Chci omezit Facebook. Moc to nejde

Facebook, minimalismus, Marcela Sobotová, omezování, odvykání

Facebook mi žere čas. Spoustu času. Podle měření na mém počítači průměrně 20 hodin za měsíc. Přijde mi to příliš a chci s tím něco dělat. Tedy chci s tím něco dělat už nějakou dobu. Tak proč mi to moc nejde?

Dneska uzrála doba, kdy s vámi chci sdílet své téma z nehmotné sorty minimalismu. Jak vědomě řídit strávený čas na sociální síti Facebook. Jak na ní netrávit dlouhé minuty bezcílným poletováním, klikáním a rychločtením. Jak nekontrolovat dvacetkrát denně, jestli je „něco nového“.

Proč chci omezit Facebook?

Cítím, že TO důležité v mém životě se děje jinde. Že Facebook je jen malý nablýskaný „výcuc“ naší běžné reality.

Slibuji si, že mi sdílení s vámi pomůže v „kočírování“ modré Facebookové příšerky. Té, kterou jsem před dvěma lety ještě neznala. Říká se přeci, že veřejný závazek bývá v měnění návyků motivující :-). Tak to zkusme…

Jestli tím povzbudím i vás, budu jen ráda.

Aby bylo jasno, mluvím o mém čistě soukromém používání Facebooku. Čas trávený správou Facebookového účtu Žijeme minimalismem omezovat nechci.

Zaručený návod? Sem s ním

Nemám pro vás žádný zaručený návod s „happy endem“. Právě naopak. Takový návod by se mi taky hodil. Jen si nejsem jista, jestli bych ho dokázala disciplinovaně následovat.

Jasně, jednoduchým návodem je vlastní Facebookový účet úplně zrušit. To by jistě pomohlo. Ale až takhle daleko jít teď nechci.

Facebook, minimalismus, Marcela Sobotová, omezování, odvykání

Má současná anamnéza

Účet na Facebooku mám založený zhruba rok a čtvrt. Mám na něm asi 150 virtuálních přátel a vypnutou většinu upozorňujících hlášek. Jsem členkou 10 skupin, z nichž 3 jsou čistě vzdělávací v rámci placených kurzů.

Síť sleduji jen na vlastním notebooku. Mobil mám záměrně starý, bez připojení k internetu. Brouzdáním strávím asi 20 hodin týdně, tedy 40 minut denně. Některé dny o hodně více, některé dny vůbec.

Facebook používám k večernímu odreagování se po celém dni. Kochám se fotkami. Čtu inspirující články. Udržuji vazbu se vzdálenými přáteli a spolužáky.

Paradox měření a kontroly

Strávenou dobu měřím pluginem „Mind the Time“ ve Firefoxu. Myslela jsem si, že když uvidím časovou statistiku černou na bílém, bude mě to motivovat ke změně. Je to většinou naopak. Statistika mě děsí a demotivuje, kdykoliv se na nastřádaná čísla podívám.

Paradoxně jsem také zjistila, že čím častěji Facebook používám, tím větší nutkání k jeho opětovné kontrole mám. Asi něco ve smyslu: sejde z očí, sejde z mysli. Čím déle Facebook nezapínám, tím méně mě zajímá a láká k pročtení. Přitom by se mohlo zdát, že zrovna tehdy je na něm nejvíc zajímavých a nových informací.

Odvykací krůčky, které mi fungují

Facebook, minimalismus, Marcela Sobotová, omezování, odvykáníPřiznám vám to. Čas strávený na Facebooku se mi zatím nepodařilo nějak radikálněji snížit. Tak, abych měla čisté vnitřní svědomí. Prostor k minimalizování tu tedy je.

Připadá mi to jako boj s větrnými mlýny. Facebook se učí, co se mi líbí, co ne, co si prohlížím, na co klikám. Přesně to mi pak sofistikovaně nabízí.

Má tu drzost se mě ještě zeptat, zda jeho zobrazovací algoritmus funguje podle mého vkusu. Bohužel funguje. O to těžší je pro mne lákavému obsahu odolat.

I přesto jsem otestovala několik pravidel, která fungují a pomáhají mi Facebook omezit. Možná se budou hodit i vám.

Pravidlo 1 – dva dni v týdnu offline

Zavedla jsem si pravidlo dvou dní v týdnu, kdy vůbec nezapínám počítač. Tedy ani Facebook. Obvykle úterý a sobotu. Tyto dny si předem označuji v diáři a vždy o nich rozhoduji předem.

Restrikce je pro mne paradoxně splnitelnější, než mít počítač s internetem a jen na něm nepouštět Facebook. Je to snazší, než ovládat své nutkání Facebook „na chvilku“ zapnout a prolétnout. Čas na Facebooku se totiž plíživě střádá a sčítá.

O mém březnovém pokusu být celý týden offline si můžete přečíst tady.

Pravidlo 2 – příspěvek vidím podruhé = stop

Jsem „stará“ škola. Při projíždění příspěvků na Timeline mívám neodbytný pocit, že je musím prolétnout všechny. Dříve u papírových novin nebo časopisu to šlo. Na sociální síti to jde podstatně hůř.

Kliknu na něco a za chvíli se vracím zpět na hlavní stránku. Kde jsou opět nově namíchané příspěvky, které jsem ještě nečetla! Pocit mi velí začít pročítat znovu…

Jakmile teď procházím příspěvky a dostanu se ve sloupci až k takovému, který jsem viděla minule, beru to jako stopku. Signál k tomu, že nemá smysl rolovat dále a sledovat mišmaš starého a nového.

Pravidlo 3 – jiná vstupní stránka na Facebook

Nastavila jsem si jako výchozí vstupní stránku Facebooku jinou stránku, než je hlavní Timeline. V mém případě úvodní stránku Žijeme minimalismem určenou pro vás, fanoušky. Od hlavní stránky s Timeline mě dělí jeden klik navíc. Zdánlivá maličkost, ale funkční.

Vyřídím nejprve vše potřebné ve skupinách a na fanouškovské stránce. Až poté jdu na soukromou Timeline.

Pravidlo 4 – oddaluji zapnutí

Pravidlo, které se snažím uplatnit kdykoliv při práci s počítačem a internetem. Na papír si napíšu krátké úkoly, které musím splnit před spuštěním Facebooku. Na sociální síť pak vstupuji s klidnější myslí. Vím, že už něco mám hotovo a mohu na Facebooku chvíli „odpočívat“.

Oddalování mi nefunguje, kdy mě čeká obtížný nebo časově náročný úkol. V průběhu takovému úkolu se potřebuji uvolnit a odreagovat, a to jde na Facebooku docela dobře.

Facebook, minimalismus, Marcela Sobotová, odvykání, detox

Rovnováha

Používání Facebooku je pro mne momentálně velkou lekcí sebedisciplíny a koncentrace. Chci se zlepšovat v tom, aby Facebook sloužil více mně, než já jemu.

Nepřestávám hledat způsoby, jak tenhle fenomén udržet na uzdě a najít v jeho používání tu správnou rovnováhu.

Jak kočírujete Facebook vy? Napište mi to do komentářů. Ráda se ozkoušenými tipy inspiruji.

Jestli vás zajímá, jak ukočírovat také svoji e-mailovou schránku, možná vám přijde vhod můj bezplatný eBook Jak omezit digitální smetí ve své e-mailové schránce. Váš průvodce pro digitální detox e-mailové schránky si stáhněte tady →.

P. S. Můj počítačový slovník na kontrolu pravopisu nezná slovo „Facebook“. Označuje mi ho jako chybné. Nabízí mi náhradní výraz „placebo“. Vtipné. Facebook jako placebo, náhrada. Asi abychom měli pocit, že „něco“ konzumujeme, ale vlastně je to takové „nic“.

Uložit

Uložit

42 komentářů u „Chci omezit Facebook. Moc to nejde

Napsat komentář

  1. Jitka

    Jé, taky jsem stará škola a musím prolétnout vše… zlaté noviny a časopisy, kde byl tisk drahý a tak to mělo konce 😀

  2. Iveta

    Mala som facebook cca 3tyzdne,zacalo to nevinne,klik sem klik tam,zrazu som chcela vsetky informácie,kto s kym,kam na dovolenku,aka bola oslava narodenin,pikosky,novinky..proste všetko a o všetkých..každý den mi zacinal a koncil ním,lebo som mala pocit,ze mi nieco ujde..dokonca som pocitovala nechut,co kto ma,kde bol,vsetci su šťastný a zacala porovnavat so sebou..a co mam ja,kde som bola..uplna depresia.Zo dna na den som ho zrušila.Vážim si to ,kto som,co robím,co mám.A priateľov si uzivam na živo,ked s nimi pokecam co i len raz za mesiac(kedze mame neuveriteľne rychlu dobu)Tak som spokojna:)

    1. Miška

      Ďakujem za výborný článok. Nad týmto za zamýšľam už veľmi dlho, teším sa, že o to niekto tiež takto píše. Veľmi mi pomohlo povypínanie všetkých oznámení, zrušenie sledovaní a infomácii na email. Zvažujem aj odstránenie fcb z mobilu, no ešte som ten krok neurobila.
      Veľmi sa teším, keď ho budem vedieť využívať len na pracovné účely 🙂 Tiež mám nastavený fcb na otváranie pracovnej stránky. Timeline otváram málo, ale ešte v upozorneniach sledujem, čo kde kto dal a to občas prekliknem, hlavne ľudí, ktorí ma zaujímajú a aj to zaberie čas lebo človek ani nevie, ako sa zatúla. Zavedenia dňa bez PC sa mi nepodarilo, neviem nájsť ten deň, ale viem, že sa k tomu dopracujem. Naozaj úžasné heslo a výzva na sebadisciplínu a na to, aby slúžil mne a nie ja jemu! Budem si to opakovať a vo svojom zameraní vytrvám ::) Skvelý nápad na článok, ďakujem 🙂 Miška

      1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

        Díky, Miško, za pochvalu. Tento článek ve mně dozrával několik měsíců. Netušila jsem, že uzraje v šestinedělí :-). Souhlasím, vypnout oznámení a zasílání informací na mail pomáhá. Na články uveřejněné jako odkaz na Facebooku jsem začala používat službu Pocket (nově je součástí Firefoxu jako plugin). Odkaz si tam uložím a článek přečtu kdykoliv později, když už vypnu Facebook.

    2. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Díky, Iveto. Souhlasím s tím, že Facebook nám může tento pocit navozovat: všichni kolem žijí „nějaký lepší život“, než já. Dokonce bych řekla, že jaksi podvědomě pak máme tendenci na něm více sdílet, co tedy děláme my. Osobně tohle docela filtruji a nemám pocit, že o něco přicházím.

      Když jsem měla Facebook krátce, nechápala jsem, proč nenabízí nějaké pokročilejší možnosti filtrování příspěvků. Když chci třeba vidět jen ty ručně naťukané od přátel, ne žádné přes další tři lidi sdílené soutěže, ne upozornění, že někdo má zájem o tuto událost atd. Pochopila jsem, že to není úplně v zájmu Facebooku, který si přeje, abych na jeho síti byla pravidelně a dostatečně dlouho. Filtrováním bych mohla třeba zařídit, že budu mít na Timeline 10 příspěvků za týden, které prolétnu za 5 minut :-).

  3. Eliz

    Taky mi to s Facebookem moc nejde, tedy s jeho omezováním. Funguje mi to, co píšeš – pár dní vynechat, a pak mě to tolik neláká, jinak je to celý den takové to „A co kdybych se na chvilku podívala na Facebook? Jenom na chviličku…“, ale ono se to nasčítá a není to jen chvilička denně. Někdy mi to pomáhá odreagovat se, ale většinou mě to spíš rozptyluje příliš a zahlcuje nepotřebnými informacemi. S internetem jako takovým je to taky tak. Už jsem se naučila raději si otevřít okno „Blank page“ – http://www.this-page-intentionally-left-blank.org/ – mám z toho takový divný spokojený pocit, že jsem se konečně dočetla až na konec internetu a že nové informace prostě nejsou :)))

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Mám také takovou formu „blank page“. Když zapnu internetový prohlížeč, nemám tam žádnou aktuálně načtenou domovskou stránku. Načte se mi jen 12 záložek oblíbených stránek. Až tehdy si vybírám, co si nechám zobrazit.

  4. Michaela Marková

    Zdravím. Taky bojuju s „pobýváním“ (prokrastinací) na facebooku.
    Za 1) se taky snažím ho pustit až po splnění konkrétních úkolů, které si zadám (zatím se mi to ne vždy daří 🙁 )
    Za 2) určím si konkrétní čas, který na něm strávím a po jeho uplynutí nekompromisně vypínám, např. 15, max. 20 min.

  5. Martina

    Ahoj ,super článek. Zrovna asi po 10tý jsem si říkala, že to lítání po fb musím stopnout. Ja se chci omezit na 10min denně… ale to už jsem chtěla před měsícem… Tak nevím. Největší nebezpečí vidím mít fb na telefonu… jo a ještě jedna úvaha… nemám televizi asi uz 5 let jenze fb se ted stal takovou 2.televizi….. je to fakt jakési placebo souhlasím.

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Také nemáme televizi. Určitě to pomáhá, ale jak píšete, internet ji zdárně nahrazuje. Pro mě hlavně Youtube a dvtv. Videa na Facebooku sleduji málo.

  6. Tereza

    Znam to moc dobre. Nejlepsi jsou dny vyplnene programem nejlip nekde na vylete, to si casto ani nevzpomenu…ale doma… a kdo jeste nemate internet v mobilu, nechodte do nej – da se bez nej fungovat v pohode, ale jakmile si ho poridite a zvyknete si, neni cesty zpet.

    Cetla jsem, ze FB je nejsnazší zpusob, jak si uvolnit dopamin…takovy rychly pocit uspokojeni a odmeny, jsme klikaci zavislaci.

    Ja si zrusila sledovani vetsiny pratel krome opravdu zajimavych…co se tyce toho zbytku, muzu si je prece jednou za cas rozkliknout a podivat se, jestli neco postuji….to muzu jen doporučit, ubylo mi prispevku na time line a jejich prispevky mi vlastne vubec nechybi

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      S tím chytrým telefonem je to u mě jeden z hlavních důvodů, proč ho zatím nemám a odolávám. Tuším, že by kočírování stráveného času na síti bylo ještě obtížnější.

      Když o mém návyku na Facebook přemýšlím, ptám se zpětně sama sebe, co vlastně důležitého jsem se tam dozvěděla/naučila/čím jsem se obohatila. A často si uvědomím, že vlastně nic zásadního.

  7. Zuzana

    Ahoj, mám to podobne. Pomohlo mi vypnúť si fb na mobile, všetky upozornenia a pripravovať si posty vopred. Chcem sa spýtať, ako si si prestavila timeline na funpage? To by mi tiež mohlo pomôcť. A ešte mi pomáha sa večer odhlásiť. Ráno si spíšem zoznam, čo musím na laptope urobiť a ak v tom nie je zahrnutý FB, tak sa neprihlasujem. Je v tom určitá psychologická dávka lenivosti – nechce sa mi prihlasovať 🙂

      1. Blanka

        Dobrý den, zkoušela jsem to, ale nevím jak můžu změnit hlavní stránku, líbilo by se mi tam mít jinou stránku ale nevím jak to nastavit a kde?

        1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

          Blanko, toto si nastavíte pomocí záložek (Oblíbených) ve webovém prohlížeči. Tedy ne přímo na FB, ale např. v Chrome nebo ve Firefoxu. Tam si uložíte záložku s libovolnou adresou. Záložky se upravují v nastaveních prohlížeče. Pak chodíte na FB přes oblíbenou záložku a je to.

  8. Robert Prokes

    Pouzivam FB asi 6 let. Je fakt, ze krade dost casu. Nedavno jsem to konecne zacal resit. V prve rade jsem postupne odebral pratele, ktere jsem vlastne nikdy moc osobne neznal. A vida, z necelych 300 pratel bylo po par tydnech necelych 50. Naopak jsem si pridal zajimave skupiny. Plus vypnul vsechna mozna upozorneni. Snazim se tam koukat jen rano pri cekani na autobus a pak chvilku vecer. Zda se, ze to funguje 🙂

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Tak to je super, že to funguje. Už jsem několikrát prováděla čistku stránek, které jsem označila jako To se mi líbí. Příliš aktivní přátele mám vypnuté částečně – zůstávají mi v přátelích, ale nezobrazují se mi jejich příspěvky.

  9. Radka

    Travila jsem na FB spoustu casu. Pomohl mi predvelikonocni pust, kdy mne napadl FB jako to, co chci omezit a svete div se, prezila jsem.. Pak uz to bylo snazsi, chtelo to rozhodnuzi a verejny zavazek, ze me mesic nikdo neuvidi.. Pak to pomalu zase sklouzavalo, ale po case mi prislo, ze mi nemecky FB filtruje politicky vhodne a nevhodne prispevky! Driv se mi objevovaly nejvic navstevovane stranky a mela jsem i mj. Informace o demonstracich a pod. Ty ted ani s vetsim usilim jsem tam nemohla najit, prestoze jsem vedela, ze tam aktualni info musi byt.

    Nejsem rada neci figurkou a tak mne to znechutilo, ze jsem prestala FB vubec zapinat. Chtela jsem jej zrusit, ale mam tam stovky pratel kolem psu a o spojeni na ne nechci prijit.. Tak jsem si nastavila, ze moje stare prispevky mohou videt uz jen pratele (vic to omezit nejde nebo smazat) a mam k FB nechut. Ted uz opravdu jen vyjimecne z nudy po tydnu spis mesici ci dvou se kouknu a sdilim se neci zajimavy perispevek na svou zed ovsem uz jen pro sebe abych si ho nekdy mohla precist…

    1. monika

      No , nás je na jeden počítač viac, takže si kradnem chvíľky pri rannej káve, keď sú už deti v škole a moja najmenšia ešte spí….keď vstane , vyžaduje moju pozornosť a dlho ma pri počítači nenechá …:D . Takže sa to samo nejak eliminovalo, som rada, keď stihnem odpísať na poštu a občas si v pozadí rozprávky pustiť nejakú pesničku….Keďže máme počítač v kuchyni, kde je najrušnejšie, tých oddychových chvíľ fakt nie je veľa…tak si myslím, že aj u vás sa to zmení, keď vám bábo trocha povyrastie :). Želám veľa krásnych dní na MD !

      1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

        Děkuji, Moniko. Říkala jsem si to před porodem také. Dvě děti ti omezí Facebook raz dva. Ale když vidím tu statistiku za září, tak to nebude asi tak snadné… I proto zavádím i další opatření.

  10. Radka

    Skvělé tipy 🙂 Mohla bych si také zavést den offline, asi jen jeden, kvůli potřebě počítače a internetu do školy, ale aspoň něco, žít víc offline je potřeba, tolik nám toho uniká.
    Na facebook často odbíhám při dělání prací na počítači, jakože oddech na minutku, a ono se to pak nasčítá. Ani nevím, jestli takový oddech opravdu potřebuju nebo jen prokrastinuju,

  11. H.

    Děkuji za článek, také mám s facebookem tento problém a to i přesto, že nemám chytrý telefon a posty píšu tak jednou za měsíc. K tomu, co mi pomáhá, je paradoxně opak něčeho, co tu zaznělo jako pomůcka – nechávám si zasílat některá upozornění (hlavně zprávy) na e-mail, a pak rozklikávám pouze konkrétní stránku. Někdy si upozornění na mailu pouze označím hvězdičkou jako „k vyřízení“ a později se na ně podívám najednou. Snažím se vyhýbat Timeline a Hlavní stránce. Ale ono i samotné procházení pouze skupin sebere spoustu času, nejvíc mi trvá vyhledávání nějaké informace ve starších příspěvcích, abych nemusela psát nový post s dotazem. A s tím opravdu nevím, co dělat…

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Ano, souhlasím. Zpětné procházení skupin je náročné. Zvláště, když je v skupině hodně lidí a jsou aktivní. To pak dva dni nejste na Facebooku a přibude 100 příspěvků ve skupině. Funguje mi na to vyhledávání ve skupině přes nějaké klíčové slovo.

  12. Jiří Mareš

    Také jsem výrazně omezil brouzdání na Facebooku a to tím, že jsem začal více používat Twitter 🙂 který je pro mě hlavním informačním zdrojem, protože nepoužívám RSS čtečku ani moc manuálně neprocházím různé blogy nebo magazíny. Na Facebooku jsem si povypínal všechny notifikace na mobilu a od těch nejdůležitějších a nejzajímavějších profilů si nechávám zasílat upozornění do Gmailu. Párkrát za den, co kontroluji e-mail, projdu i zprávy z Facebooku a mám to vše na jednom místě. Nemusím tak lézt na FB každou chvíli, jestli tam není něco nového, protože to důležité mi přijde do e-mailu, včetně soukromých zpráv třeba z mého osobního a firemního profilu. Nové články na svůj osobní a profesní FB profil publikuji skrze aplikaci Buffer, čímž se zase vyhýbám návštěvám Facebooku. Jinak twitter jsem si oblíbil z toho důvodu, že jeden příspěvek má omezení jen na 140 znaků, je to myslí si dostačující, aby každý napsal jen to nejdůležitější, bez další omáčky. Takže nové posty stačím prolétnout ráno a večer a to všeho všudy za 5 minut.

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Díky, Jiří. Do sítí Twitteru jsem zatím nevstoupila, ale rozumím těm jeho výhodám (stručnost a zdroj informací jen od lidí, které mě osobně zajímají). Snažím se právě zasílání FB zpráv do mailu vyhýbat, ale možná je čas toto trochu upravit…

  13. Premma

    Nejlepsi rozhodnuti meho zivota bylo nezalozit si FB ucet – VUBEC ho nemit -> spousta volneho casu na jine aktivity 😉

    Moje rada by byla, ucet na FB smazat, da se bez neho zit stejne, jako se da zit bez TV. I kdyz mozna budou abstinencni priznaky. Nakonec clovek zjisti, ze FB k zivotu vubec nepotrebuje.

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Díky za radu. Aktuálně tohle nevidím jako dobré řešení pro mě. Vzdělávám se totiž na dálku a ke komunikaci používáme soukromou FB skupinu. Stejně tak by mi bylo líto nemít Facebookovou stránku Žijeme minimalismem přidruženou k tomuto blogu. Obě věci nemohu bez soukromého FB účtu používat.
      Souhlasím, dá se bez toho žít a v mnohém to připomíná televizi (tu nemáme :-)).

      1. Premma

        Dobry vecer, dlouho jsem uvazoval, zda na to mam odpovedet nebo ne, protoze mi to prijde jako nehorazne poucovani. Ale nakonec jsem si rekl, ze druha dohoda (Neber si nic osobne) je velmi prakticka a verim, ze ji take znate. Prosim, neberte si to tedy osobne:
        Z Vasi odpovedi citim vymluvy, zduvodnovani si, proc FB ucet nezrusit, i kdyz Vam zere spoustucasu a vadi Vam, ze ho mate. Nejblizsi podobny priklad, kery me napadl je clovek, ktery se stane zavisly na nejakem leku, alkhoholu nebo cemkoliv jinem, ktery omlouva svou zavislost nejakym duvodem – bolest zubu, stres, cokoliv. FB pro komunikaci se skupinou ve skutecnosti nepotrebujete – kdybyste vysvetlila clenum skupiny, ze rusite FB, mozna by Vam dokonce zavideli, ze nato mate „odvahu“ a zcela jiste by presli na komunikaci s Vami pomoci emailu. Totez plati pro Vas blog – FB stranky organizaci a nebo blogu na FB je dnes takova nutnost, ale je to opravdu nutne? Muzete si zalozit twitter ucet, kde sve stranky muzete #pomoci hashe propagovat mozna dokonce efektivneji, nez na FB.
        Znovu Vas prosim o schovivavost k moji uprimnosti.Nemam pravo Vam to vycitat, kdo vi, kolik casu bych ja sam travil na FB, kdybych si byl kdysi poridil ten ucet. Vlastne mam neskutecnou radost, ze jsem odolal te prvni vlne, kdy „nemit FB = byt mrtvy“ a ted uz je to v klidu, spis se lide podivuji, jak jsem ten natlak zvladl a ze oni by take radi FB zrusili,ale uz to nejde, protoze to a ono. Jde to, je to otazka nekolika kliknuti a FB ucet je minulosti 🙂

        1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

          Ano, druhou dohodu znám a rozumím :-). Váš komentář mě vede k hlubšímu přemýšlení o tom, jaké jsou vlastně mé pravé důvody vysedávání u počítače na sociální síti. Zjistila jsem pár zajímavých věcí. Děkuji vám za to.

  14. Zuzka

    Marcelo, hodně souzním s tím, co píšete, ale ten konec mě naprosto dostal!!!
    „Můj počítačový slovník na kontrolu pravopisu nezná slovo „Facebook“. Označuje mi ho jako chybné. Nabízí mi náhradní výraz „placebo“. “ To mám pocit, mluví naprosto za vše!!!

  15. Klára

    Ahoj Marcelo, díky za článek. Já jsem kvůli své závislosti, ale i kvůli nepříjemným situacím FB účet nezrušila, ale… zrušila jsem přátele. Všechny, bez výjimky. S vysvětlením, předáním své e-mailové adresy. Dala jsem si jako závazek, že každý měsíc všem napíšu e-mail, jak se mám, co nového, pošlu pár fotek… ale odepsalo tak sotva 1%. Ano! Po půl roce jsem přestala bojovat s větrnými mlýny. Lidé dnes chtějí jen rychlé informace bez toho, aniž by se sami museli „obtěžovat“ s další komunikací. Smířila jsem se s tím. Nechala jsem si FB účet bez přátel, jen se skupinami, a moc mi to pomohlo. Dnes si na FB vzpomenu jen občas, závislosti jsem se zbavila. Pomohlo mi to takhle i lidsky. Přestala jsem se rozčilovat nad jinými politickými názory, neřeším už drastická videa, už mne nikdo nemůže anonymně urazit jen proto, že mám jiný názor. Někdo by možná řekl, že jsem se uzavřela, ale já na to říkám, že jsem si dobrovolně vybrala klidnější život. Začala jsem zase pravidelně číst knihy:-). A kdo chce, ten se mnou může na kafe nebo mi napsat, a já zrovna tak jiným:-).

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Děkuji, Kláro, za váš pohled. Pěkně v něm ukazujete aspekty FB, které mnoho lidí jaksi štvou, ale nic s nimi nedělají. Před nějakou dobou bylo neobvyklé psát druhým rukou dopis, dnes už je neobvyklé psát druhým e-mail o tom, jak se máme. Vidím to také tak.

      S těmi skupinami na FB to mám stejně, v nich se potkávám se stejně naladěnými osobami a kontakt s nimi mne posouvá dále.

  16. Zuzka

    Super článek a děkuji za typ na měření a kontrolu navštívených webů, vůbec jsem netušila, že něco takového existuje 😉

  17. Alena

    Ja si fcb vymazala, zalozila pod jinym jmenem. Ale jen kuli messengeru s par lidma a to se 6ti. 😀 je to osvobozujici, nevtahne to tak cloveka do virtualniho sveta. Co opravdu ctu mi chodi emailem. 😉