Koření a kořenky v kuchyni. Jak v nich udělat pořádek?
Pár hezkých naplněných kořenek. Spousta natržených a omatlaných pytlíků s kořením vedle v nepřehledné krabičce. Při vaření používáte jen několik osvědčených druhů. Zbytek zřídka nebo vůbec. Zásoby koření máte na rok dopředu. V zadních útrobách skříňky zůstávají „poklady“, o kterých ani nevíte.
Vypadá takhle skladování koření ve vaší kuchyni? Je podobnost s vaší kuchyní čistě náhodná :-)?
Není nutné zoufat. Dneska se s vámi chci podívat na kloub koření jako komoditě, kterou můžete ve vaší kuchyni pěkně zjednodušit. Ušetřit si místo, získat přehled, čerstvost surovin a radost z vaření.
Specifika koření
Skříňku nebo šuplík s kořením můžete začít minimalizovat stejně jako cokoliv jiného ve vaší domácnosti. Postup krok za krokem najdete třeba v mém eBooku 6 jednoduchých kroků, jak si uklidit ve skříni a pořádek udržet (stáhněte si jej zdarma tady).
Koření má při zjednodušování tato specifika:
- Používáme ho malé množství a vydrží nám dlouho.
- Pořízení je většinou levné a snadné.
- Existuje obrovské množství druhů a namíchaných kombinací.
- Chceme ho mít snadno dostupné k vaření.
Osobně jsem minimalizovala naše koření někdy před rokem a půl. Od té doby stále pracuji na dalším vylepšování. Pozoruji, co nám doma vyhovuje. Redukuji, co jde. Zkrátka postupuji v duchu mého eBooku: začít, vyndat ven, třídit, použít, zbavit se, udržovat.
Vykrystalizovala jsem pro vás tyhle 4 tipy, které mi pomáhají. Všechny se týkají suchých druhů koření, tedy ne těch živých za oknem v květináči :-).
Mé tipy při minimalizování koření
Snadná dostupnost dělá divy
Alfa omega všeho je pro mě mít koření snadno dostupné. Co není rychle dostupné, nepoužiji a raději sáhnu po alternativě. Nedostupné se pak rovná nepoužívané, vyčpělé a zbytečné.
Základem dostupnosti a přehlednosti je pro mě, když:
- každý pytlík i kořenka je popsaná,
- mám vždy jen jedno otevřené balení stejného druhu,
- všechny druhy jsou skladované na jednom místě v přehledné dóze (poloha na výšku, ať žije Marie Kondo :-)) nebo v samostatné kořence.
Opatřete si vhodný obal
Se snadnou dostupností úzce souvisí vhodný obal. Nejlépe takový, který otevřu jednou rukou, je omyvatelný a koření se z něj omylem nevysype.
Výrobci koření většinou doporučují tmavé skleněné nádoby s dobrým těsněním. Jasně, jenže ty nemám.
Zjistila jsem, že jakákoliv skleněná šroubovací sklenička je pořád lepší, než plastovo-papírovo-hliníkový pytlík, v němž se často koření prodává.
Jestli nemáte skleněné kořenky na všechny druhy nebo nemáte dost prostoru v polici, využijte, co máte. Do skla si dejte nejpoužívanější druhy. Udělejte „škatulata hejbejte se“ a seskupte obaly tak, jak vám to bude nejvíce vyhovovat.
Pytlíkové obaly otvírám „inteligentně“ v horním rohu (tedy od té doby, co jsem si to uvědomila). Je pak stále vidět popisek. Navíc se obsah nerozsype tak snadno ven a lépe obal znovu-zabalím.
Omezte druhy koření
Všimli jste si, že většinu času používáme tak pětinu druhů koření, které máme doma? Že by Paretovo pravidlo v praxi? Co s tím?
Za prvé, systematicky používejte i ty další druhy. Když budou dobře dostupné a ve vhodných obalech (jak popisuji výše), půjde vám to snadněji.
Za druhé, pravidelně pozorujte, co vlastně při vaření potřebujete. Postupně redukujte to ostatní. Musíte mít pět druhů pálivých kari, když by vám stačil jeden? Deset druhů zelených bylinek? Směs na špagety, obsahující sůl a 3 druhy koření, které už beztak doma máte?
Možná je tenhle tip pro vás na úkor pestrosti vašeho vaření. Vezměte ale v podtaz čerstvost. Preferuji mít doma méně druhů, zato čerstvých a pravidelně používaných, než mnoho druhů, ale dost z nich několik let starých a vyčpělých.
Postupem času jsem zredukovala druhy asi o polovinu. Mezi evergreeny u nás řadím tymián, majoránku, bazalku, skořici, kmín, kurkumu, saturejku, koriandr, pepř a provensálské koření. Kromě nich mám zhruba dalších 6 druhů, které používám občas.
Nedělejte zásoby
Dospěla jsem k závěru: žádné zásoby koření! Další balení kupuji, až když jsem skoro na dně nádoby nebo druh úplně došel. Tím se mi nestává, abych měla doma prošlé pytlíky, které jsem ještě ani neotevřela. Neřeším, kde zásoby skladovat.
Málo používané zásoby se hodí využít jinak. Třeba jen změnit „strukturu“ na mletou. Celý koriandr jsem skladovala dlouho, ale jakmile jsem ho namlela v mlýnku na mák, používala jsem ho s oblibou o dost častěji. To samé s hřebíčkem. Mletý přidám k lecjakému sladkému jídlu, aniž bych ho musela lovit mezi zuby.
Ze spousty koření připravíte také odvar vhodný k lepšímu trávení nebo jiným obtížím (kmín, fenykl, koriandr, kurkuma, zázvor). Když budete chvíli pátrat, budete asi překvapeni, k čemu všemu se nadbytečné zásoby dají použít.
Inspirace na závěr
Na závěr jedna minimalistická inspirace od Courtney Carver z blogu Be More With Less. Courtney ve své nové kuchyni použila uložené koření jako originální umělecké dílo. Moc se mi líbí.
Už jste motivovaní mrknout do vaší kuchyně? Napište mi, co se daří nebo nedaří vám…
Kořenky, to je stále má slabina. Ale vzhledem k tomu, že pánem kuchyně a vaření je u nás můj přítel, nemůžu mu do toho moc mluvit. Každopádně myslím, že nějaký ten nevyužívaný pytlík se u nás určitě najde, bohužel :).
Děkuji Aneto za komentář. Chápu, že vás možná trochu mrzí, že nad kořenkami nemáte úplně volnou ruku. Podle vašeho uvážení bych zkusila buď do redukování nepotřebného koření zapojit i přítele (ale jen s jeho svolením, rozhodně ne „násilím“), nebo zaměřit svoji pozornost na jinou oblast. Na takovou, kde máte volnou ruku. Mimochodem, váš blog se mi moc líbí :-).
Díky za fotku. Líbí se mi to. Kořenky vyniknou, ale nepřekážejí. Pak už není třeba žádné další „kuchyňské dekorace“.
Mnoho koření máme jen v „celé“ formě a své místo na stole má těžký kameninový hmoždíř. Čerstvě si většinu koření nadrtíme. Akorát na pepř máme ještě samostatný mlýnek, protože jej používáme často a muškátový oříšek strouháme. Potom nemusím mít starosti s vyčpělostí koření ani s trvanlivostí, protože v celistvé podobě vydrží koření mnohem déle a při drcení se v hmoždíři krásně rozvoní.
Jitko, děkuji za doplnění. My doma hmoždíř nemáme, tak mne tato varianta ani nenapadla. Tedy mlýnek na pepř máme a pepř tedy kupujeme jen celý.
Pořádek v koření jsem si dělala s letní výzvou Florentýny 🙂 Byla přísná a já tak zredukovala koření na počet, který je pro mou kuchyni dostačující: celý pepř a mlýnek k tomu, nové koření a bobkový list – nepostradatelná trojka; dále majoránka, kmín, bazalka, sladká paprika a moje super zachraňovadlo adžika – ta mě vytáhne z každého kuchařského průšvihu 🙂 Víc koření nepotřebuji. Prošlé koření jsem vyhodila a ostatní (přivezené z Ischie aj) rozdala. Koření mám ve skleněných dózičkách, zavřené ve skříňce, takže je v tmavém prostředí.
Dále jsem vyházela veškeré zdobení na dorty typu stříbrné kuličky, barevné kytičky aj. chemické krásky, také rumové příchutě aj. Mé kuchyni se od té doby lépe dýchá.
Super. Nejen, že se tam lépe dýchá, ale menší počet druhů koření vede nevyhnutelně k tomu, že se rychleji spotřebují a jsou tudíž čerstvější. Když místo patnácti možných adeptů na zeleninu mám nyní tři, jinak to ani nejde.
Koření mám v lékovkách, ty co používám častěji a tak jich je hodně ve skleničkách od oliv. Třeba třicet druhů jich bude… a směsi snad jen kari a Grešíkovo maďarské koření, všecko ostatní je jednodruhové…
…a omezovat nechci, používám je hodně a nadšeně. Snad jediný málo používaný je černý kmín, ten je bezva do chlebových placek, ale ty dělám velmi zřídka. Asi budu muset vymyslet co s ním.
(nojo, na koření, éterické oleje a parfémy mi nikdo sahat nebude, v tom u mě nemá minimalismus co dělat 🙂 )
Rozumím, Hanko, toto je u vás „posvátné“ území. Nevadí, třeba budete minimalizovat zase někde jinde :-).
Dobrý den,poměrně dobře se mi osvědčily“kořenky“ze skleniček od oliv-úzké,vysoké skleničky-zaberou málo místa a dají se využít i v šuplíku,kdy si druh koření označíte např.lihovým fixem na víčku.Takto mám uskladněné koření,které používám opakovaně.Pro koření,které používám úplně nejvíce-majoránka,sladká paprika,kmín-mám skleničky ještě o kousek větší….
Díky, Libuše, vím, které skleničky myslíte. Ty jsou na koření jako dělané.