Loňské dárky, kde je jim konec?
Asi nechcete číst čtvrtý článek o tom, jaké dárky můžete pořídit svým blízkým pod stromeček. Tipů na dárky teď najdete všude dost. Mě napadlo něco jiného. Co se stalo s dárky, které jsem dostala pod loňský stromeček já?
Jak jsem s nimi naložila? Využila jsem je? Nebo jsem se jich zbavila? Zapátrala jsem ve své paměti a udělala si malou dárkovou rekapitulaci.
Dárko-mánie
Proč? Protože dárky bývají těmi někdy kostlivci, které nám netknuté leží ve skříni. Zvláště ty nevydařené.
Někdy nemáme odvahu je vyhodit nebo darovat dále. Z druhé strany nám dá docela velkou práci je vymyslet, sehnat, objednat, zaplatit, zabalit, předat, vyhodit balicí obal (většinou). A ještě to udělat tolikrát, kolika lidem chceme dárek dát.
Rekapituluji, abych se podívala, jaký dlouhodobější smysl „dárko-mánie“ má.
Co jsem loni dostala za dárky
Tak tedy, Ježíšek mi, mimo jiné, loni nadělil:
Lístky do divadla
Přála jsem si opět vidět Dejvické divadlo na živo. Dárek měl důležité ALE. Zajištěné hlídání syna. Výběr měl Ježíšek jednoduchý, protože Dejvické divadlo se Plzni objeví tak dvakrát ročně.
Byli jsme na hře s názvem Dealer’s Choice z prostředí hráčů pokeru. Hra byla perfektně zahraná. Jen ten scénář byl podle nás trochu o ničem. I přesto dárku nelituji. Dárek využit.
Knížku od Marie Kondo Zázračný úklid
Narazila jsem na ni náhodou na Amazonu, když jsem se dívala, co všechno vyšlo v angličtině k tématu minimalismu. Popisek i nadšené reakce čtenářů mě přesvědčily, že tohle bych si chtěla přečíst. Odkaz jsem poslala Ježíškovi a bylo to.
Dárek pak tady na blogu způsobil lavinu zájmu o Marie Kondo a její úklidovou metodu KonMari. To, když jsem vám popisovala své dojmy z knížky. Úžasný dárek. Sice předvybraný, ale sama bych možná čekala AŽ na někdy, kdy si knihu objednám.
Perlátor na úsporu vody při sprchování
Takový malý kroužek, který se našroubuje před sprchovací hadici a svým „perlením“ snižuje průtok vody. Tím také spotřebu vody. Instalovala jsem ho hned během svátků.
Zdá se, že funguje. Podle posledního vyúčtování vody nám klesla spotřeba vody asi o 20%. Ovšem, jsou za tím i dva další důležité důvody. Za prvé, přestala jsem prát látkové pleny, když syn už chodí na nočník. Za druhé, začala jsem jinak mýt nádobí. Nastřádám ho více a myji najednou v napuštěném dřezu, nikoliv pod tekoucí vodou.
Dárek využit, používáme a máme ho pořád.
Peníze na masáž dle vlastního výběru
Hned v lednu nebo v únoru jsem se objednala na medovou masáž. Byla to velmi příjemná relaxace. Jediným nedostatkem bylo, že jsem domů dorazila s nalepeným trikem na kůži. Med se z pórů ještě uvolňoval a já jsem se musela celá pořádně osprchovat.
Dárek využit. Zůstal mi příjemný pocit z hodinové péče o sebe.
Kosmetický balíček
Ano, i já jsem loni dostala takový ten obligátní kosmetický balíček s krémem, tělovým mlékem nebo odličovací vodou. Bohužel s kosmetikou, kterou nepoužívám. Dárek pro mě z kategorie „mimo mísu“ jsem poslala dál. Na lednové akci 30 dní minimalismu jsem ho darovala zájemkyni, které snad udělal větší radost.
Dárek nevyužit. Neschovala jsem ho až na někdy. Rovnou jsem se ho smysluplně zbavila. Dnes nemám žádné výčitky.
Jestli máte takových dárků z dřívějška dost, stáhněte si zdarma eBook 6 jednoduchých kroků, jak si uklidit ve skříni a pořádek udržet. Jako inspiraci k prázdnějším skříním…
Sypaný ovocný čaj
Klasika, která neurazí. Ani mě. Zvlášť když jsem záhy zjistila, že jsem těhotná. Pak mi čaj bez teinu přišel vhod. Dárek využit, čaj je dávno vypitý.
Proč o tom přemýšlím?
Co mi tedy z mé rekapitulace plyne?
I minimalistovi můžete dát dárek, který ho potěší. Takový, co nebude po roce ležet na dně skříně. Dávání dárků v tomto duchu ale vyžaduje přemýšlení předem. Obdarovaný vám bude vděčný. Jemu totiž pozdější přemýšlení v duchu „kam s ním“ ušetříte.
Nebojte se říci ostatním, co byste si přáli. Ano, nebude to takové překvapení. Zvlášť když přání vyjádříte přesně. Osobně mně ale udělá větší radost „předvybraný“ dárek než dostat něco „mimo mísu“.
Souzním s tímto přístupem i z druhé strany. Jestli vám to není proti srsti, zeptejte se, co by obdarovaný ocenil. Co ale, když „nic nechce“ nebo prostě nechce věnovat čas tomu, aby o tom přemýšlel? Nebo se bojí říct, co by doopravdy chtěl? Třeba abyste se vídali častěji?
I jedlý dárek je pěkný dárek. Sní se, většinou si pochutnáte. Nezabírá dlouho místo ve špajzce nebo v kuchyni. Drsně řečeno, při nejhorším se zkazí a skončí v koši. Tedy, pokud to není alkohol, co vydrží léta.
I žádný dárek může být dárek. Když to tak máte nastavené s vašimi blízkými.
Dávání i přijímání dárků je pro mě formou práce na sobě. Na svých očekáváních. Budu mít špatný pocit, když dám JEN jeden dárek nebo nedám žádný? Jak to bude vnímat obdarovaný? Co mi říká intuice a co reklamní leták?
Jak ocením snahu blízkého člověka, který mně chtěl udělat radost? Mohu darované darovat dále?
Mnoho otázek, na které hledám odpovědi. Chci totiž, aby nám z Vánoc zbylo i něco jiného než jen dárky.
Přeji vám i sobě letos méně dárků. Když už, tak takových, které nebudou danajské.
Pěkný přístup. Článek mě donutil zamyslet se nad dárky, které jsem obdržela v minulém roce k Vánocům. Využity všechny. Mám dobrý pocit. Ale vyvstal přede mnou dárek, který jsem obdržela k narozeninám a je pořád zabalen. Občas na něj koukám a přemýšlím. Je hrozný. Asi ho nedám dále, ale rovnou vyhodím. Dárce se to nedozví a mně se uleví.
Díky, Simčo. Gratuluji k tak pěkné bilanci z minulých Vánoc. Osobně se snažím s těmi „mimo mísu“ netrápit zbytečně moc dlouho. Pošlu je dále a za pár týdnů už si na ně ani nevzpomenu.
Je to tak… U nás problém s nechtěným částečně řeší pomocník Dejmidarek.cz tam mám seznam já i někteří rodinní příslušníci. Ale je to jen částečné, protože jsou členové rodiny, kteří tento seznam z různých důvodů nepoužijí. mám plný šuplík věcí dárků, které chci poslat dál nebo se jich prostě jinak zbavit. A řeknu vám logistika od koho a komu je docela náročná. Dlouho chi zavést pravidlo maximálně jeden dárek a dost. Třeba je na čase 😉
Hanko, děkuji za tip na stránku, neznala jsem ji.
Dlouho jsem právě sama sobě říkala, že „je pěkné“ darovat více než jeden dárek (když je třeba malý). Když jsem si to srovnala ve své hlavě, zjistila jsem, že to vůbec není nutné.
Ad perlátor: Mytí pod tekoucí vodou nechápu a neumím, v práci to dělala uklízečka a bylo to neskutečné, na těch pár hrnků, co myla, tekla voda asi půl hodiny v kuse:( Já odjakživa myju v napuštěném dřezu a pak opláchnu pod tekoucí a naopak se mi osvědčilo mýt po každém jídle (za prvé nemáme nádobí rezervní, takže musíme a za druhé se to umyje rychlejc než ty hromady, tak mi přijde že ve výsledku to je i úspornější).
Ale jak to tak čtu, tak my jsme asi fakt minimalisti:D Přítelovi jsem dala loni myslím 3 dárky – bohužel čelovka nijak levná musí právě na reklamaci, tričko Mamut se šíleně sráží a to peru jen na 40 a pak to byla nějaká maličkost. Takže pro příští rok asi vánoce zruším, už mě to fakt štve, vybírám věci kvalitní, ale stejně to nevydrží:/ Já dostala asi 2 dárky, oboje praktické, takže ty využité jsou:)
Naštěstí mě osobně nikdo nekupuje nic jen tak, co neví, jestli používám, tak se mi takové věci doma nehromadí. Přítel sice tvrdí, že praktické věci nejsou dárek a taky že to musí být překvapení, ale já mám zrovna praktické věci nejradši a ani nemám ráda překvapení obecně, takže pro mě je ideál, když potřebuju nějakou dražší věc, tak to nechat na Vánoce – já to nebudu muset kupovat a dárce ví, co mi udělá radost (letos třeba krosna, stejně bych ji koupit musela, takže je to pro mě ideální spojit na Vánoce, když už teda se mě pořád někdo ptá, co chci k Vánocům).
Dárky z dřívějška nevyužité šly nemilosrdně na Vinted nebo bazoš, naštěstí to bylo jen pár věcí.
Nejvíc si každý rok přeju žádný dárek, ale bohužel, zatím se nepodařilo a přeju si to asi už od patnácti:D Já sama přitom pro ostatní ráda dárky pořizuju (ale i tak pořizuji každoročně do 10 dárků pro všechny, což mi přijde docela málo když čtu, pro koho všeho lidi dárky kupujou), ale sama bych se bez nich bez problémů obešla, co potřebuju, to mám, a co nemám, tak někdy stejně musím koupit dřív než budou vánoce nebo to teď z bytových důvodů pořídit nemůžu, že to není kam dát.)
Osobně mi nepřijde problém s dárky mezi dospělými, ty si jich přece jen aspoň u nás tolik nedávají, pro každého mám 1 – 2 dárky, pro někoho jako 3. věc nějakou maličkost. Šílenost jsou dárky pro děti a to nejen na Vánoce a rozmáhají se kraviny jako dárek k narozeninám i pro sourozence, aby mu to nebylo líto – wtf?? A prarodiče i přes prosby pořízují každoročně věci, které druhý den skončí v koutě, dva roky se přesunujou sem a tam až skončí ve sklepě:(
Díky, Terezo, za úvahu a sondu do vaší domácnosti. S tím nádobím – myslím, že to vzniká často tím, když člověk bydlí sám. Mívá po jídle tak málo nádobí, že to opláchne pod tekoucí vodou raz dva. Když pak začne žít v domácnosti s někým a pak i s dětmi, zůstane mu zvyk omývat průběžně pod tekoucí vodou.
Jsem na tom stejně. Praktickou věc považuji za vhodný dárek pro mě, dokonce i když to není překvapení. Pro mě je dárkem už jen to, že to někdo objedná, vyzvedne a zařídí místo mě.
A ještě si myslím, že pro minimalisty je tisíc možností na dárky – právě třeba ty lístky do divadla, na masáž, poukazy na kde co – prostě dárek na využití služeb nebo poukaz, to není hmotná věc, která by se někde válela a zabírala místo.)
Souhlasím. Jen se musí vybírat také docela pečlivě. Aby to obdarovaný ocenil a měl vůbec snahu ho využít. Dříve jsem někde četla, že dost velká část takových těch dárkových poukazů se vůbec nevyužije.
Moc hezky clanek k zamysleni. Ja nejradsi davam prakticke darky – letos tatkovi davam svetr a mamce stolni lampu. Jinak jeste dohromady jim dam spolecny vikend do aquaparku s prespanim na cely vikend.
Hezký článek. U nás to řeším také, co z nechtěnými dárky. Většinou je posílám dál – většinou je to kosmetika, kterou nepoužívám – nebo pokud je to sprchový gel, tak ho používám na mytí koupelky nebo vytírání bytu. Dětem kupuji vesměs praktické dárky typu – nové pižamo, trička, mikynu, nějakou tu hračku, knížku a tak 2 roky nazpět jsem zavedla dárky pletené či háčkované – takže svetry, čepice a ponožky.
No a co jsem loni dostala, to jsem využila. Dlouho si přeji nový fotoaparát. Ten starý sice slouží, ale přece jenom bych chtěla něco lepšího. Máme malý kompak a já bych chtěla už něco profi na krásné fotky. O ten starý se už hlásí naše dcera, která moc ráda fotí. No také sním o overlocku, ale oboje mít nemůžu. Takže uvídíme co Ježíšek přinese.
Lucka
Děkuji, Lucie. Osobně se snažím dárkům pro děti v podobě oblečení spíše vyhýbat. Pamatuji si z dětství, že mě každý takový dárek mrzel a moc jsem ho neocenila (i když je samozřejmě užitečný). Raději dávám to oblečení bokem (mimo Vánoce). Přeji vám pěkného Ježíška.
Marcelo, tak u nás je to většinou oblečení chtěné – vyberou si ho děti sami. V krámu si ho vyzkouší, koupíme ho a pak ho dáme k oknu a v noci si ho Ježíšek odnese a mamince dá penízky (ještě věří na Ježíška). Nebo si prostě řeknou, co chtějí – tričko, tepláky, svetr nebo mikinu a já to pak koupím či vyrobím a děti jsou nadšené. Každé dítě to má nastavené jinak.
Tak to moc ráda slyším.
My jsme ohledně dárků s mužem minimalisti extrémní. Dokud jsme neměli děti, dárky jsme si nedávali vůbec. Šli jsme na večeři, do divadla, jeli na výlet… ale věci jsme si nekupovali. Ani jeden nemáme k v věcem moc hluboký vztah. teď vybíráme dárky s dětmi, vždycky jen jednu věc. A já nakupuju něco praktického do domácnosti pro celou rodinu, poukaz na focení… Děti dostávají také jen pár věcí. Hodně jim šiju oblečení i hračky, to mají rádi. Ráda dárky vyrábím, šité, jedlé… někdo to ocení, ale někdo to bere jako že jsem na něm chtěla ušetřit. To mě mrzí. Ale beru, každý to má jinak.
V příbuzenstvu hodně bojujeme s tím, že když to není překvapení, není to dárek. Takže někteří příbuzní odmítají říkat, co si přejou pro sebe a své děti, aby to bylo překvapení (podle vzoru „kdo mě má rád, musí vytušit, co si přeju“). A často neskrývají zklamání. A jiní zas ostentativně ignorují naše přání pro nás nebo děti a dají něco jiného, jen aby to bylo překvapení. Já si ale nejvíc užiju to, co si přeju. Často je v těch překvapeních i určitá skrytá manipulace („měla bys nosit tuhle barvu, tuhle délku sukně, vařit tahle jídla…“). Moc tomu nerozumím.
Díky, Jitko. Rozumím a chápu. Oblast dárků mi přijde hodně zanesená emocemi, představami „jak se to dělá“, „co si pomyslí“, „musí to být alespoň za několik stovek“ atd.
My si tedy doma dárky dáváme, ale v omezeném množství. Pro mě je dárkem i jen to, že si řeknu, co chci a někdo jiný to ZAŘÍDÍ, objedná, zaplatí, přiveze. Úplně mi stačí překvapení v rámci mantinelů – řeknu, že chci něco jedlého a dárce něco vybere. Když řeknu, co bych si přála, často ulehčím okolí „vymýšlení“ dárku.
Mám radost z toho, že se u nás začaly vyskytovat i ty nehmotné dárky – typu vezmu syna na loutkové divadlo, tady jsou lístky.