Směsný odpad za měsíc se nám vejde do zavařovačky

Martina Kročilová, Zero Waste, rozhovor

Martina Kročilová je nadšenou propagátorkou konceptu nulového odpadu „Zero Waste“ v České republice. Neustále hledá způsoby, jak omezit množství odpadu, které s partnerem ve svém malém pražském bytě vyprodukují. Těžko ji potkáte bez látkového pytlíku na ovoce či pečivo, k řezníkovi chodí s vlastní nádobou. Své zkušenosti s minimalizováním odpadu sdílí na svém blogu www.loveyourhome.cz.

S myšlenkou minimalizování odpadu velmi souzním. Tedy, meta jedné zavařovačky za měsíc je pro naši rodinu zatím sci-fi (odhaduji nás tak na 2 kyblíky).

Pojďte si přečíst náš rozhovor plný inspirace, jak se s takovou „alternativní ale stylovou“ myšlenkou prakticky funguje. Posuďte sami, kolik společného má Martiino téma s minimalizováním ve vaší domácnosti…

Co pro tebe osobně znamená termín Zero Waste? Můžeš ho krátce představit?

Koncept Zero Waste (v překladu „nulový odpad“) není můj vlastní nápad. Název je převzatý z Ameriky od Bei Johnson, která tento termín začala prvně používat. Každý má pro tento koncept svou definici. Řídí se svými pravidly, která se hodí pro místo, kde žije. Ty naše si můžete přečíst v tomto článku.

Abychom byli úplně 100% Zero Waste a negenerovali žádný odpad, museli bychom žít někde v pralese s Indiány a zcela jiným způsobem života. Tento životní styl se snaží o to, abychom se co nejvíce přiblížili 100% ideálu.

Zero Waste u nás doma

U nás doma to třeba znamená, že se snažíme eliminovat nebo nahradit znovupoužitelným, co můžeme. To je základem toho, abychom snížili množství našeho domovního odpadu. Někdo se zaměřuje také na šetření s energiemi.

Já jsem si k nulovému odpadu přidala ještě domácnost bez chemie. Když jednou začneme minimalizovat odpad a ponoříme se do toho, nedává mi moc smysl, abychom si „zaneřádili“ domácnost chemickými přípravky. Úklidové a mycí prostředky se dají jednoduše vyrobit doma, jsou stejně účinné a i několikrát levnější než ty masově propagované. I suroviny na ně se dají sehnat bez obalu.

Vše souvisí se vším. Každý si hledá svou cestu, jak po sobě zanechávat méně odpadu. Může začít z kteréhokoli konce. Něčím, co je pro něj jednoduché a sympatické. Hlavně to chce začít.

Jak jsi se vlastně dostala k myšlence Zero Waste? Kdy to začalo?

Posledních 4-5 let se zabývám organizováním domácnosti a pokukuji po různých nápadech, hlavně ze zahraničí. Postupně to vykrystalizovalo tak, že jsem začala pořádat o organizování domácnosti workshopy a napsala jsem eBook. Mé téma hodně souvisí s minimalismem, což máme společné.

Když se doma postupně zbavíš věcí, které nepotřebuješ, najednou vidíš, co tam zůstává. My si takhle začali uvědomovat náš odpad! Viděli jsme, kolik ho máme a chvíli trvalo, než jsme s tím začali něco dělat.

Martina Kročilová, Zero Waste, rozhovor

I tříděný odpad se musí vynášet

Bydlíme v 7. patře. Musíme se obout, obléci, sjet výtahem a dojít kus přes cestu ke kontejneru. Důvodem pro Zero Waste byla i naše lenost, abychom nemuseli chodit s košem tak často (smích).

Největším impulsem začít aktivně odpad omezovat byla naše téměř roční cesta po Asii. Viděli jsme tam všude na ulicích odpadky, které nebyly příjemné. V mnoha zemích nemají žádný odvoz komunálního odpadu, nic netřídí. Jasně, nemají popelnice, říkali jsme si…

Pak jsme si ale uvědomili, že u nás v západním světě je to stejné i horší. Jen to nevidíme, protože nám každý týden odpad odvezou. Začala jsem si o odpadu zjišťovat více, až na mě vykouklo Zero Waste. Byla jsem tím konceptem úplně okouzlena. Řekla jsem si: jdeme do toho.

Co v tvém pojetí znamená organizování domácnosti, které učíš?

Organizování domácnosti (z anglického „Home Organizing“) je komplexní systém, jak si nastavit domácnost tak, aby fungovala chytře a jednoduše. Tedy mít vše doma na správném místě v takovém množství, které k životu potřebujeme a dělá nám radost. Cílem je, aby se člověk cítil doma šťastný a spokojený.

To, čím jsme obklopeni, nás hodně ovlivňuje. Organizování domácnosti zahrnuje nejen věci a úklid, ale také činnosti. Například, jak si naplánovat nákupy. Činnosti by měly být efektivní a zabírat nám co nejméně času.

Skoro nikdo nechce dobrovolně trávit čas úklidem. Snažím se lidi naučit, jak si péči o domácnost co nejvíce zjednodušit, aby byli doma šťastní a měli čas na rodinu a na své koníčky.

Co tě nejvíce překvapilo na Zero Waste, když jste ho začali aplikovat?

Martina Kročilová, Zero Waste, odpad za 1 měsíc

Směsný odpad za únor

To bylo asi, když jsem se připravovala na přednášku do Brna o Zero Waste. Udělali jsme hodně bezodpadových opatření (nosíme si vlastní pytlíky do obchodu, vyměnili jsme jednorázové produkty za ty znovupoužitelné), ale pořád nebylo množství odpadu nijak měřitelné.

Letos v únoru jsme tedy začali měřit. Vše, co nešlo na kompost nebo do recyklace, jsem si schovávala. Za celý měsíc jsme ve dvou naplnili jen jednu zavařovačku. To byl šok.

Překvapilo mě, jak málo směsného odpadu už tvoříme, kolik jsme toho eliminovali. Byl to běžný měsíc, nemuseli jsme se nijak omezovat nebo tlačit na pilu.

Eliminujeme i tříděný odpad

Recyklovaného odpadu máme také méně. Nemáme tiskárnu, hodně věcí si ukládám jen on-line.

Plastový odpad souvisí s tím, co chceme vařit. Dost surovin se dá sehnat jen v plastu nebo je jejich alternativa pro nás moc daleko (dostupná v jiné části města). I tak máme plastu mnohem méně než kdy dřív. Redukce plastových pytlíků za látkové udělala velkou změnu.

Maso bereme u blízkého, teď už oblíbeného, řezníka. Přijdeme s našimi nádobkami, on je odváží a dá nákup do nich.

V plánu mám ještě se naučit vyrábět domácí jogurt. Chápu, že každý si ho doma vyrábět nechce a chce ušetřit čas. Také si doma nevyrábím všechno – např. dekorativní kosmetiku, i když to je možné. Ve výrobě malého množství jednoho produktu vidím problém v tom, že jsou všechny suroviny zabalené a dodávané zvlášť v nějakém obalu. Raději si tedy koupím dekorativní kosmetiku v dobré kvalitě a jen s jedním obalem.

Každý by si měl najít to, co je pro něho vhodné. Nemusí redukovat všechno do extrému. Bude trvat pár let, než si na nakupování bez obalu zvykneme i my v ČR. I tak se toho dá už dnes u nás dělat dost, chce to jen chtít.

Jaký odpad je pro tebe zatím nejtěžší omezit?

Martina Kročilová, Zero Waste, rozhovor

Nejtěžší jsou pro mě asi potraviny v plastu, které se nedají sehnat jinak. Většinou se jedná o nějaké zahraniční speciality, které chceme vyzkoušet a v jiném balení nejsou u nás dostupné.

Chystám se naučit vyrábět domácí těstoviny, protože je jíme často a zatím je kupujeme jen v plastovém obalu. Vím o jedné značce, která je v papírové krabici, ta mě ale moc nechutná.

Těžké je také období zimy, kdy není tolik kvalitního ovoce a zeleniny. Nedá se zajít ven na trh. Bezobalové obchůdky prodávají stále málo stáčených tekutin (oleje, ocet).

Kde vidíš u nás největší bariéry v redukování našeho odpadu?

Největší bariéru vidím v legislativě, v pravidlech o balení potravin a prodávání potravin bez obalu. V Praze máme testovací bezobalový obchod, kde na toto dělají pilotní výzkum. Je zajímavé, že v Německu, Belgii, Nizozemsku nebo Anglii tyto bezobalové obchody fungují naprosto normálně, jen v Čechách „to nejde“!

Druhou bariéru vidím v tom, že lidé o tomto tématu – Zero Waste ­– moc neví. Chtěla bych, aby se životní styl Zero Waste mnohem více propagoval, psalo se o něm a mluvilo. Příklady z praxe v zahraničí už jsou. Jen se o nich málo ví.

Zero Waste je hodně o nastavení mysli, o tom, že to jde i jinak. Nemusíš se řídit jen letáky, nejnižší cenou a nakupovat pořád ve třech stejných supermarketech. Zdá se mi, že lidé jsou naprogramovaní velkými společnostmi. Chovají se tak, jak tyto společnosti chtějí. Je to způsobené reklamou a médii. Možná je to také naše pohodlnost.

Pokud chce někdo začít omezovat svůj odpad a žije v malém městě, čím doporučuješ začít?

Doporučuji začít tříděním biologického odpadu a kompostováním či vyhazováním do hnědých popelnic na bioodpad. Podle výzkumu Ekokozy, která se zabývá kompostováním, se dá až 40% směsného odpadu z domácností vytřídit zpět na kompost.

Koho by zajímaly další tipy, jak začít se Zero Waste, popsala jsem je ve svém článku.

Je dobré být otevřený ve své mysli. Každý malý krok se počítá.

Zero Waste, rozhovor, houbička

Běžná houbička na nádobí a její šetrnější alternativa (rozloží se při kompostování, dárek od Martiny)

Jaká pozitiva lidem přinese méně vyprodukovaného odpadu?

Nebudou muset chodit tak často s košem (smích). Dlouhodobě ušetří peníze, třeba na zmiňovaných úklidových či pracích prostředcích vlastní výroby. Neplatí za obaly, reklamu a výzkum chemických látek, které se ve výrobcích vyskytují. To platí u všech balených výrobků.

Budou žít zdravěji, protože jídlo, které není balené (zelenina, ovoce) je samo o sobě zdravé. Pozitivem je určitě dobrý pocit. Na téhle planetě budou žít i naše děti. Nechci, aby se tu topily v odpadcích.

Změna přístupu vytrhne lidi z určitého stereotypu, kterým žijí poslední desetiletí. Tím, co kupujeme, dáváme najevo svoji podporu. Kde je poptávka, tam je nabídka.

Máš teď nějakou metu, kam se Zero Waste směřuješ v nejbližším roce?

Chceme dodržovat naše domácí zásady nulového odpadu. Zůstat na naší úrovni, už nezvyšovat zpátky množství odpadu, nepolevit. Chci si více plánovat nákupy, od jara do podzimu využívat trhy. Naše zkušenosti zaznamenávám na blogu a chci je šířit dál.

Na závěr, co bys ráda vzkázala čtenářům?

Zero Waste je jako hra, vždycky můžete dosáhnout vyššího levelu. Každý malý krok se počítá a chce to hlavně začít.

Každý máme svůj život. Zero Waste by neměla být otrava nebo povinnost navíc. Životní styl Zero Waste vyzkoušejte z lásky k rodině a vašemu okolí. Pak v tom vidím smysl.

Děkuji za rozhovor.

Martina Kročilová a Marcela Sobotová, setkání, rozhovor

Houbičkový dodatek – září 2016

Houbička na nádobí od Martiny se mi tak osvědčila, že jsem si v září pořídila další trojbalení. Jeden kus používám už více než 5 měsíců a stále drží tvar. Za tu dobu se ošoupala zhruba o třetinu.

A co je nejdůležitější, zatím vůbec nezapáchá! To je asi největší nečekaný rozdíl oproti běžné plastové. Odhaduji, že trojbalení vydrží běžné domácnosti, která nepoužívá myčku, na celý rok.

Uložit

Uložit

20 komentářů u „Směsný odpad za měsíc se nám vejde do zavařovačky

Napsat komentář

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Není zač, Markéto. Látkové potravinové pytlíčky jsem zahlédla na Facebooku a moc jim fandím. Z mé poměrně krátké zkušenosti s jejich používáním radím jen jedno: aby byly co nejlehčí a nebylo nutné v obchodě jejich vlastní hmotnost odvažovat. Zdržuje to a obsluha bývá méně přívětivá při zavádění takovéto „novinky“.

      1. Markéta Nemethová

        S tím souhlasím, čím jednodušší, tím lepší 🙂 Tento týden se mi na trhu stalo, že mi prodejce mi sám ze své iniciativy odhadem odečetl pár korun za váhu pytlíčku 🙂 Ale ostatní to ani nenapadlo…

  1. Petr Bašínek

    Velmi zajímavé téma 🙂 Dost zapadá i do našeho konceptu života bez sítí. Prozatím jsme na začátku cesty, ale i koncept „Nulového odpadu“ je její součástí. Velkou část potravin plánujeme pěstovat ve skleníku, který bude součástí našeho nového domu, který bude energeticky soběstačný. Oběma vám Marcelko i Martinko děkuji za pěknou insiraci a držím palce, ať vš na vaší cestě životem běží tak, jak si přejete…..

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Jsem ráda, že vás, Petře, téma rozhovoru oslovilo. Myslím, že komu se podaří pěstovat si vlastní potraviny doma, je prakticky bezodpadový už z principu. Fandím vám.

  2. pavla

    v obchodě bezobalu.cz seženete spoustu potravit, I těstoviny. Stáčené oleje a další tekutiny najdete v obchodě naproti na bělehradské ulici 🙂

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Díky Pavlo za tip. Myslím, že je to bezobalu.org. O těstovinách slyším od vás prvně. Vím, že obchod Vom Fass s luxusnějšími oleji, octy a alkoholem na Bělehradské býval. Teď podle internetu sídlí v Korunní ulici.

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Není zač, Petro. Jsem ráda, že téma Zero Waste bylo u nás v ČR teď v červnu více vidět. Na pražskou konferenci přijela jeho velká propagátorka Bea Johnson z USA. Její přednáška byla velmi inspirativní. Vidím, kolik malých krůčků může ještě každý z nás udělat.

  3. Karolina Speruda

    Ahoj, možná to bude vypadat, že trošku rýpu, ale…připadá mi dost paradoxní, že slečna, která do takové míry stará se o životní prostředí, kupuje maso. Je jedno, jestli balené do plastu nebo do vlastní nádoby – stejně výroba masa to obrovská zátěž pro životní prostředí a zbytečné plýtvání. Poslední dobou začala jsem se trochu zajímat o zero waste, a úplně stejná věc zarazila mne na blogu Zero waste home – taky je tam záběr, jak Bea Johnson kupuje kuře (jojo, samozřejmě do krásné skleněné nádoby). Jak bylo řečeno v výborném dokumentu „Cowspiracy“ – nemůžeš si říkat environmentalista a zároven jíst maso, to prostě nejde dohromady… Anebo jen mne to připadá divné?

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Děkuji za komentář, Karolino. Popravdě jsem ho již o zero waste slyšela z více stran. Rozumím tomu, že to může působit jako nesoulad. Na druhou stranu vidím, že mnoho z nás si dnes hledá určitou vlastní cestu, jak změnit/ovlivnit něco, co se mu v naší společnosti nelíbí. Ať už je to omezování používání obalů, nejedení masa nebo třeba energetická soběstačnost. Jde o to, co je pro někoho priorita. Ne vždy to je všechno najednou. Dívám se na to pozitivně a realisticky. Ne každý se hned u nás stane vegetariánem, ne každý hned půjde z nákupu bez jediného jednorázového obalu. Ale obě strany se mohou začít chovat trochu uvědoměleji, což v obou případech životnímu prostředí prospěje.

    2. bysťo

      no iste, to by nebolo takejto témy, keby sa tu nenašiel vegetarián alebo rovno vegán so svojím drístom o tom čo je najlepšie a samozrejme sa nezabudol svojím veg… pochváliť.
      akurát že autorka aj keď je mäso môže toho rpe životné prostredie spraviť viac, ako 10 veg… dokopy, ktorý idú do markety a nakúpia si svoje veg… jedlo. mimochodom, predpokladám že si svoje veg.. jedlo pestuješ sám a že ho nekupuješ s markete, vypestované na druhej polke sveta a dovezené cez pol sveta?
      vieš, lebo ak to tak nie je, tak si len pózer a rýpeš úplne zbytočne

  4. Eva

    Na podzim proběhla v naší městské části schůzka se zájemci o kompostování. Sešlo se celkem dost lidí, nyní se čeká, zda bude přidělena dotace na nákup zahradních kompostérů. Na schůzce byl vznesen dotaz, pokud budeme třídit odpad do sběrných kontejnérů, bioodpad do vlastího kompostéru, zda jsme povinni platit za odvoz směsného komunálního odpadu. Odpovědí bylo, že patrně ano. Dle zkušeností občanů již není možné si objednat velmi malou popelnici, kterou necháme vyvézt např. jednou za měsíc. Samozřejmě za nižší cenu. Myslím, že toto opatření je pro mnoho lidí demotivující a pokud mají platit službu, kterou nevyužijí, nevede je to k výraznějšímu přemýšleni o omezení domovního odpadu.

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Díky, Evo, za doplnění. O tomhle nemám detailní informace. Předpokládám, že je možné upravit odvoz směsné popelnice na méně často. Ale, aby to bylo opravdu v řádu měsíců, o tom jsem zatím neslyšela. Myslím, že prozatím hledáme motivaci k zero waste u sebe. Těším se, až tohle prosadí nějací osvícení komunální politici. Možná to není taková utopie, jak se zdá. Četla jsem článek o nových přístupech v nakládání s odpady. Diskutovalo se v něm, zda se nezavede placení za svoz odpadu podle váhy.

      1. Petr Balšínek

        Pěkný den. U nás řešíme stejný problém systému svozu odpadu. Neplatí se za to, co se odveze, ale za počet členů domácnosti :-/ Zavedli sice u nás čárové kody na popelnici, popelnice se při vysýpání váží, ale v politice placení se nic nezměnilo. Máme pět dětí a popelnici dáváme na vyvezení cca 1x za měsíc a máme ji poloprázdnou 😀 Prostě jim ji nedáme k odvezení, takže u našeho domu ani nezastaví popelářský vůz 😀 Odpad třídíme už roky a komposter máme odjakživa. Slepičky právě zavádíme…. Odpadu opět ubylo 🙂

        1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

          Díky, Petře, za doplnění. Je vidět, že modely placení za odvoz odpadu jsou různé a zatím většinou nijak nemotivující k zero waste. Už se těším, až mi sem někdo napíše nějaký příklad obce, kde to finančně motivující pro nadšence zero waste je :-).

          1. Petr Balšínek

            Dobré ráno Marcelko. Také se na tento okamžik moc těším, ale obávám se, že náš stát a úřady nemotivují nikoho k ničemu. Spíše naopak. Diktují, sankcionují a pokutují, pokud někdo jejich mnohdy nesmyslná nařízení nedodržuje :-/ a lidí, které si platíme z našich daní, si hrají na polobohy a jsou arogantní. Věřte, že mám bohaté zkušenosti. Politiky raději nezmiňovat….
            ….podle mého názoru je to především o tom, aby každý začal sám u sebe a neočekával, že se stát postará a zavede nějaké plošné pravidlo jako ve Švédsku, kde z odpadu vyrábějí energie (elektřinu a teplo pomocí pyrolízy) a jsou tedy z hlediska odpadu úplně nuloví, tedy spíše naopak mínusoví, protože jim odpad vozí i okolní státy. Je to tedy velký bussines a to i tedy u nás. Ovšem pouze pro stát prostřednictvím DPH, daně z příjmu atd…..
            ….mimochodem p. Mgr. Šejvl z Bučovic pořádá v Brně 18. 5. 2017 na VUT FEKT seminář právě na toto téma, tz. využití nejen odpadu pro výrobu energií i pro domácnosti. Osobně se semináře již tradičné účastním. Pokud by to někoho zajímalo, zde je odkaz: http://www.energis24.cz .

  5. Radim Koutňák

    Píšete, že “ v Německu, Belgii, Nizozemsku nebo Anglii tyto bezobalové obchody fungují naprosto normálně, jen v Čechách „to nejde“! „. Chybí mi vyjasnění toho „nejde“. Má to znamenat že nechodí lidi nebo že hází klacky pod nohy legislativa, hygiena, apod?
    Chtěl jsem se kouknout na tu houbičku, ale odkaz v závěru článku není funkční (tedy spíše stránka na kterou odkazuje neexistuje).

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Díky, Radime, za komentář. Jak sama pozoruji českou zero waste scénu, myslím, že se za ten rok od sepsání rozhovoru slušně posunula vpřed. Takže myslím, že se ukazuje, že i tady u nás to půjde (viz např. poslední úspěch crowdfundingové kampaně Bezobalu na novou bezobalovou prodejnu v Praze na Hradčanské – http://www.bezobalu.org/).

      Nemám vlastní zkušenost se zero waste obchody v zahraničí, ale uvedu vám jeden malý příklad z našich končin. Když chcete nakoupit pečivo do vlastního pytlíku v obchodě se obsluhou, probíhá to dnes správně hygienicky tak, že vy otevřete pytlík přes pult a prodavač vám do něj v igelitových rukavicích vloží pečivo. Nejde to tak, že prodavač si vezme váš pytlík a dá do něj v rukavicích pečivo. On nesmí prodávat pečivo ve vašem obalu (rozumějte „nehygienickém“). Jsou to takové rádoby drobnosti.

      Odkaz na houbičku jsem upravila. Balení po třech je dlouhodobě vyprodané. E-shop v současnosti nabízí velmi podobnou houbičku z lufy (jiný dodavatel). Už jsem ji také objednala, ale ještě nevyzkoušela. Tak uvidím:
      http://www.econea.cz/houba-na-nadobi-z-prirodni-lufy/
      http://www.econea.cz/houbicky-a-kartace-myti-nadobi/