Úděl minimalistův

úděl minimalistův, báseň

Máme tady konec roku,
jsem z toho zas trochu v šoku.
Minimalistou chtěl jsem být,
a ne blbosti doma mít.

Zkouším se jich zbavovat,
do pytlů je ládovat.
Myslel jsem, že jde to lehce,
blbosti však nikdo nechce.

Inzerát už pátý píšu,
mezitím na poštu klušu.
Aspoň něco chtějí vzít,
nebude to doma hnít.

Tohle se však může hodit,
budu se v tom radši brodit.
Nevím k čemu, to mi neva,
hlavně, že s tím byla sleva.

EBook radí? To je fuk!
Nikomu jen ani muk.

Proč nebydlet zas v jeskyni,
kde není bordel ve skříni?
Milý chlapec jeskynní,
neřeší hrnky od tchyní.

Jen si sednu, koukám kolem,
valí se vše horem dolem.
Já se ještě nevzdávám,
dobrý plán tu přeci mám.

Na oči si brýle dám,
do uší špunty zastrkám.
Reklamy pak můžou řinčet,
kolem mě jen budou fičet.

Mé předsevzetí prosté je,
ať méně věcí vyhraje.
Vezmu dítě, ženu, psa
a vyrazíme do lesa.

Stan bude naší jeskyní
a budeme pak blažení.
Nevezmeme tablety,
do myčky snad leda ty.

Minimalistou fakt chtěl bych být,
a zážitků fůru mít.
Minimalistův rok, to je dřina,
ale hlavně je to psina.

8 komentářů u „Úděl minimalistův

Napsat komentář