Igeliťák na zeleninu? Děkuji, mám vlastní
Jedna fotka síťových pytlíků na ovoce a zeleninu jako alternativy k běžným plastovým pytlíkům. Zveřejnila jsem ji před pár měsíci na Facebooku. Vzbudila veliké reakce, komentáře a spoustu praktických dotazů. Mám pro vás dnes souhrnnější rekapitulaci mých zkušeností za 5 měsíců používání síťových pytlíků.
Téma úzce souvisí s minimalizováním odpadu vaší domácnosti. Chápu, že je možná až příliš alternativní (pro mne bylo také :-)). Zvláště, jestli vás napadají tyhle obavy:
- Mé počínání nic nezmění, je jen kapkou v moři plastových odpadů, které produkujeme.
- Nechci platit váhu pytlíku navíc k nabrané zelenině nebo ovoci.
- Určitě je budu zapomínat doma.
- Nechci být v obchodě a u pokladny za exota, nechci nic vysvětlovat.
- Nevím, kde je mám sehnat.
Podívejme se na ně trochu blíž.
Proč jsem je vlastně začala používat?
Uvědomila jsem si, že mě štve, když po každém nákupu vybalím jídlo do ledničky a spíže a tenoučké mikroteňáky házím rovnou do koše (tříděného, ale i tak).
Jsou totiž moc malé na to, abych je schovávala jako pytle do odpadkového koše. Snadno se trhají. Když v nich nesu banány, je to skoro jistota. Uskladněné citróny v nich plesniví závratnou rychlostí. Nemáme psa, abych do nich dávala jeho bobky na každé procházce.
Navíc jsem na internetu objevila lákavé fotky „neigelitových“ pytlíků na ovoce a zeleninu. Líbila se mi představa omezení vlastního odpadu a přiblížení se ke konceptu Zero Waste. A tak jsem se rozhodla je v naší domácnosti zkusit.
Jen kapka v moři?
V naší rodině díky síťovým pytlíkům nyní „uspoříme“ asi 5 igeliťáků týdně, tedy 260 sáčků ročně (2 dospělí, 1 dítě). A to jsme ještě asi třikrát pod průměrem ČR! Statistika uvádí, že v Česku je průměrná spotřeba 400 plastových sáčků na osobu ročně (zdroj: Econea.cz).
Sami posuďte, co je pro vás kapka v moři. Když to vidím takto černé na bílém, pro mne tohle omezování a práce „navíc“ smysl má.
Nákup začínám doma
Když se rozhodnete používat látkové pytlíky, musíte si postupně vybudovat návyk připravit si obaly před odchodem na nákup. S tím asi nic nenaděláte. Také můžete nosit několik pytlíků stále u sebe. Není to tak praktické, když vás v rodině nakupuje více a máte málo pytlíků.
Podle očekávané velikosti nákupu si beru zhruba 3 kusy pytlíků. Momentálně máme doma velikosti S a M od Českého západu a velikosti 2 a 3 kg od Markéty Nemethové (značka DoPytlíčku).
Když plní prodavač
Tam, kde vás obsluhuje prodavač, musíte být ve střehu a pytlík mu včas podat. Jeho pohyby fungují tak automaticky, že chvilička zaváhání rovná se naplněnému igeliťáku dřív, než se stačíte dvakrát nadechnout.
Naopak tam, kde si nabíráte sami, máte klid a můžete plnit vlastním tempem.
Fáze vážení
Nejobávanější fází je asi vážení. Pokud mám lehký pytlík nebo prostě nechci váhu samotného obalu řešit, zvážím ho jako bych měla klasický igeliťák (tedy včetně pytlíku).
Když mám pytlík těžší a chci hmotnost obalu odvážit, postupuji následovně. V supermarketu u samoobslužné váhy vážím čistě potravinu bez obalu. Vyjedu si samolepku. Poté potravinu vložím do svého pytlíku a na něj nalepím samolepku. Ve většině případů není potravina tak drobná, abych ji nemohla brát z vystavených beden po kusech.
Tam, kde se váží u kasy, dám prodavači nejprve prázdný pytlík k odvážení (nejlépe druhý prázdný stejně velký). Pak si nechám zvážit potravinu. Někdy prodavač na odvážení použije jiný pytlík (třeba papírový).
Nejhůře se vám stane, že logisticky nebo z jiného důvodu není možné váš obal odvážit. Pak tedy v ceně ovoce a zeleniny zaplatíte i vlastní váhu pytlíku. Pro vaši informaci: při ceně 40 Kč/kg zeleniny vás to bude stát o necelé 2 Kč navíc (při hmotnosti pytlíku 40 g).
Připouštím, že v drobné „logistice“ vážení to chce trochu cviku. V každé prodejně to funguje trochu jinak a ne každý prodavač to řeší stejně.
Reakce na pytlíky
Zpětně se vlastně docela divím. Zaznamenala jsem z 95% pozitivní či neutrální reakce prodavačů nebo dalších zákazníků. Někdy rozpačité.
Když pytlík vytáhnu včas, zatím jsem nedostala vyloženě zamítavou odpověď. Tedy něco ve smyslu: „Ne, tohle nejde. Vezměte si náš mikrotenový sáček a basta.“ Tedy má obava z přílišného domlouvání a vysvětlování se mi vůbec nepotvrdila.
Je možné, že uslyšíte nejrůznější reakce na donesené síťové pytlíky:
- Jéé, odkud to máte, ty vypadají krásně! (zvědavá nakupující)
- Příště mi dejte ten pytlík na váhu nejprve samotný, odvážím vám ho. (ochotná obsluha ve farmářském obchodě)
- A tohle je co? (zmatená pokladní v supermarketu). Má odpověď: „To jsou banány v mém pytlíku“.
- Kéž by takhle chodili všichni. To jim mohu pořád říkat, ať tu cibuli nenechávají v plastu. Oni to stejně dělají a pak se diví, že plesniví. (prodavač zeleniny na trhu)
- Máte pravdu, ta spotřeba igeliťáků je u nás obrovská. A lidi je stejně hned doma vyhodí. (pekařka)
Širší využití
Zajímá vás, jako minimalisty, také další, jiné využití těchto „vynálezů“?
Mimo ovoce a zeleninu se hodí také jako pevný, ale vzdušný transportní obal na svačinu. Nebo na drobné předměty, které mají tendenci se v batohu rozutíkávat. Třeba pytlíky z Českého západu, které kombinují síťovinu a pevnou látku, se nám osvědčily na pečivo. Případné drobky zůstávají dole, látkou nepropadnou, ale díky horní části se síťovinou větrají.
Když se vám neosvědčí na potraviny, můžete je použít na hračky, psací potřeby, drobné kousky oblečení…
O důležitosti univerzálnějšího či jiného využití věcí ve vaší domácnosti píši také ve svém eBooku 6 jednoduchých kroků, jak si uklidit ve skříni a pořádek udržet. Ten si můžete zdarma stáhnout zde.
Kde sehnat pytlíky na zeleninu
Nechoďte na mě s povzdechem, že se nedají sehnat :-). Dají. Zatím tedy hlavně na internetu. I tak se nabídka rozrůstá každým měsícem. Mimo ni si je můžete zkusit ušít doma sami nebo poprosit někoho zručného v okolí.
Udělala jsem pro vás takový malý průzkum trhu látkových pytlíků na ovoce a zeleninu. Zahrnuje všechny modely, o kterých sama vím.
Doporučuji začít s dvěma až třemi kusy odlišných velikostí. Osobně dávám přednost co nejlehčím verzím (kolem 20 g), abych se vyhnula stresu s odvažováním hmotnosti pytlíku. U lehkého pytlíku je pak vlastní hmotnost obalu zanedbatelná.
Pytlíky na zeleninu a ovoce – Široký a aktualizovaný přehled dostupných modelů na českém trhu (červen 2019)
Tierra Verde
Saaczech
Český západ
DoPytlíčku
Re-Sack
Frusack
Bag Me
Repete bags
MagsBags
EkoSáčky Buďte EKO
Lavennis
Eko-biorodina
Lucky Art
Hanabrand
Hančin obchůdek
Tescoma 4FOOD
GoEco
Tylex Letovice
Pytlíky na zeleninu a vy?
Jestli vás to láká, zkuste si používání pytlíků sami. Nebojte se. Dělejte, jako by to bylo úplně normální a choval se tak skoro každý. Poprvé, podruhé to bude nezvyklé. Později vám to už ani nepřijde. Obchodníci si zvyknou a nebudou rozpačití.
Vzpomeňte si na plátěné tašky na nákup. Ještě před pár lety je nosila maximálně starší generace (byli zvyklí z dřívějška a měli staré zásoby bytelných tašek). Mimo ně snad jen pár „exotů“. Pak se znovu-objevily legendární síťovky a lehké skládací textilní tašky do kabelek. Dneska si nosí vlastní tašku na nákup jídla snad každý třetí.
Věřím, že lehké síťové pytlíky čeká stejně zářná budoucnost. V naší zjednodušené domácnosti se už zabydlely…
Průzkum trhu je aktualizovaný k červnu 2019. Bezobalové nakupování s látkovými pytlíky zažívá velký posun. Více o tom, co se změnilo v nabídce pytlíků od roku 2016 píšu TADY – Přehled znovupoužitelných pytlíků na ovoce a zeleninu, který jinde nenajdete.
Odkazy do obchodu Econea jsou sponzorované.
Moc pěkný článek, mám velmi podobné zkušenosti 🙂 Také mi chvíli trvalo, než jsem změnila své nákupní zvyklosti, ale používání látkových pytlíků je pro mě opravdu značná úleva. Nosím je teď stále u sebe, aby mě žádný nákup nezaskočil. A pokud jde o reakce, s žádnou vyloženě negativní jsem se také nesetkala. Maximálně se prodavači diví, ale poslední dobou už ani to, jsou čím dál zvyklejší. Testovala jsem je i v zahraničí (Rakousko a Chorvatsko) a vždy bez problémů. Někteří prodavači dokonce sami aktivně odečtou pár korun z ceny – za váhu pytlíku. Kromě nákupů je používám třeba při cestování, na sběr bylinek nebo na balení svačin. Vřele doporučuji všem 🙂
Děkuji, Markéto, za sdílení zkušeností i ze zahraničí. Těším se, až někde v zahraničí potkám alespoň jednoho člověka s vlastním látkovým pytlíkem. Mám jaksi dojem, že v zemích na západ od nás je už toto pytlíkování trochu rozšířenější.
No, že by mi někdo odečetl pár korun, to se mi ještě nestalo. Je vidět, že přístup obchodníků je opravdu různorodý, ale ne odmítavý, což je skvělé.
Není zač, Marcelo 🙂 V Rakousku jsou opravdu v tomto ohledu dál než my. V obchodech nabízejí „jen“ papírové a látkové tašky, a to k prodeji, a prodavači sami aktivně dávají zboží do tašky, kterou si zákazník přinesl. V Chorvatsku je to zase naopak, vládne tam záplava igelitek a síťovky a vlastní taška tam byla raritou, ale nikoli odmítanou 🙂
Pár korun za váhu pytlíku mi sami prodavači odečetli zatím 2x, jednou na trhu, jednou při prodeji ze dvora. Bylo to opravdu milé 🙂
Díky za skvělý a inspirující článek (jako vždy 🙂 ). Jdu hledat pytlíčky ke koupi nebo aspoň síťovinu na ušití. Ještě jednou díky.
Není zač, Milado. Ať vám pytlíky dobře slouží.
Milá Marcelo, díky za mail upozorňující na tento skvělý článek 😉
V naší rodině se pytlíky staly každodenní nezbytností a funguje to takto – s sebou vždy máme 2 sáčky/síťky na ovoce a zeleninu a 1 na pečivo. Momentálně nakupujeme v supermarketu, takže jeden sáček používám na ovoce a druhý na zeleninu, odvážím si na váze vždy jeden druh, vytisknu cenovku a dám do síťky, takže pak tam mám třeba 4 druhy ovoce a venku 4 cenovky, u pokladny nikdy nebyl problém, jen občas prodavačka nakoukne dovnitř, jestli tam to zboží je 😉 Pečivo nakupujeme do látkového, u pokladny nahlásíme, co tam je a doma tam necháme chleba (2dny, pak maximálně ztvrdne, ale nesplesniví 😉 ), rohlíky přendáme do igelitového sáčku, protože ty ztvrdnou hned (ale zase máme jeden igelitový „rohlíkový“ a nebereme pokaždé v obchodě).
Taky se mi líbí design látkových pytlíků, a pak ten hřejivý pocit, že člověk nevyhazuje stovky sáčků do koše, je prostě k nezaplacení 😉 Ať se daří a přeju krásné dny, Jája
Díky, Jano, za sdílení vašich zkušeností. Vidíte, nějak instinktivně dávám jeden pytlík, jeden druh. Toto je dobrý tip pro ty, kteří mají pytlík větší velikosti nebo berou málo kusů. Je super číst, že ani s tímto přístupem jste neměli s cenovkami žádnou nepříjemnost.
Máte to pěkně zmáknutné a nastudované, respekt! U mě to trvalo asi týden, a už na svoje pytlíky ze záclon nedám dopustit. Taky mám vyzkoušeno, že prodavači na ně reagují pozitivně, oni asi nejlíp vidí, kolik se toho denně použije.
Super. Právě to, jak dobře nebo alespoň neutrálně reagují prodavači, mě překvapilo. Uvědomuji si, že obavy byly v tomto ohledu hlavně v mé hlavě. Jde prostě o zvyk. Zvykla jsem si já a v pohodě si zvykl i personál tam, kam chodím nakupovat.
Máco, krásný článeček. Inspirativní. Tak ty tašky skládací látkové samozřejmě už nosím všude s sebou. Ale problém je, když si nechám dovézt zboží z Tesco-online, to jsou samé igelitky. A ty právě využívám (jinak to asi ani nejde) na sběr tříděného odpadu, který když v nich pak vynáším, tak je rovnou vyhodím s tím – samozřejmě ty igelitky do plastu. Tady u této služby bohužel nemůžu přijít s vlastními pytlíky, vozí to automaticky v igelitových taškách všem už z obchodu připravené. Neměla bys nápad, jak je toho nešvaru zbavit? 🙂
Jsem ráda, Helčo, že můj článek padl u vás na úrodnou půdu. Ano, vím o tom, že objednávání jídla on-line tento bezobalový styl vůbec nepodporuje. Znám http://www.pytlici.cz a http://www.opobchod.cz, kde balí velmi šetrně a i do tvých obalů (zaslaných poštou na jejich adresu – částečně kompenzují poštovné). Jejich sortiment je ale omezený na suché potraviny, věci ve skle a krabičkách. Tedy čerstvé ovoce nebo zeleninu ti nepošlou. To zase dělají „bedýnkáři“ (např. http://www.freshbedynky.cz). Ve vašem případě bych se snažila zaměřit na nákup větších nebo méně obalově náročných věcí (hlavně to, co objednáváš často). Tohle pak alespoň částečně kombinovat s trhy nebo sámoškou, kam chodíš osobně a kde si počet igelitek lépe reguluješ sama. Každý malý krůček se počítá.
Dobrý den Helčo,
doporučuji Vám http://www.rohlik.cz, můžete objednat také několik dní dopředu, mají stejný výběr jako v Tescu, také mají spoustu akcí a nově si můžete vybrat 5 výrobků z celé jejich nabídky, na které máte svou slevu, i když zrovna nejsou v akci 😉 Moc jsme si je oblíbili, mají naše chutné bez pšeničné těstoviny a velice chutné ryby – maso a ryby mají většinou z Makra. Navíc nově je pro maminky s dětmi doprava v době oběda a dopoledne zdarma https://www.rohlik.cz/stranka/doprava
Zatím bohužel jen Praha, Brno a teď plánují i Plzeň.
Šárka
A to nejdůležitější jsem zapomněla 😁 rohlík vždy dává nákup do papírových tašek, jen rybu a mražené věci raději do igelitek, aby se nerozmocila taška ☺
Děkuji, Šárko, za doplnění. S objednáváním čerstvého jídla přes internet zatím nemám žádné vlastní zkušenosti. Vím je to, co povídají mí blízcí.
Tak třeba banány by mě ani nenapadlo dávat do pytlíku, prostě vezmu trs, zvážím a cedulku nalepím přímo na banány, stejně tak zeleninu, kterou beru po 1 kuse (celer, citron…). Nebo dávám víc druhů do jednoho pytlíku a pokladní s tím nemají problém.
Kde vyloženě používám mikrotenový sáček, je kořenová zelenina v lednici, mrkev, petržel a spol. se v igeliťáku zapaří a vydrží krásně čerstvá i dva týdny (jo, nesmíte ji tam nechat moc dlouho, protože nakonec splesniví, ale týden, dva jsou bez problémů).
Ale látkové pytlíčky se mi líbí, zkusím je, díky za inspiraci!
Alčo, je pravda, že banány ani celer jsem třeba do igelit. sáčku nedávala nikdy, ale od té doby, co mám jednu síťkovku na ovoce a jednu na zeleninu, tak už si vlastně zboží roztřídím předem do dvou síťovek, pokladní to pak hromadně naskenuje a já sbalím do tašky jen ostatní zboží a ovoce a zeleninu nesu rovnou v těch síťovkách… je to asi taková drobnost, ale přijde mi to i rychlejší 😉
Díky, Aleno, za vaše zkušenosti. Já to pytlíku dávám banány proto, že často beru ty nejzralejší „plonkové“, které mnozí v obchodě nechávají po 1-2 kusech na dně bedny. Navíc pak takto ty banány mohu elegantně skladovat i ve špajzce. S těmi mikroteňáky v ledničce mám spíše opačnou zkušenost. Co zůstane v igelitovém pytlíku, rychleji hnědne a plesniví.
Opakovatelně použitelné pytlíky se mi líbí, asi si něco ušiju vlastního..ale mám svoji připomínku – na co dávat banány do jakéhokoliv sáčku? To samé jablka, broskve atd..je fakt, že nekupuju na kila, ale jen pro dva lidi, tak prostě naberu volně do košíku a holt si to prodavačka na kase musí dát na váhu po kusech a ne celý pytlík, ale nikde to zatím nevadilo.) Spíš jde o zeleninu, jako mrkev, cibule, kde odpadává hlína nebo slupky, to nechci mít rozházené po nákupní tašce, jinak obaly neberu, ani ne tak z ekologického hlediska, ale nechci mít třeba banány zapařené z igeliťáku.)
Co se týká zapomínání pytlíků sebou k nákupu – tak látkovou tašku si taky musím vzít, musím na to myslet, tak není problém mít pytlíky rovnou v tašce.
Ano, trik mít pytlíky rovnou připravené v nákupní tašce beru :-). Chodím spíše do obchodů, kde si vážím sama. Jaksi ze zvyku si vše nejprve připravím do pytlíků a pak jdu vážit najednou. Občas mám pocit, že než bych na váhu vyložila volně ložené tři citróny nebo pět broskví, tak mě další lidé čekající na váhu „ukamenují“.
A další super výhoda je, že odpadlo to šílené rozdělávání igeliťáků. To když člověk spěchal, tak to jako naschvál nešlo vůbec od sebe. A teď je po problému. To se mi u síťovaných sáčků nestane 🙂
To je fakt. Někdy bývají ty zauzlované mikroteňáky velkou zkouškou trpělivosti.
Jé, to je super. Ty jsou krásné! U nás tedy nevyužijeme, neboť jedeme na bedýnky s dovozem (a tam jsou věci většinou teda v papírových sáčcích už připravené) a na Rohlík a ten to dává do papírových tašek a nemůže je kvůli nějaké legislativě recyklovat, no ale věci uvnitř jsou tak aspoň v papírových sáčcích často. Ale díky za zajímavý tip.
Moc pěkný článek. Mám asi tři pytlíky od Tescomy a jsou celkem fajn, jen mi ten jejich počet nějak přestává stačit. Nejtěžší pro mě je si na pytlíky vždycky vzpomenout, protože to ještě zřejmě nemám dostatečně zautomatizované :))
Děkuji, Zuzko. Ano, nějaký čas to trvá. Po půl roce nákupů se síťovými pytlíky už mám návyk a nezapomínám. Spíše je pro mne těžké odhadnout, kolik jich budu potřebovat a nechci si jich brát 5, když bude stačit jeden.
Moc hezky napsané.Děkuji .Seženu si pytlíky také . Zatím používám síťovku a látkové tašky .
Hezky clanek!Jsem z Pardubic,pytlikuju obvykle Kauflandu a zatim jsem nikoho jineho s pytlikem nepotkala:-\ prodavacky reaguji nebo spis nereaguji vubec.Ale fascinuje me,ze namarkuji cely nakup jidla v platenych taskach(pecivo,ovoce,zelenina),ale na horcici mi vzdy automaticky daji igelitak….
Úplně se chechtám, protože přesně s tou horčicí se mi to už také stalo :-).
Máte pravdu, že jsou prodavačky zvyklé dávat horčici do igelitáku.. ale nejlepší je koupit hořčice ve skle, nehrozí, že vyteče a navíc je to ekologičtější obal 🙂
Tvárite sa že ste objavili Ameriku. V 50 – 60 rokoch bolo bežné nakupovanie do sieťovky. Žiaľ, igelitky prišli spolu s hyper a super marketmi a legislatívne sme sa nebránili. Veď spočiatku boli úplne bezplatné. A našinec „zadarmo nech aj črevá roztrhne“. A než sme sa zobudili, tak sme „zapytlíkovaný“ až po uši.
Jasně, že látkové tašky tu byly už dávno. Přesně, jak píšete, dnes jsme „zapytlíkovaní“ až po uši. Doufám, že tak, jako se dneska docela hojně vracíme k síťovkám a látkovým taškám, budeme se snažit omezit i ty igeliťáky. V příspěvku ukazuji, jak na to a že to už docela dobře jde.
Hezký, jako u babičky na malé vsi, když pro ni vyrazíme nakoupit. S plátěnkama. Ale do Alberta s taštičkama…no nesmím se předem bát reakce.).
Poprvé si budete v obchodě připadat divně, podruhé už méně a podesáté to bude automatické. Zrovna tento týden jsem si uvědomila, že už ty síťové pytlíky beru tak automaticky, že už se mě na ně nikdo neptá. I pokladní v Bille to berou jako běžné.
Látkové pytlíky si šiji z nejrůznějších zbytků doma sama, má to tu výhodu, že jsou zcela zadarmo (ty kupované jsou od 45 do 90 korun), moje dcery vidí, že ne vše se musí koupit, že se dá stejně jako prací gel vyrobit i další věci doma a doufám, že tím v nich už od mala zasévám trochu jiný vztah k věcem, životu a životnímu prostředí a hlavně děti (a nejen ty moje, ale i neteře) je nadšeně zdobí fixami na textil, takže k těm pytlíkům mají svůj vlastní vztah a rády je pak používají a snad dík tomu v tom budou jednou pokračovat ve svých domácnostech a nevrátí se nikdy k „plasťákům“.
Super, jen tak dál. Zrovna nedávno jsme byli se synem v obchodě, kde bereme zeleninu do našich síťových pytlíků. Byl tam i další nakupující, který klasicky odtrhl jejich igeliťák a nabíral do něj. Syn ho chvíli pozoroval. Bylo vidět, že mu to připadá divné, že nemá také vlastní pytlík. Pak poznamenal: „Vidíš, mami, když nemáš svůj pytlík, můžeš si vzít tady jejich.“ Úžasné, jak mu přijde, že normální je nosit si vlastní a jen, když ho nemám, beru ten z prodejny.
Díky za inspiraci, látkové sáčky jsou prima. Já osobně je zatím nemám, ale velice ráda chodím nakupovat s klasickým proutěným košem, kam dávám některé ovoce i zeleninu (banány, pórek, květák,…) rovnou bez sáčku. Pravda je však taková, že na drobnější kousky jsou pytlíčky potřeba. Po nějakých se asi podívám 🙂
Není zač, Simono. Skvělé. Mně před časem přišlo docela paradoxní, když jsem viděla lidi na trhu s proutěným košíkem, který byl plný igeliťáků se zeleninou…
Můj syn jezdí pracovat do Rakouska a v těchto plátěných pytlicicj vozí domu mandarinky mám je doma a vůbec me nenapadlo používat je dal,dávám si do nich pleteni
Jestli jsou od potravin, nebála bych se je použít přepravu jídla, tedy ovoce a zeleniny. Jen je otázkou, jak dlouho vydrží. Ale určitě to bude déle než běžný mikrotéňák.
Díky za inspirativní článek, mám chuť začít snižovat odpad a tohle vypadá jako dobrý začátek! Ať se vám daří! 🙂
Dobrý den, zatím mě od vlastních sáčků odrazovaly dvě věci. Jejich poměrně vysoká cena a to, jak na ně budou reagovat pokladní (nakupuji v Kauflandu). Takže pokladní si zřejmě nikde nestěžují a ve skříni se povalují nevyužité záclony = už startuji šicí stroj ! Navíc budou vánoce, snad stihnu našít (a možná i vyšít) a Ježíšek bude rád. Děkuji za inspiraci a dodání odvahy.
Olga
Super, jakmile si je „zajedete“, přijde vám to úplně běžné.
Úžasná práce, také to tak mám, na vše používám síťky nebo plátěné pytlíky, ať koupené nebo vyrobené 🙂 někde mi to chválí, jinde koukají co to mám, všude chodím s batohem, tak v něm mohu nosit síťky a pytlíky vždy i když nevím, že půjdu do obchodu, další pytlíky a látkové tašky mám v kočárku 🙂 jsem ráda za všechny kteří přešli k těmto změnám za nás je těch změn mnoho i návrat k látkovým kapesníkům, látkovým plínkám, bezobalové kosmetiky atd… přeji pěkný den 🙂
Dobrý den, Marcelo. Nedavno jsem si ušila pytlíky a pak narazila na váš článek, který krásně shrnuje celé toto téma. A protože mi to tak nějak leží v hlavě, tak jsem dokonce dnes napsala jednomu velkému prodejnímu řetězci, že by mohli tyto sáčky (a vůbec celé téma ekologie) zahrnout do svých akcí, kdy se sbírají body a pak za to něco dostanete. Přijde mi to jako dobrý nápad, oni ušetří na igelitových sáčcích a jejich zákazníci získají sáčky, které budou používat ….. tak jsem zvědavá, jestli to klapne … 🙂 Ale moc velké naději si nedělám … 🙂
Myslím, že to nadějné je. Už z několika stran jsem zaslechla, že velké řetězce i u nás v ČR se chystají látkové pytlíky u zeleniny nabízet. Teď bude záležet na tom, jak to lidé začnou využívat a zda budou ochotni si je nosit na další nákup znovu.
A jestli tím řetězce ušetří nějaký ten halíř na igeliťáku, je podle mě velmi podružné.
Myslim, ze kdyby igelitaky zpoplatnili, tak se to rychle chytí 😀
Dakujem za tento clanok 🙂 Moja najvacsia obava je z vazenia a zbytocneho platenia naviac za vahu pytliku, ale mate tu aj pekny prehlad vsetkych moznych znaciek a tak si skusim vybrat co najlahsi 🙂
Dobrý den, mohu se zeptat, kde kupujete síťovinu? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, Anno, já si novou síťovinu zatím nikdy nekupovala. Koupila jsem si rovnou hotové pytlíky a pak ušila další z materiálů, které máme doma po babičce. Ale snad poradí někdo další.
Dobrý den Marcelo, mě nadchl tento článek vč. videa 🙂 https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kazdy-cech-spotrebuje-az-400-plastovych-sacku-za-rok-jde-to-i-jinak-vymyslely-mlade-podnikatelky-49948?utm_source=Seznamzpravy_static&utm_campaign=Doporucene_pod_clankem&utm_medium=variantaE&utm_content=1&dop-ab-variant=1
Jsou z kompostovatelného materiálu
Díky, Martino, za doplnění. O Frusacích jsem slyšela, ale osobní zkušenost s nimi nemám. Video je pěkné a myslím, že prostor na trhu s těmito pytlíky pořád je. Pro ty, co reportáž nechtějí sledovat, jen shrnu. Ano, i tyto pytlíky jsou velmi dobrou alternativou běžných igeliťáků, jsou pratelné v pračce na 30 stupňů. Jsou vyrobené z vlákna z kukuřičného škrobu v ČR, které je kompostovatelné. Vlákno se dováží ze Švýcarska.
Dobrý den Marcelo,
dnes jsem náhodou objevila další typ sáčků.
https://www.postazdarma.cz/kuchynske-potreby/ekologicky-sacek-pro-nakup-potravin-5ks-ruzne-velikosti?gclid=EAIaIQobChMI56jSlYaB3gIVw4GyCh3n1wbsEAAYASAAEgIdL_D_BwE
Ráda bych se přeptala zda jste na ně také již narazila, v kontaktu je plzeňská adresa. Sáčky vypadají velice hezky ušité a mohly by i něco vydržet. Bohužel na mnou doporučované Frusacky jsou na jejich FB profilu (Frusacků) špatné hodnocení ohledně kvality a výdrže sáčků. Tyto jiné z Plzně se mi moc líbí. Neměla jste prosím již možnost je vyzkoušet?
Děkuji a srdečně Vás zdravím, Martina
P.S: Jsem velice zvědavá na výsledek Vašeho stěhování (nové minimalistické poznatky). Doufám, že nás na Vašem blogu nebudete dlouho napínat. 🙂
Dobrý den, Martino, ne, tyto sáčky neznám a nezkoušela jsem je. Jsou to sáčky z Číny (viz jejich obchodní podmínky, bod 2), jejich prodejce sídlí v Plzni, ale neznám ho. Frusacky jsem také sama dlouhodobě netestovala, takže nemohu hodnotit.
Se stěhováním vás nechci napínat, jen potřebuji čas na sepsání, který jsem zatím věnovala hlavně organizování a řešení všeho kolem stěhování.
Dobrý den, já mám zatím zkušenosti pouze se sáčky frusack. Jsou velice jemné a přestože jsem některé nezačala ještě používat, tak se začínají sami rozkládat v záhybech. Myšlenka kompostovatelnosti je fajn, ale když se mi sáček prošoupe, natrhne pouze z nošení v kabelce, tak je to pro mě drahá varianta sáčku na pár použití 🙁 Příště budu volit stabilnější tkaninu.
Pokud by jste si chtela koupit sacky jako na postovnezdarma.cz , zkuste si je objednat primo ze zdroje za tretinu ceny a s postovnym take zdarma.
https://www.aliexpress.com/wholesale?catId=0&initiative_id=SB_20181204120657&SearchText=nylon+bag+fruit
Už také „pytlíkuju“ 🙂 Nějakou dobu jsem rozmýšlela, prohlížela různé druhy látkových sášků na internetu a nedokázala se rozhodnout, které zvolit. Skončila jsem u „nouzovky“ – sáčků na praní prádla z IKEI. Jsou sice větší a není to žádný eko a designový trhák, ale při ceně 49 Kč za 3 kusy jsem jich nakoupila dostatek, aby byly vždy po ruce. Pravdou je, že váhu sáčků neřeším, mám radost, že týdně nevyhazuju klidně i 20 jednorázových igeliťáků. A udělat si každý den radost mi za těch pár halířů/kaček stojí.
Díky, Lucie, dobrý tip pro ostatní, co třeba tyhle sáčky mají doma a zatím je nenapadlo vzít je do obchodu :-).
Eliáš by mě zajímalo kdy se do obchodů přestaly dodávat klasické komunistické papírové pytlíky
Tipuji někdy v devadesátých letech. Pravděpodobně kvůli ceně a praktičnosti. Igeliťáky tak snadno nepropustí vlhkost a mastnotu.
Ještě, že se papírové pytlíky zase leckde vracejí.
A proč vlastně pytlík na banány? Jsou v trsu, takže drží u sebe, nenapadlo by mě dávat je do pytlíku 🙂
Ano, ale ne vždycky je situace ideální a banány mám ve více kusech (jednotlivě, menší trsy atd.), tak použiju „sdružující“ pytlík.
Super. Dlouho pátrám a odhodlávám změnit styl mého nakupování- zrušit v mé domácnosti plast. Vše co mě zajímalo jsem se tady dozvěděla. Díky díky díky. A asi jdu šít 🙂
Mě se teda upřímně spíše než síťové tašky líbí ty designové. Třeba tato https://www.nejkufry.cz/nakupni-taska-punta-skladaci-jahoda-10282-4500/ . Mám ráda barvy a se síťovkou si připadám jako třicet let zpátky v minulosti 😀
Díky, Evo. Se síťovkou nemám osobní zkušenost. Preferuji látkovou tašku bez děr, přijde mi to univerzálnější.
Mám na mysli hlavně zapařování. Ale je pravda, že oproti igelitové bude markantní rozdíl už ta látková 🙂
Super článek, špatná zkušenost; prodavačka ve stánku spečivem mě s pytlíkem vyhodila s tím, že jí to nedovolují hygienické předpisy. Už tam nebudu chodit nakupovat.
To znám. Uspěla jsem u pečiva někdy tak, že si pytlík sama držím otevřený a prodavačka mi do něj dává rukou v mikroténové rukavici pečivo, aniž by se mého pytlíku dotýkala.
Paní inženýrku Čerevkovou z Ekosáčky.cz jsme vyzpovídali v zajímavém rozhovoru. Mluví o tom, jak s výrobou začala, jaké materiály používá /ne každý je na tento úćel vhodný/, i o tom, jaké překážky ze začátku s výrobou a distribucí měla… Rozhovor zde – https://www.slimming.cz/rozhovor-jana-cerevkova-ekosacky-cz/
Díky, Lukáši, za doplnění.
Děkuji, dost inspirativní článek. I když se snažím šetřit prostředí jak jen to jde, tak pytlíky na zeleninu a ovoce mě nenapadly. Používám teď tuhle plátěnku https://www.trikator.cz/cs/ts-foodlover-unisex-onesize a už nějaký pátek jsem igelitku v obchodě nekoupila.. ty sáčky musím rychle napravit a sehnat.
Není zač. Jsem ráda, že jsem vás inspirovala.
Zdravím,
minimálně polovina těch sáčků nemá atest na používání ve styku s potravinami!
Tj. prodejce by vůbec neměl takové sáčky prodávat, vystavuje se riziku velice vysokých pokut, když prodává něco, co není schváleno pro použití v souvislosti s potravinami, neměli by to prodávat.
Díky, Světlano, za doplnění.