Nakupování jídla a méně obalů. Dva kroky dopředu, jeden zpět
Nákup ve farmářském obchodě: krása, veškerá zelenina a ovoce do vlastních síťových pytlíků. Pečivo, pokud nějaké, do látkového pytlíku. V obalu jen maso, sádlo a případně nějaké drobnosti. „Můžeš si vybrat pro sebe jednu věc…“ Tak zní domluva se synem, který je tu se mnou. Volbu nechávám na něm:
Mami, chci tohle pitíčko s brčkem.
Nechceš radši něco jiného?
Ne, nechci. A vypiju si ho hned venku na lavičce.
Hmm.
Člověk se snaží o bezobalové nakupování, a pak to zazdí pití v hliníkovém obalu s plastovým brčkem. Není ale všechno stoprocentní, že?
Pokračujeme v krasojízdě
V únoru tohoto roku jsem napsala shrnutí, jak se já i naše rodina snažíme omezovat odpad. Jestli jste předchozí článek nečetli, najdete ho tady. Ať víte, o čem mluvím a na co navazuji.
Od té doby uplynul skoro rok, a tak mě napadlo napsat pokračování. Co se od té doby změnilo? Posunuli jsme dál? Nebo jsme se vrátili zpět?
Začala jsem tedy pokračování sepisovat. Textu je už tolik, že vlastně budou pokračování dvě. Tématicky jsem je rozdělila na dva články. Ten dnešní bude o nakupování jídla. Ten příští o chodu domácnosti s méně odpady.
Není to ale jen módní internetový trend?
Ano, myslím, že tzv. „zero waste“ je stále módním trendem. Ale ať klidně je. Nevadí mi to. Hlavně ať je tenhle trend vidět i v reálu. Ne jen na internetu na fotkách.
Trend se mi osobně líbí, ale pořád to není má mantra. Vedle odpadové stopy zvažuji i další kritéria. Hlavně čas a peníze. Dívám se na to z širšího pohledu. Kladu důraz na využití toho, co už mám. Když mám doma klasickou izolepu, spotřebuji jí. I přesto, že nějaká papírová by byla šetrnější. Tu si pořídím třeba později.
Detailní analýzu nedělám
Možná ode mne teď čekáte nějakou sofistikovanou roční analýzu. Nic takového ale nemám. Odpadkový koš nevážím. Ten směsný vynášíme jednou za dva týdny, pokud v něm zrovna není nic, co by mohlo smrdět.
Největší objem našich košů tvoří bioodpad a vytříděný plast. Bioodpad je v pohodě. Ten odneseme do hnědé tříděné popelnice. Pálí mě hlavně ten plast, zhruba 1 plná igelitka týdně. Tady je u nás stále hlavní jádro pudla.
V čem jsme se posunuli?
Pár věcí tady je. Ještě více jsme rozšířili vlastní nádoby na nakupování. Látkové pytlíky na pečivo, občas krabičky na uzeniny nebo sýr. Pečivo v látkovém pytlíku i skladuji v kuchyni, takže nic nepřendavám.
Osvědčilo se nám velké balení dobré rýže kupované ve vietnamské prodejně. Začali jsme s 10kg pytlem, teď už máme 20kilový. Klepu na dřevo, ale zatím se do pytle nikdy nedostali mouční moli. S nimi mívám potíž hlavně v létě.
Velká balení jsou dobrou možností pro potraviny, které používáme často a ve velkém množství. Obecně taky prima způsob, jak omezit obaly z menších balení (když už to nejde bez nich nebo je to výrazně dražší).
Jen si dávám pozor na opačný extrém: spíž zaplněnou od podlahy až ke stropu obřími zásobami na několik let. Z toho snadno vzniká problém, jak vše sníst včas, aby se nic nezkazilo a aby se strávníkům komodita neomrzela.
Je to levnější? Jak kdy
Stále vidím, že hlavním důvodem, proč to dělat, je vaše nadšení pro zdraví, udržitelnost, minimalismus.
Cenově se to většinou nevyplatí. Příklad: bezobalové bio rozinky koupíte za 110 Kč půl kila. Identické bio v plastovém obalu za 73 Kč půl kila (v té samé prodejně!). Hrajete na bezobal nebo na cenu?
Bezobalový nákup bohužel nezohledňuje, kolik toho koupím, jestli 10 dkg nebo půl kila. Podle mého pozorování stojí běžné sypké potraviny (obiloviny, luštěniny) většinou o pár korun více nebo stejně jako identická varianta v plastu.
Ovšem výjimky existují. Např. jemné bio ovesné vločky při přepočtu na 1 kg. Bezobalově 47 Kč/kg, v plastu za 70 Kč/kg (při nákupu velkého plastového pytle). Bezobalová varianta je o třetinu levnější. Juchú!
Tyhle cenové rozptyly mě udivují. Nevím, jestli si jich všímá i někdo další. Beru to tak, že bezobalové nakupování jídla jako takové je prostě v procesu. Doufám, že se ceny časem upraví, aby dávaly smysl. Tedy budou pro začátek alespoň stejné jako ty s obalem.
Pohled z druhé bezobalové strany
Při nasypávání obilovin jsem na podzim prohodila pár slov s majiteli plzeňského Biologica. My zákazníci totiž o mnohých potížích se zaváděním bezobalového prodeje ani netušíme. Aby vše fungovalo opravdu bez obalu, musí se změnit celý dodavatelský řetězec.
Jaký by mělo smysl nakoupit dvoukilový plastový pytlík, ve skladu rozstřihnout a naplnit do násypky jako „bezobalový“? Nebo jak se domluvit se španělským farmářem, abyste mohli stáčet jeho olivový olej bez obalu? Farmář se totiž bojí pančování svého oleje…
Uvědomila jsem si tehdy mnohem jasněji, jak je vše o důvěře všech stran:
- V to, že váš bezobalový obchodník obaly jen neskrývá, ale opravdu nevytváří. Nebo alespoň výrazně redukuje.
- V to, že se prodávané potraviny nebudou jakkoliv „ředit“.
- V to, že si je někdo koupí i přesto, že nasypávání je méně pohodlné než hodit zabalený pytlík do košíku.
Nakupování jídla online
Mimo bezobalové nakupování jídla jsme od léta začali využívat i rohlik.cz. Proč? Kvůli úspoře času. Kvůli jistotě, že seženu to, co chci. Ne, že se vydám večer do krámu a třetina věcí už bude rozebraná, protože byla v akci, nebo nebude vůbec (jako třeba dobrý eidam).
Šla jsem do online nakupování, i když jsem si vědomá, že tady si obalově pohorším.
Celý nákup doveze kurýr v papírových taškách. Specifické položky jsou v nich ještě zabalené v papírových pytlících (ovoce, máslo) nebo igelitových taškách (vejce, smetana v kelímku, hořčice, rohlíky).
Zpočátku jsme papírové nákupní tašky vraceli zpět kurýrovi (jak měli na webu napsáno). Nedávno jsem si ale všimla, že na taškách je nově nápis, ať je raději zrecyklujeme sami. Tak to dělám, používám je místo eko sáčků do koše. Je to pěkný pevný papír, co se hodí na leccos. Mám ambici ho znovu-použít i na balení vánočních dárků.
Jak to zabalit, aby se to cestou nerozbilo?
Nakupovat přesnídávky ve skle v klasickém eshopu, to je obalová sebevražda. Uvědomila jsem si, když jsem onehdy vybalila asi 20 jednotlivě zabalených přesnídávek. V papírové krabici mi poté zůstala hora bublinkových fólií a pěnových „pusinek“.
Já vím, potřebují to zabalit pořádně (lépe než minulou objednávku, kdy byla třetina věcí politá vylitým banánovým pyré), ale k zero waste to má daleko. Zpytovala jsem svědomí a příště to zkusím vyřešit jinak. Nakupování křehkých jedlých věcí na dálku prostě znamená „bublinky“, kam se podíváte.
Co mi chybí k nakupování jídla bez obalu?
K nakupování jídla s méně obaly by se mi hodil ještě nějaký lehký skládací obal na lepivé a mastnější potraviny. Takových těch typu koláček, co se nedají hodit přímo do látkového pytlíku, aniž by to oblemcalo celý batoh. Aniž by se z něj něco vysypalo. Plastová dóza mi přijde na denní nošení v tašce moc objemná. Nepropustné látkové kapsy na sendviče mi přijdou zase málo utěsněné.
No, a pak bych uvítala lepší práci s cenami od prodejců bezobalových věcí. Zpočátku bych byla úplně šťastná, kdybych nemusela mít v hlavě kalkulačku a měla jistotu, že bezobalový nákup nebude dražší než ekvivalentní „obalový“. Nějaké cenové zvýhodnění při nákupu většího množství, to by byla třešnička na dortu.
Kontrolka na odpad
Co říct na závěr? Jdeme pomalu dál. Vidím posun. Jsem rozhodně vnímavější vůči tomu, kolik odpadu z jídla a jaký druh produkuji.
Když chci vyhodit nějaký obal venku v terénu, stojí mi za to vzít ho k sobě a hodit ho do tříděné popelnice (a ne do nejbližšího malého koše na všehochuť od sušenek až po psí bobky).
Vytvořila se mi v hlavě malá kontrolka k tomu, zda si venku něco koupím nebo ne. Jaký bude obal? No, jak vidíte z úvodu, kontrolka není brzda a někdy jsou prostě okolnosti více odpadové :-).
Nejdůležitější je pro mě udržet naše chování dlouhodobě. Ne měsíc bezodpadové výzvy. Ale měsíce a roky. Nedělat to z donucení, ale proto, že chceme.
Příště budu pokračovat dalšími postřehy, tentokrát týkajícími se chodu domácnosti jako takové.
Úvodní fotka: Facebook Biologico Plzeň.
Odkaz do obchodu Econea je sponzorovaný.
6 jednoduchých kroků, jak si uklidit ve skříni a pořádek udržet. 25 stran k volnému stažení. Tento eBook vám pomůže začít zjednodušovat vaše bezprostřední okolí.
Pěkný večer Marcelo, děkuji za zajímavý článek. Napadlo mne poslat Vám odkaz na BO obchod mého kamaráda: http://kosizob.kosihnizdo.org
Přeji příjemné dny.
Lenka
Díky, Lenko. Doplním, že mapa všech obchodů s příznivými nebo žádnými obaly vzniká pod taktovkou Martiny Sumbalové s projektem Reduca:
https://mapa.reduca.cz/
Nemám ambici dělat vlastní mapu :-).
Děkuji, o mapě jsem nevěděla. Bylo myšleno jako osobní tip.
Lenka
Dobrý den,
ke skladování toho většího množství ryže, a aby se Vám tam nedostali broučci, můžete použít 4l zavařovací sklenice se šroubovacím uzávěrem. Určitě Vám je rádi dají v nějaké školní jidelně nebo v restauracích.
Děkuji za Vaše pěkné, zajímavé a užitečné články.
Andrea
Na koláčky a jiné mastňáky tuším zrovna econea prodává voskované plátno. Používá se v podstatě jako ubrousek, a protože je napuštěné voskem, nepropustí vlhkost ani mastnotu. Máte-li dobrý zdroj vosku, můžete si ho doma i vyrobit.
Díky. Voskové plátno jsem si vyrobila doma. Chci o něm také povědět, ale až v druhém článku. Sem už se to nevešlo.
Dobrý den,
v nakupování bezobalových potravin kromě výše uvedeného vidím ještě další problém, a to je poměrně dlouhá (zdlouhavá) doba nákupu oproti obalové variantě v běžném obchodě. My máme bezobaláč poměrně daleko, takže zatím se u nás rozhodně nejedná o hlavní zdroj potravin. Když už se tam dostanu, tak mám tašku na kolečkách plnou skleňáků a plastových dóz různých velikostí a naplnit je trvá paní prodavačce nějakou dobu. Neumím si představit, jak by takový prodej vypadal v odpolední špičce, když jdou bezobaloví nadšenci z práce domů a staví se na alespoň nutné minimum. Ale jak píšete, je to ve vývoji a snad časem nebude dvojice mladých slečen čekat více jak 20 minut, aby si koupila 2 sušenky bez obalu, když před nimi zrovna nakupuje matka pro početnější rodinu o: Bezobalovému nákupu třikrát zdar!
Myslím, že odbavování výrazně urychlí dvě věci. Zákazníci jsou schopni si sami odvážit nádoby a nikoho neblokují (např. nalepí vytištěnou cedulku na nádobu, viděla jsem to na fotce z pražského Bezobalu). Zákazníci si mohou většinu produktů nabírat a nasypávat sami (typ samoobsluha, ne obsluha za pultem). Myslím, že nad obojím se bezobalové obchody zamýšlejí a postupně řeší.
Nakupovani pres Internet obcas prinasi spoustu obalu, v tom mate, Marcelo, pravdu. Nedavno jsem nakupovala tady: http://www.zahradni-kompostery.cz/ a hrozne mile me prekvapilo jejich baleni. Mela jsem toho vic, cekala jsem obrovskou krabici. Prisly dve male a zbozi je vyplnilo tak akorat, aby se to nemohlo hybat a nedalo se to rozbit. Zero waste to neni, ale zredukovane na minimum ano. A to jsem fakt ocenila. Mimochodem, zaujalo me u nich Ecoegg na prani, ale bude mozna komentar k tomu druhemu tematu:-)
Zajímavé a chválihodné. Kromě Econey, která to má tak říkajíc v „popisu práce“ jsem nějaké šetrné balení moc nezaznamenala. A to se při objednávání v eshopu snažím vždy uvést do poznámky, že chci jen nejnutnější obaly, žádné letáky a dárkové vzorky navíc.
Jen matně tuším, co to je ecoegg. Nemám vyzkoušené.
Ráda čtu Vaše články. Píšete o celém tématu tak lehce a hlavně reálně. K těm kupovaným přesnídávkám nelze dodat než, že nejlepším řešením jsou domácí – klidně jen jablka s rozinkami či datlemi…bez obalu a zdravěji. Ačkoliv z článku chápu, že u Vás je rozhodující čas. Nakupování přes internet je kapitola sama o sobě 🙁 někdo to udělá krásně z recyklovaných materiálů bez zbytečného plastu a někdo se chlubí ekologií a přitom jsou zcela vedle. Například megaknihy.cz na balíčky lepí nálepku „baleno ekologicky do zbytkových kartonů“ a přitom knihy jsou v kartonu pořádně obalené bublinkami. Navíc ke každému nákupu dají lesklou záložku i DVD zdarma. Takže ta jejich ekologická nálepka nejspíš uspokojí jen zákazníky, kteří nepřemýšlí do hloubky…
Těším se na pokračování článku.
Simona F.
Díky, Simono. Souhlasím, domácí jsou domácí. S jedním dítětem jsem kupovala přesnídávky opravdu jen svátečně. Se dvěma je to prostě častěji (momentálně dávám cca 1-2 týdně). Záleží také na úrodě jablek, kolik a na jak dlouho do jara jich máme od prarodičů.
Balení věcí z eshopů: Jak jsem odpovídala Aleně před vámi, moje zkušenost je také dost tristní. Podle mě tam hraje dalece nejdůležitější roli to, aby se věc dopravila v pořádku a bez zničení. Tedy aby bylo málo reklamací a vratek. Když je pak eshop chlubí eko balením, je to trochu úsměvné.
Ahoj Marci, díky za pěkný článek, hodně věcí vnímám podobně. Název „zero waste“ se ti může zdát možná trendem, ale základy na kterých stojí trendem určitě nejsou, např. důraz na využití toho, co už mám je jedním z hlavních pilířů (znovupoužít), není to něco navíc. S přestěhováním do Belgie jsme taky dost narazili na ceny bezobalových potravin :(. V eurech nám to začalo naskakovat ještě rapidněji a víc jsem si toho začala všímat. Když jsem si zkusila porovnat 2 menší nákupy a udělalo to rozdíl skoro 300 Kč, docela mě to „opařilo“ a některé ingredience nakupujeme zpátky bohužel v plastu. Taky doufám, že se to časem vyváží. Jinak co si tady moc pochvaluju jsou bezobaláče na principu samoobsluhy – sypem vždy podle seznamu a máme to rychleji, než projít běžný supermarket. Těším se na pokračování… Marti
Ahoj Marti, díky za tvůj belgický pohled. No s těmi cenami, nejsem si vůbec jistá, že to někdo vážně řeší. Mám dojem, že se v první řadě řeší hledisko, aby to vůbec BYLO bez obalu a až v druhé, za kolik. Jenže ta cena je prostě taky důležitá a přitáhla by další zájemce. Neznamená to, že vše musí být co nejlevnější. Za kvalitu se platí, o tom žádná. Otázkou je nyní, kdo je ochoten platit o hodně víc za luxus bez obalu u stejného výrobku ve stejné kvalitě.
Tajně očekávám, že až bude bezobalové nakupování „vyspělejší“ a ustálenější, nebudeme muset porovnání cen s/bez obalu řešit. Docela by mě zajímal pohled třeba z Itálie, kde prý mají i celou síť supermarketových prodejen.
Dobrý den, nejsem nějaký zásadový ekolog, ale zeleninu a ovoce často kupujeme ze svetbedynek.cz a přijde mi to dobře bezobalově řešené. Člověk si k nákupu připlatí 30 Kč zálohu na papírovou bedýnku, v které je zelenina a ovoce (až na výjimky) volně poskládána. Při příští dovozu, vyměním jen prázdné bedýnky za plné.
Souhlasím, to je dobrý směr. My tedy bedýnky nikdy nezkoušeli. Zatím si zeleninu opatřujeme sami podle potřeby. Někdy potřebuji víc, jindy malinko.
Také jsem začala nakupovat zeleninu a ovoce ve Světě bedýnek. Ty bedýnky si ani neberu. Mám doma jednu z tvrdého kartonu a ovoce a zeleninu si hned přeložím do své.
Bezobalove obchody su u nas zatial zamerane na priaznivcov alternativnej stravy, my bezni ludia tam vidime len kopu zbytocnosti a nic uzitocne. Skusila som vypytat obycajnu bielu hladku muku a pozerali na mna ako na vraha, na biely cukor mi uz ani nezostala odvaha. Susene ovocie, orechy, semena, strukoviny (lusteniny), alternativne muky – to vobec nekupujeme a ine tam nemali. Naco mam kupovat nejaku quinou, ktora ku nam cestovala cez pol zemegule (hlavne ze bezodpadovo) a ani neviem ako sa pouziva, ked si mozem namiesto nej uvarit domace cestoviny, alebo radsej rovno steak? 🙂 Ked sme uz pri tych steakoch, masiarstvo je skvely bezobalovy obchod, az na to ze som nedomyslela jednu vec – nakup 4kg masa potrebujem po naporcovani v niecom zmrazit. Nadoby zaberu vela miesta takze to do mrazaku nevojde, a ani ich tolko nemam. A tak zase prisli na rad sacky. Mate nejaky napad? Masiarstvo mam dost daleko, nakup s cestou mi zaberie asi 1,5h, privela na to aby som nakupovala castejsie v mensom mnozstve.
Díky, Lucia, za komentář. Myslím, že to jsou bezobalové začátky. Bezobalové prodejny podle mě prostě začaly s tím, co se nabízelo a co šlo opatřit od výrobců, kteří jsou bezobalu nakloněni. To jsou často ti, kteří se zaměřují na zdravější kvalitnější obiloviny atd. Věřím, že sortiment se postupně rozšíří.
Co se týče nákupů masa, moc vám neporadím. I my kupujeme maso zavakuované v igelitu nebo mrazím v igelitkách. Méně častěji bych asi u vás maso nenakupovala, to by bylo plýtvání zase časem a benzínem. Prostě bych se zaměřila na to, co ovlivnit mohu.
Také pozoruji,