Dá se zabalit na cestu s dvouletým dítětem bez auta, na tři dny a minimalisticky?

Léto, prázdniny, cestování. Když jsme dostali od přátel pozvání na několikadenní návštěvu do Jižních Čech, kývli jsme bez zaváhání. Hurá, pojedeme všichni a pojmeme to minimalisticky!

Dobrovolně jsme si tedy naordinovali menší minimalistickou výzvu. Nebrat auto (snazší o to, že ho nemáme a museli bychom si ho půjčit). Jet vlakem. Zabalit se lehce. Tříkilometrovou cestu od vlaku absolvovat pěšky s bagáží na zádech. Vyřešit tím problém s chybějící autosedačkou (vlakem jsme jí opravdu vézt nechtěli).

Měli jsme usnadněné podmínky tím, že jsme nejeli „do divočiny“. Normálně vybavený dům přátel nabízel ručníky, povlečení či postýlku na syna. V náš prospěch hrála i příznivě letní předpověď  počasí. Teplejší oblečení jsme mohli nechat doma.

Večer před odjezdem jsme tak trochu náhodou zjistili, že se nám náš plán cesty vlakem „nepatrně“ hroutí. Vybraný vlak z Plzně s odjezdem v 8:03 měl mít na trase dvě výluky. Nádherně plynulý pětiminutový přestup v Českých Budějovicích se stal jen zbožným přáním. No nic, pojedeme už vlakem v 6h ráno. Pak si počkáme v Budějovicích hodinku na autobus. Druhou část trasy pojedeme autobusem a budeme tam raz dva.

Balím, balíš, balíme

OLYMPUS DIGITAL CAMERAKdyž jsem se to dozvěděla, radši jsem si nechala nalít sklenku vína a pustila se do balení.

Když toho chci vzít méně, musím o to víc přemýšlet, co vzít a co ne. Když jedu autem, můžu se většinou „rozmáchnout“ a náklad se tam vejde. Podotýkám, že všechny věci pro dva dospělé a jedno dítě se nám musely vejít do jednoho velkého batohu a dvou menších příručních. Syna jsme delší část cesty od vlaku nesli v klokance (správně bych měla napsat v ergonomickém nosítku :-).

Ještě štěstí, že mám v počítači cestovní balící seznam. Položkový seznam věcí, které si vozíme na zhruba týdenní pobyt s dvouletým prckem. Zjednodušovací zlepšovák, který má v deset večer cenu zlata. Vytisknu ho a odškrtávám. Dodává mi „pocit sucha a bezpečí“. Kecám. Prostě mě uklidňuje, že když zabalím všechno ze seznamu, mám docela dobrou šanci nic zásadního doma nezapomenout.

Nebereme si

Tentokrát jsme doma nechali (co jindy bereme na podobnou cestu s dopravou autem):

  • dětský hrneček, misku, lžičky,
  • tašku ke kočárku,
  • dětskou motorku a helmu,
  • zubní pastu pro dospělé i pro děti,
  • osušku a žínku pro syna,
  • odsávačku hlenů (nepředpokládala jsem, že syn dostane v červenci rýmu),
  • dva notebooky (ano, měla jsem jen tužku a notýsek),
  • mou knihu (věděla jsem, že bych na ní stejně neměla čas),
  • sadu na praní dětských látkových plen,
  • prakticky všechny hračky a dětské knížky,
  • velkou část náhradního dětského oblečení.

Adam měl s sebou jen jedno OLYMPUS DIGITAL CAMERAdřevěné autíčko, oblíbeného plyšového klokana a jednu knížku. Byl spokojený. Stejně ho na místě po většinu času zajímala sekačka, úklidový kýbl na kolečkách a vypůjčené kelímky na přelévání vody.

A jak to celé dopadlo?

Cestu i návštěvu jsme si všichni užili. Ve vlaku to bylo pohodové, celé kupé pro nás, záchod funkční, voda tekoucí. Nic zásadního jsme nezapomněli zabalit. A co víc, nic z toho, co jsme nechali doma ve skříních, nám nechybělo :-). Ano, měla jsem nutkání podívat se na internet. Přešlo mě celkem rychle, když jsme si s přáteli vykládali karty nebo seděli se sklenkou vína večer u ohně.

S autem by bylo vše pohodlnější, ale nelitujeme. Takhle to bylo dobrodružnější. A teď už víme, že tuhle minimalistickou výzvu jsme zvládli. Jakou další si dáme?

P. S. Napsat vlastní balící seznam zvládnete snadněji, když se se mnou pustíte krok za krokem do 10. praktického projektu v mém eBooku Zjednodušujeme aneb více místa pro život.

DSCN1679

12 komentářů u „Dá se zabalit na cestu s dvouletým dítětem bez auta, na tři dny a minimalisticky?

Napsat komentář

  1. Jitka Rakušanová

    Když se chce všechno jde 🙂 Mě by zajímal ten seznam, co jste si brali sebou. Je to dobrá inspirace vytvořit si vlastní seznam na cestování a nemuset pokaždé přemýšlet, co vzít. Obzvlášť, když člověk necestuje hodně často.

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Díky za komentář. Ano, také se ráda řídím tím že: „Kdo nechce, hledá důvody. Kdo chce, hledá způsoby.“ O seznam už je více zájemců. Přemýšlím nad způsobem, jak ho zveřejním.

  2. Klaris

    Tak kdys a je tomu již velmi dávno, jsme zvládli zabalit pod stan (na festival) na cestu vlakem na 4dny pro dva dospělé a batole s miminem (takže kočár a Ergo s sebou) . Stan nám tedy byl doručen až na místě, ten jsme nevezli. Dodnes to moc nechápu 😀 Neb se tehdy vešly i látkové pleny a cestovní vařič. Dnes mám děti tři (dva školáky a předškoláka) a odjezd autem kamkoli je doprovázen neuvěřitelným množstvím krámů. S autem jsme zlenivěli. Ale pozor letos jsem se hecla, že to opět dám (s výhodou toho, že všechny děti si již část svých krámů dokážou odnést na zádech) , jedem na týden do chalupy (spacáky sebou) , je to daleko a pojedu nimi sama vlakem.

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Super, fandím vám. Možná to chce zatáhnout děti do balící hry. Pak se my dospěláci někdy až divíme, jak minimalisticky se děti dokáží zabalit (úměrně svému věku a zkušenostem s balením). Jak to bylo kdysi u mě? Ano, také jsem na koleji vystačila s jednou krosnou věcí a na víkendové akce jezdila s malým batůžkem.

  3. Katka

    Fíha, takže já vlastně jezdím taky minimalisticky… jako jeden dospělák na dvě děti bez auta musím zvažovat každou věc dvakrát a je to fakt fuška, ale zatím nám nikdy nic nechybělo – nic co by se nedalo dodatečně koupit nebo půjčit 🙂 ale ten seznam by mne tak jako tak zajímal 😉
    P.S.: vlakové výluky jsou peklo, taky nás jedna překvapila… :-/

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Skvělé. Často se mi stává, že lidé mi říkají, že vlastně tohle přirozeně dělají, jen to nepojmenovávají minimalismus. Seznam jsem zatím nezveřejnila z toho důvodu, že si myslím, že je to vysoce individuální věc každé rodiny a každého výletu. Pro někoho bude můj seznam příliš skromný, pro někoho zase směšně obsáhlý. Mnozí se mohou snažit „napasovat“ do cizího seznamu a možná pozapomenou na hlavní myšlenku – zvážit svoji vlastní situaci, potřeby a zbytnosti.

  4. Katka Zavadilová

    Naprosto super. 🙂 Já takhle dycky jezdila ke kamarádkám s kočárkem, nechápaly že mi stačí s miminkem jedna taška na 2 nebo 3 dny :)) zbalila jsem jí náhradní oblečení, sobě taky, hygienické potřeby, telefon, klíče, peníze, max. nějakou tu hračku a hurá. 🙂 a takhle jezdíme vlastně doteď. Dokud jsme byly v Praze tak MHD, teď jsme v Domažlicích, tak vlakem. Slečně už jsou 4 roky, takže ona na záda batužek s kartáčkem, pastou, hračkou a náhradním oblečením a noční košilkou a já jídlo, sobě něco na převlečení a hygienu a čau. :)) Auto nemám, přítel jo, ale hrozně nerad jezdí, vlakem zcestoval pulku evropy, takže my vždycky vlakem :))) A člověk si to bezvadně užije :)) jsem ráda že nejsem za cvoka a nejsme samy :)))

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Děkuji Katko za sdílení. Ne, nejste v tom sami. Myslím, že je skvělé dát dětem batůžek a přiměřenou zodpovědnost za své věci během cest. Děti snad pak lépe pochopí, že si s sebou nemohou vzít půl hračkářství. Nedávno mě překvapilo v kurzu pro mrňata, kam chodíme (cca 2-3leté děti), jak málo dětí alespoň jednou jelo vlakem. A přitom to prakticky všechny děti baví a láká…

  5. Jana

    Zdravím, tak to já na začátku března (ještě zima) nabalila na 3 dny do Prahy vlakem sebe a 3 děti (2,5,11 let) do jedné krosny plus každé dítko batůžek s knížkou, hračkou a svačinou. Spaly jsme na ubytovně, takže jsem nebrala ručník a povlečení. Ale zrcadlovka se vešla, též manduka a kočár i termoska s čajem..takže též minimalisticky, aniž bych věděla. Já se řídím heslem: Co nemáš, to nepotřebuješ. 🙂 Jana

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Díky Jano. Heslo je výborné. Zdá se mi, že se hodí k minimalismu i obecněji, ne jen k cestování. Přeji vám hodně dalších pěkných cest nalehko.