Je večer, tma. Než přes sebe v posteli přetáhnu peřinu, sedám si se zavřenýma očima. Chvíli pozoruji svůj dech a zklidňuji proud myšlenek, které se mi neustále derou na mysl. V duchu si procházím celý den a vědomě si v hlavě pojmenuji tři události, za které jsem ten den vděčná. Obrazně si píšu svůj deník…
Léto, prázdniny, cestování. Když jsme dostali od přátel pozvání na několikadenní návštěvu do Jižních Čech, kývli jsme bez zaváhání. Hurá, pojedeme všichni a pojmeme to minimalisticky! Dobrovolně jsme si tedy naordinovali menší minimalistickou výzvu. Nebrat auto (snazší o to, že ho nemáme a museli bychom si ho půjčit). Jet vlakem. Zabalit se lehce. Tříkilometrovou cestu od vlaku absolvovat pěšky s bagáží na zádech. Vyřešit tím problém s chybějící autosedačkou (vlakem jsme jí opravdu vézt nechtěli).…
Když jsem se svému okolí svěřila, že chci psát o minimalismu, setkala jsem se často se zvídavými otázkami: O čem že to budeš psát? To je něco s architekturou? Nebo třeba: “Jo tohle, tomu se říká tak honosně? To už pár let dělám a ani nevím, že se to tak jmenuje”. Co je minimalismus? Proto…