Domácí úklidová chemie aneb o čističích trochu jinak
Dovedete si představit lepší odpolední program než vysávání, vytírání nebo otáčení se s mopem? Já ano. Jen po čase se nánosy špíny u nás doma stávají jaksi nepřehlédnutelné. I bez brýlí. Pak je nutné nasadit rukavice a pustit se do toho. Většinou se hodí také kýbl s vodou, hadr a nějaký ten ČISTIČ.
Ano, dnes vám chci napsat o všemožných čističích, gelech, sprejích, prášcích a pěnách. Tedy o domácích úklidových prostředcích, které se hodí ke kdejakému úklidu. Nezastírám, že vám chci také nasadit brouka do hlavy a inspirovat vás k nějaké změně u vás doma.
Mé tři fáze minimalistického pucování
Jak jste asi pochopili, nejsem úklidový maniak ve smyslu obden vysávat, drhnout záchod i koupelnu a týdně utírat prach. Ani vám nedám manuál, jak se zbavit nejroztodivnějších skvrn na pohovce nebo na šatech.
Minimalismus v záležitosti úklidových čističů je pro mě opravdovou cestou. Vidím na ní tři hlavní rozcestí, fáze, kterými jsem na této cestě k jednoduchosti prošla a stále procházím.
Fáze první: méně specializovaných čističů
Když jsem stála na prvním rozcestí k jednoduššímu úklidu, chtěla jsem především výrazně zredukovat počet úklidových přípravků, které nám zabíraly místo v koupelně. Vše začalo jedním prozřením.
Tehdy nám došlo Savo na plísně ve spreji. V záchvatu úspornosti a snaze mít uklizeno tady a teď jsem sáhla po nejbližší podobné „žíravině“ – Savu na bělení prádla. Zadní etiketa pravila, že složení obou Savo přípravků se liší prakticky jen v parfemaci. Koncentrace účinné látky byla srovnatelná.
Nestačila jsem se divit. Nalila jsem Savo na prádlo do rozstřikovače na plísně, a učinila tak nevědomky první zásadní krok k redukci množství čističů. Světe div se, Savo na prádlo fungovalo a stále funguje i na plísně.
Univerzálnost se moc nenosí
Od té doby jsem začala číst o něco více etikety. Experimentuji s tím, co se dá použít jaksi univerzálněji, než uvádí výrobce na lahvičce. Jak popisuji ve svém eBooku 6 jednoduchých kroků, jak si uklidit ve skříni a pořádek udržet, snažím se také kreativně přijít na to, jak věci použít jinak.
Z minulého bytu s dřevěnými podlahami nám zbyl mýdlový čistič na dřevěné podlahy. V současném bytě žádné dřevěné podlahy nemáme. Než čekat na další stěhování, raději s ním myji zašlou špínu ve sprchovém koutě nebo na sporáku. Funguje to dobře.
Děsí mě trend toho, kdy v běžné nabídce čističů je odlišný prostředek snad na každý kout. Nemluvě o speciálech pro domácnosti s dětmi, se zvířaty, pro alergiky. Když připočteme i rozmanitost vůní a příchutí, roste počet čističů geometrickou řadou. Jsou samozřejmě výjimky. Obecně se mi ale zdá, že univerzálnost se moc nenosí.
Fáze druhá: úklidové čističe s méně agresivními látkami
Poté, co se počet úklidových lahviček a dóz začal u nás pěkně zmenšovat, objevilo se další rozcestí na cestě. Tentokrát ekologické.
Z mnoha stran a v různých podobách ke mně přicházely informace o chemické zátěži spojené s úklidovými prostředky. Zjišťovala jsem, co přípravky mohou způsobovat na našich tělech (především na kůži), v odpadních vodách, na skládkách.
Alternativy jsou
Zároveň se stačilo trochu rozhlédnout a objevila jsem šetrnější alternativy snad všech základní čističů, které používáme. Už si nepamatuji, jestli byl u nás doma první šetrnější jar na nádobí nebo prací prostředek. Dále aviváž, šampón, mýdlo, zubní pasta, krém na obličej. Ale to jsme už trochu odbočili mimo naše úklidové čističe…
Na nové ekologičtější čistící prostředky se nám ve valné většině zvyká dobře. Fungují, jak mají. Voní jaksi přirozeně, pokud vůbec. Jen se někdy poněkud hůře zvyká naší peněžence. Nicméně je to otázka priorit, kterou si musíme každý zodpovědět sám.
Proto přišla i fáze třetí, která naopak peněžence velmi ulevuje.
Fáze třetí: úklidové čističe si vyrábím sama
V mé zatím poslední fázi jsem dospěla do bodu, kdy jsem se rozhodla zkusit si některé čističe „vyrobit“ sama. Co vám budu povídat, vlastní výroba přírodních prostředků na úklid je zpočátku krok do neznáma.
Bude to fungovat? Vydesinfikuje se to tím dostatečně? Nezplesniví to v té sklenici už za pár dní? Pokud neaspirujete přeměnit váš domov na hygienický chirurgický sál, pak ano, většinou to bude fungovat. Bude to desinfikováno a při správném skladování vydrží čistič dlouho bez poskvrny.
Domácí samovýroba čističů logicky také redukuje množství obalového materiálu, ve kterém jsou kupované úklidové čističe zabaleny.
V téhle zábavné, až kreativní fázi, využijete nejrůznější běžné ingredience: kvasný ocet, jednou sodu, mýdlo s jelenem, citrón, éterické oleje. Tématu se dnes věnuje jen u nás několik knih a mnoho blogů. Je od koho se učit. Doporučuji začít třeba u Aleny Thomas.
Z nezdarů se poučím
Výrobu čističů bych přirovnala k „tvořivému vaření“ pro ty, co se chtějí učit a zlepšovat. U mě jde často o experimentování a poučení se z vlastních nezdarů. A že jich pár bylo.
Třeba doma vyrobený jar na nádobí sice v zásadě umýval a ve větším množství i odmašťoval, ale na skle zanechával nepěkné šmouhy.
Nebo mé první pečení s jedlou sodou. V receptu byla chyba a místo lžičky sody tam byla lžíce sody. Dopadlo to tak, že jsme celou várku muffinů nadrobili kachnám. Muffiny chutnaly jako mýdlo a byly nepoživatelné. Dodnes je mi záhadou, že je kachny sezobaly jako lahůdku.
Úspěchy
I přes mé občasné nezdary mám samozřejmě i úspěchy. Třeba prací gel, aviváž nebo univerzální citrónový čistič jsou už mými prověřenými pomocníky při úklidu nebo praní prádla.
Zkuste nejprve nahradit jeden nebo dva prostředky a pozorujte jejich účinky. Jejich složení můžete později upravit podle potřeby (hustější, řidší, koncentrovanější, jiný poměr surovin).
U všech čističů zatím nejsme ve fázi „vyrábíme si sami“. U některých přípravků se do ní zatím ani nechci dostat. Vše má svůj čas. Nemusím doma „míchat“ úplně každou drogérii. Také si nechci pořizovat vybavení nebo speciální suroviny nepoužitelné jinde. Prostě někde přenechám výrobu zkušenějším.
Výsledek mé cesty
Na konci této dosavadní cesty jsem stále já. S výrazně odlehčenou policí s úklidovými prostředky. S domácností uklizenou pomocí pár přípravků. Se zkušenostmi, co si mohu vyrobit doma a co si raději koupím. S vědomím o fous menší ekologické stopy našeho fungování. S vědomím toho, že i při „mytí hadrem“ se dá minimalizovat.
Úklid domácnosti a aromaterapie s Petrou Torovou
S ekologičtějším úklidem domácnosti velmi úzce souvisí šikovné využívání různých éterických olejů. Setkáte se s nimi nejen v mnoha ekologických čističích, ale především při vašich pokusech o samovýrobu čističů. Rad s používáním někdy až zázračných éterických olejů není nikdy dost.
Na závěr jsem pro vás oslovila zkušenou aromaterapeutku Petru Torovou a poprosila ji o pár rad k využití aromaterapie při úklidu:
Vím, že éterických olejů je velké množství, což minimalisty může děsit :-). Můžeš čtenářům poradit dva až tři éterické oleje, které nám pomohou při úklidu domácnosti přírodnější formou, a jejich použití je co nejuniverzálnější?
Volbou číslo 1 je určitě éterický olej citrón, který je opravdu univerzálním čističem na povrchy, podlahy. V závěsu za ním bych pak doporučila éterický olej levandule, který přidávám do pracího gelu i octové aviváže na prádlo, a multifunkční éterický olej tea tree na dezinfekci prostoru, toalet, myček, pohlcování pachů v odpadkových koších apod.
Éterické oleje z levandule a tea tree jsou základem domácí aromaterapeutické lékárničky, takže je využijeme opravdu univerzálně pro celou rodinu. Dají se použít přímo na pokožku neředěné, pro dezinfekci ran, jako přírodní repelent i po poštípání hmyzem apod.
Čeho se mám jako aromaterapeutický začátečník při používání éterických olejů při úklidu rozhodně vyvarovat?
Určitě doporučuji se vyvarovat používání nekvalitních éterických olejů a jejich směsí. Bývají označeny jako vonné oleje do aromalamp apod. Kvalitní 100% éterický olej je označen českým i latinským názvem, zemí původu, podmínkami skladování, adresou výrobce a datem spotřeby.
K používání éterických olejů je určitě potřeba přistupovat vědomě a s respektem. S respektem k tomu, že i když jsou to přírodní látky a bavíme se o ekologické variantě úklidu, pořád jsou to silné koncentráty, které při nevhodném použití mohou způsobit podráždění na kůži apod…
Éterické oleje jsou rozpustné v rostlinných olejích a ne ve vodě, takže pokud by se dostaly neopatrným používáním do očí, je nutno je nejdříve vytřít vatovým tampónkem s olejem, a pak teprve vypláchnout vodou. Je nutno je skladovat mimo dosah dětí, aby je nepozřely či se jimi nenamazaly. Éterické oleje skladujeme v temnu a chladnu, ne v lednici a respektujeme datum spotřeby.
Máš nějaký dobrý tip na jarní osvěžení prostoru?
Příchodu jara, dle čínské teorie pěti elementů odpovídá prvek Dřeva a citrusové éterické oleje – citron, pomeranč sladký, limeta, mandarinka, bergamot… Zkuste si vyrobit voňavý difuzér s citrusy.
- Do 3/4 ozdobné lahvičky nalijeme rostlinný olej,
- přidáme 30 kapek směsi éterických olejů – např. po 10 kapkách pomeranč sladký, citrón a limeta,
- přidáme 5-7 bambusových tyčinek… a přírodní osvěžovač je hotov.
Pokud máme po určité době pocit, že vůně již není tak intenzivní, můžeme opět éterické oleje přidat. Voňavý difuzér je vhodný i jako krásný dárek.
Děkuji za tvé odpovědi a všem přeji snadné uklízení s jednoduchými čističi.
Ano ano ano, Marcelka. Ďakujem za tento článok. Verím, že nás bude viac de-chemizovaných. Už som staršieho dátumu výroby, tak som pochopila, že za tie roky som sa dostala do fázy 6 🙂 Prakticky v celej domácnosti nepotrebujeme nič viac, ako citrón, ocot, sódu, soľ, jadrové mydlo a kokosový/olivový olej…snáď som na nič nezabudla. Pomocou nich si vieme vyrobiť všetky čističe aj kozmetiku….. prípadne teda ešte nejaký ten bonusový olejček alebo bylinku pre vôňu.
Děkuji Miriam za komentář. Podle mě je výborné, když se nad používáním čističů do domácnosti začneme zamýšlet tak, jako se zamýšlíme nad tím, co jíme a pijeme. Ať pak každý dojde, kam až potřebuje. Každé malé vítězství v této oblasti se počítá.
Vyzkoušela jsem domácí olejový difuzér a je to prostě bomba! Kdysi jsme si s manželem jeden koupili a byl děsně drahý, za tři dny byl obsah lahvičky vyprchaný a přitom měl vydržet tři měsíce. Byly to vyhozené peníze. Teď jsem si vyrobila ten domácí, po ruce jsem měla olivový olej z kuchyně, bambusové obyčejné špejle a parfémový olej – malinu. Je to vážně parádní. Díky moc za super tip! A stačí mi mít doma jen pár parfémových či aromaterapeutických vonný olejů a budeme mít jednoduše voňavo… 🙂 Jinak ale do obývacího pokoje používáme teď v létě ještě lepší vůni – vázu s čerstvými liliemi 🙂
To je skvělé, Jitko. Člověk takhle zjistí, že čistými éterickými oleji nahradí spoustu jinak drahých a často umělých „vonítek“. Osvědčila se mi také verze osvěžovače vzduchu na bázi jedlé sody (třeba na WC). Do jedlé sody nakapete oblíbený éterický olej a necháte volně v mističce nebo kelímku odpařovat.
Děkuji za hezký článek, také ráda v tomhle oboru experimentuji. Jen nedoporučuji OBLÍBENÝ eter. olej na provonění WC, protože brzo budete mít tuhle oblíbenou vůni spojenou s touto místností a to je škoda:-)
Není zač, Hanko. Zatím to tak s osvěžovačem na WC nemám. Možná proto, že tam vůně střídám. Někdy mátu, někdy eukalyptus, borovici, cedr. Podle toho, co je a co mi padne do oka.
Super rady, děkuji Marcelce i ostatním. Určitě se také brzy pustím do vlastní výroby domácích čističů a vůní, ale nejprve se chci účinně zbavit těch chemo, co jsem nakoupila v různých slevách 🙂 Snažím se postupně likvidovat různé spreje a lahve s čističi a také experimentuji, abych nemusela zbytečně kupovat další. Možná zkusím nějaké z domácí výroby, abych tak moji domácnost pomalu přivykala na změnu 🙂 Mám super knížečku výroby různých potřeb, ale kde ji mám? A to je ten prvořadý důvod, proč jsem se rozhodla jít do minimalizace. Něco potřebuji a nemohu to najít. Vím, že tak 80 % mých věcí je zcela zbytečných. Představuji si, jak pohodové to bude, až se zbavím toho, co zatěžuje a obtěžuje 🙂 🙂
mne to mnozstvi cisticu na kdeco v krame taky fascinuje. ale nikdy mi nijak nedochazelo, ze taky musi byt lide, co to nakupuji. me tohle silenstvi nejak minulo,stejne jako hromada kosmetiky. pak jen kroutim hlavou nad tim, jak slozite musi nekteri lide objevovat jednoduche stare metody.
diky za navod na olejovy difuser, pres ten jsem vas blog nasla.
Není zač, Katko. No, kdyby to nikdo nekupoval, asi by to v regálech obchodů nenabízeli. Mně třeba chodily takové ty slevové kupóny do drogérie. Úžasně výhodné, až na to, že 98 věcí ze 100 nekupuji, tedy ani ve slevě. Je děsivé občas vidět, jaké všechny nové produkty jsou na trhu k dostání.
Já na téměř vše používám univerzál od Eurony , Od Eurony mám i na nádobí a na koupelny a wc čistič.Výrobce tvrdí, že neobsahují chemii, tak doufám, že to tak je 🙂 Na dezinfekci používám citrony naložené v octu. Jen bych potřebovala nějakou ekologickou a účinnou variantu právě na plísně a něco na ošetření dřevěného nábytku.
O Euroně jsem už slyšela, ale vlastní zkušenost s ní nemám. Jsem právě trochu nedůvěřivá k tomu, jak moc je to ekologické a jak moc je to jen multilevel. Šetrnou variantu Sava proti plísním hledám také. V eshopu Econea mě doporučili jako desinfekci na plísně výrobek od britské Bio-D, tak ho teď zkouším.
http://www.econea.cz/bio-d-cistic-a-dezinfekce-pro-dum-a-zahradu-750-ml/
Děkuji moc za užitečný článek. Velmi pravdivé a inspirativní. Do fáze domácí výroby jsem zatím ještě nedospěla, ale na mé cestě k ekologičtější domácnosti jsem objevila kanadskou eko bio značku ATTITUDE a velmi mi to ulehčilo život. V Econea a v jiných e-shopech ecofriendly ji mají k dostání. Například univerzální čistič v 800ml balení, zvládne zastat hodně přípravků, které jsem dříve kupovala a používala.
Nakupuji zde:
http://www.babystart.cz/prani-a-uklid-uklid.php
Díky, Katko. Značku neznám, ale ono jich je opravdu čím dál víc :-). Osobně beru spíš ty české.
Všude mě straší s tím octem. Dočetla jsem se o něm i na http://www.ikano.cz/vyrobit-cistici-prostredky-bez-chemie/ . Nebude mi potom celý byt právě tím octem zapáchat?
Ali, to asi záleží na způsobu, jakým ocet použijete. Já svůj univerzální octový čistič používám jako přípravek, který po aplikaci otřu nebo omyji hadrem (společně s nečistotami). Prostě nastříkám, nechám pár minut působit a setřu. Takhle umývám zrcadlo, na kýbl od látkových plen nebo záchodovou mísu. Žádný octový odér nezůstane.
Jakmile použijete s octem ještě jedlou sodu (zásaditá látka), zreaguje to a funguje to ještě lépe (třeba na dřez v kuchyni nebo zašlé umyvadlo). Nenechte se octem vystrašit a zkuste ho sama, uvidíte, zda vám bude vyhovovat.