Knihy nevyhazuji, tak co s nimi?

knihobudky, Marcela Sobotová, minimalismus, sdílení knih, knihy

Máte doma štos knih, které jste přečetli. Rozhodli jste se, že už je nepotřebujete skladovat. Prodávat se vám je nechce. Do kontejneru je ale neodnesete, protože vyhazovat knihy je přece “hřích”. Tak co s nimi? Slyšeli jste o knihobudkách?

Knihobudky, miniknihovny, veřejné knihovničky, knihoboxy, sousedské knihovničky, pouliční knihovny. To všechno jsou různé názvy pro veřejná místa, která slouží k bezplatnému sdílení knih. Jednu přinesete, jinou odnesete. Tento týden jsem jednu opravdovou knihobudku navštívila a chci vám o tom napsat.

V Praze možná, ale jinde?

Dlouho jsem knihobudky jako způsob smysluplného využití knih podceňovala. Žila jsem v domnění, že pokud se nepohybuji v Praze v centru města, na žádnou takovou kniho-sdílnou schránku jen tak nenarazím.

Jasně, občas jsem natrefila v kavárně nebo čajovně na polici s volně přístupnými knihami. Tam jsem ale nikdy nepřinesla vytříděné exempláře z vlastní knihovny. Knih se zbavuji jinak. Ty hodnotnější kusy prodávám. Ostatní daruji nebo dlouhodobě zapůjčuji. Cizojazyčné jsem věnovala do knihoven specializujících se na příslušný jazyk.

Jestli s redukcí knih a dalších věcí v domácnosti teprve začínáte, můžete si zdarma stáhnout můj eBook 6 jednoduchých kroků, jak si uklidit ve skříni a pořádek udržet. Začít uklízet půjde i vám.

knihobudky, Marcela Sobotová, minimalismus, sdílení knih, knihy, knihobudka Plzeň

Milá realita

Tento týden jsem “dobila” svoji první opravdovou knihobudku. Se štůskem knih a menší nejistotou, jestli vůbec existuje, jsem zamířila hledat naši plzeňskou knihobudku (v průchodu do Národopisného muzea, Náměstí Republiky 13).

Byla jsem moc mile překvapena. Na místě mě čekala krásná malovaná skříň naplněná knížkami. Přehledně uspořádaná podle druhů: beletrie, detektivky, poezie, naučné, cizojazyčné.

Prodavač vstupenek v muzeu mě instruoval, kam mám přinesené knížky uložit. Plzeňská knihobudka totiž jen darování knih. Nemusíte si tedy za své donesené nutně brát jiné.

knihobudky, Marcela Sobotová, minimalismus, sdílení knih, knihy, knihobudka Plzeň

Mozaika miniknihoven

Když jsem později doma trochu zapátrala na internetu, objevila jsem v ČR takovou mozaiku miniknihovniček, o které jsem neměla ani ponětí. Míst, kde můžete nepotřebné knihy měnit za jiné hodnotné. Knihovny v rozměrech od malých poliček, přes kryté prosklené boxíky až po velké skříně a bývalé telefonní budky.

Na místech možných i nemožných: návsích, parcích, koupalištích, nádražích (specialita “kniha do vlaku”), nemocnicích, mezipatrech bytových domů, kavárnách, před soukromými rodinnými domky. Dokonce i na pražském letišti Václava Havla.

Nemají žádnou velkou reklamu, a tak se o nich lidé dozvědí hlavně “šeptandou”. Z místního tisku, ze sociálních sítí. Všimnou si jich, když jdou kolem. Někdo jim o nich řekne.

knihobudky, Marcela Sobotová, minimalismus, sdílení knih, knihy, knihobudka Plzeň

Kde je najdu?

Nejrůznější formy veřejných miniknihoven dnes najdete v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Hradci Králové, Litvínově, Třinci, Uherském Hradišti, Žďáru nad Sázavou, Novém Boru, Dobřanech…

Podívejte se do mapy knihobudek zde a zde, které místo je pro vás nejblíže. V mapách najdete zakreslená místa s popisky, adresou i fotkami. Věřím, že u nás existuje i spousta dalších knihobudek v mapě dosud nevyznačených.

Existuje i celosvětová síť miniknihoven “Little Free Libraries”. Jen v USA je takových knihovniček přes 40 tisíc.

K čemu knihobudky slouží?

Knihobudky slouží hlavně k bezplatnému půjčování a výměně knih. Někde kus za kus, někde živelněji. Vždy bez administrativy pro uživatele. Někde je možné knihy jen darovat. Samozřejmě v přijatelném množství (jednotky kusů). Tedy, celou knihovnu po dědečkovi tam v rámci minimalismu určitě “neudáte”.

knihobudky, Marcela Sobotová, minimalismus, sdílení knih, knihy, knihobudka Plzeň

Miniknihovničky mají v zásadě nekomerční charakter. Najdete je umístěné na veřejně přístupných místech. Vybuduje a provozuje je často skupinka nadšenců, třeba místních dobrovolníků.

Jejich smyslem není jen umožnit smysluplnou výměnu a “zužitkování” vytříděných knih.

Knihobudky podporují čtenářství jako takové. Také propojují lidi a komunity. Dávají možnost darovat ostatním hodnotu v něčem, v čem my ji už nevidíme.

Tedy, berte je spíše jako takové antikvariáty zdarma. Těžko do nich půjdete vybírat konkrétní knížku jako do obchodu. Dívám se na ně jako na příjemně okrajovou záležitost, jak zpestřit veřejný prostor a ukázat, že nadčasové knihy do sběru nepatří.

knihobudky, Marcela Sobotová, minimalismus, sdílení knih, knihy, knihobudka Plzeň

P. S. Chystám pro vás rozhovor s Pavlem Železným, který stojí za pražským projektem Knihobudka. Ze starých telefonních budek v něm vznikají veřejné budky s policemi. Zpočátku v Praze, nyní už i na dalších místech v ČR. Těšte se.

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

19 komentářů u „Knihy nevyhazuji, tak co s nimi?

Napsat komentář

  1. Tereza

    Knihobudky jsou i v mnohem menších městech, jednu máme i v Turnově:) A dá se tam postupně udat i velké množství knížek. Mamka je nosí max. po 5 kusech, žádné jiné si zpět nebere, protože se jich potřebujeme zbavit, ale nikdy druhý den už tam knížky neviděla, takže je o ně zájem. Knihobudka je v parku, vedle je i umělecká škola s intrem, tak přes školní rok to mizí hned.)
    Je fakt, že tam nedáváme brak, někdy tam jsou i odborné knížky, ale když už doma jeden výtisk je, tak co s druhým..a stovky knížek prodávat po bazoši nebo na aukru na to není bohužel čas:( Co mě překvapilo, že v antikvariátech knihy skoro nechtěli, ani zadarmo, přijeli si domů, přebrali bedny s knihami a odvezli toho jen málo, zbytek máme hodit prý na sběrák. Rodiče ale jsou antiminimalisti, doma jsou tuny nahromaděných věcí a x tisíc knih:( Naštěstí s objevem knihobudky tam mamka chodí dávat i knížky, které přečetla, ale už je asi znovu číst nebude, tak aby se to nehromadilo, tak aspoň něco.)

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Děkuji, Terezo, za informace o turnovské knihobudce. Další z těch, které na mapě nevidím, ale existují a lidé je využívají. Je super, že se v ní knížky ani neohřejí. Myslím, že třeba v té plzeňské jsou ty knihy poměrně dlouho a není o ně moc zájem.
      Do antikvariátů jsem dávala knížky už kdysi dávno, hlavně odborné a učebnice. Ale nikdy to nebyla žádná sláva. Docela jsem se zapotila, než jsem je “udala”.

  2. blondyyna

    Ahoj, taky hlásím knihobudku ve vchodu do ZŠ Sedlec u Starého Plzence. Je to malá prosklená knihovnička a jsou v ní spíš dětské tituly.

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Děkuji, Betty, za doplnění. Opět další, která není uvedená ani v jedné z map. Začínám mít pocit, že by to chtělo nějakého aktivního správce té digitální mapy, který tam bude zanášet nová místa s knihobudkami.

  3. Theta

    Knihovničky jsou skvělý nápad, bohužel s nimi mám jednu smutnou zkušenost. Byla jsem svědkem toho, jak bezdomovci naši parkovou knihovničku vybrali, sedli si na lavičku a knihám začali trhat desky! Nějaká paní na ně řvala, já jsem se jim snažila domlouvat po dobrém, nakonec přijeli policisté. Bezdomovci sice zbylé knihy vrátili, ale všem nám bylo jasné, že přijdou znovu a knihovnu znovu vyrabují.

      1. Michaela

        Zajímá mne, na koho se mám obrátit s žádostí o povolení takovou knihobudku založit. Jsem ze Vsetína a nic takového tady nemáme.

        1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

          Dobrý den, Michaelo. Obrátila bych se logicky na majitele pozemku, kam byste ráda knihobudku postavila. Pokud se to zdá být pozemek města, pak bych oslovila městský úřad. Myslím, že můžete zkusit kontaktovat i autory knihobudek (www.knihobudka.cz). Jistě budou mít nějaké bližší zkušenosti.

  4. Milada Fialková

    Také začínám žít minimalismem. Je mi tak nějak lehčeji, lépe. V Klatovech máme ” knihobudku” pod Černou věží, včetně http://www.piananaulici.cz/. Je to úžasné, kolik lidí umí hrát na piano.. to jsem ani netušila, hladí mě to po duši… Přispěla jsem svou troškou do mlýna knihami o chovatelství, které již nepotřebuji, vše po letech už ovládám v praxi :-). Také kuchařky se u mě příliš neosvědčily, tak snad někomu udělaly radost.

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Děkuji, Milado, za doplnění informace o knihobudce v Klatovech. Na mapě ji opět nevidím zakreslenou, ale myslím, že díky piánu je snadno k nalezení :-). Ano, ta piána ve veřejném prostoru jsou výborný projekt.

  5. Monika

    Dobrý den, nedávno byla místními skauty vyrobena a umístěna veřejná knihovnička na vlakovém nádraží v České Skalici.

  6. Zlata

    Ke knížkám jsem měla vždycky kladný vztah. Ve školách fungovalo něco jak KMČ (Klub mladého čtenáře) a tak jsem si vždycky, k nelibosti mé maminky, že ź ní zase tahám peníze :). objednávala. Později, když jsem začala pracovat, jsem si za vydělané korunky začala kupovat své první knihy. Knihy, které mám dodnes, včetně těch s logem KMČ. Za roky se knih nahromadilo víc než je zdrávo a tak mě čeká dilema … jaké knihy si ponechat? Jaké knihy postoupit dál? S první “darovací” knihovničkou jsem se seznámila na vlakovém nádraží v Řevnicích. Tehdy jsem jela vlakem do Prahy, od maminky, která tam bydlela, a na cestu jsem si na nádraží vzala knihu. Prý: půjč si nebo vyměň. Tak jsem tedy vyměnila (při příští návštěvě jsem do knihovničky přidala ne jednu, ale asi čtyři své knihy). Další takovou nádražní knihovnu jsem objevila ve svém městě, v Příbrami. Už jsem tam nějaké knihy odnesla a po vytřídění odnesu další. Myslím si, že tohle je dobrý nápad. Knihu do vlaku. A možná že nezůstane jen u knih, mám také spoustu časopisů, které se na cesty hodí, ač jsou staré třeba i několik let. Vždycky z nich může člověk načerpat potřebné informace nebo třeba si čtením jen zkrátit cestu.