Silvestrovské zamyšlení o golfových míčkách

rovnováha, minimalismus, zima, žijeme minimalismem

Rozhodla jsem se dneska napsat trochu jiný článek. Máme konec roku, a tak je čas na nějaký ten experiment. Budu prostě jen tak psát, jak mi myšlenky přicházejí. Bez velké přípravy, bez osnovy, bez předem rozmyšlené pointy.

Přiznávám, že nevím, jak to vlastně dopadne a co z toho vznikne. Ale uvidíme. Sedím v křesle (neobvykle, jinak totiž píšu klasicky u stolu) a je ještě vidět slunce (neobvykle, běžně píšu své články v noci). Využívám malou poobědovou chvilku, kdy zrovna obě děti spí.

Když o tom tak přemýšlím, naučila jsem se letos tyhle malé chvilky o dost lépe využívat a vlastně i cíleně nacházet. S dvěma dětmi je osobní čas zase o něco vzácnější. Pořád mám ale stejných 24 hodin jako předtím.

Velká sklenice jako symbol našeho života

Znáte ten příběh o profesorovi, co přirovnává život a naše priority k velké sklenici, kterou před zraky studentů postupně plní? Nejprve do sklenice vhodí golfové míčky (naše nejdůležitější priority a cíle). Pak oblázky (méně důležité úkoly) a nakonec písek (činnosti ve smyslu “denní operativy”).

Poučení zní: když váš život naplníte nejprve pískem (“operativou”) a oblázky, nikdy se vám už do sklenice nevejdou golfové míčky. To, co opravdu chceme dělat, máme do svého života vnášet jako první.

Poslední dobou si na tento příběh často vzpomenu. Jak snadné je nechat se zavalit pomyslným pískem? Jak těžké se zdá být tento písek stále zpracovávat a zdolávat, aniž by zbylo trochu času na něco víc?

(Vracím se po přestávce na kojení Zuzanky.)

Jak přestat s pískem a dostat se konečně ke golfovým míčkům? Zjistila jsem, že jako první krok u mě funguje ZASTAVIT SE. Zklidnit myšlenky a podívat se na vše trochu s nadhledem. Plánovat. Jakkoli to slovo zní manažersky či děsivě.

Plánování golfových míčků

Když si cíleně nenaplánuji čas nebo podmínky na golfové míčky, prostě na ně nezbude prostor. Písek snadno zasype všechny mezery. Vše pojede ve starých kolejích.

Třeba když se chci s někým osobně setkat. Ideální doba nebude nikdy, takže je pro mne lepší vzít první trochu vhodný termín. A je to.

Většinou to pak funguje nějak zázračně. Golfový míček se do sklenice vejde a písek ho obepne kolem. Čas, který v mé mysli na golfový míček NEBYL, najednou je. A co na tom, že “operativa” stojí? Ta tu bude stále.

rovnováha, minimalismus, zima, golfové míčky

Zastavit se a uvědomit si, co je pro mne to důležité, je můj aktuální recept na vyrovnanost a štěstí.

Nechci, aby to znělo nějak uměle. Jen chci říci, že každé cílené vytrhnutí z rutiny tím správným směrem mi činí radost. Což mi těžko může dlouhodobě činit umyté nádobí (písek). Ale krátkodobě je umyté nádobí skvělé :-).

Vybřednutí z “operativy” stojí úsilí a vůli. Chce to plán. Chce to nadhled a odvahu. Chce to ale i nelpět na plánu za každou cenu. Chce to najít rovnováhu, protože život nejsou jen golfové míčky…

(Vzbudil se i starší Adámek.) Soustředění je konec. Tak rychle.

O rovnováze jsem už psala vícekrát. Teď je její hledání můj “denní” chleba. Rovnováha v čase a v pozornosti: každému z dětí, partnerovi, sobě, blogu, domácnosti… Ladím ji. Minimalismus je mi při hledání stále velkou oporou.

Přeji vám rok 2017 plný rovnováhy a jednoduchosti. Nezapomeňte do něj PLÁNOVANĚ přihodit i nějaké ty golfové míčky.

15 komentářů u „Silvestrovské zamyšlení o golfových míčkách

Napsat komentář

  1. Zuzana Ferenčíková

    Marcel, hezky jsi to napsala. Taky nad tím svým nakládáním s časem a vůbec přístupem k životu přemýšlím. Někdy se mi povede vhodit míček, ale písku je bohužel stále dosti…. Snad se mi ten nový rok podaří zaplnit co nejvíc to jde golfovými míčky i všechny následující 🙂 To samé přeji i Tobě a celé rodině! Děkuju za článek 🙂

  2. Hana

    Me aktualni tema… posledni rok byl hodne o tom pisku, svym zpusobem to nevadilo, pac se mi narodil drobek a tak nejak to bylo o tom se v te rodine a domacnosti vsichni szit a pisek byl tak svym zpusobem i golfovy micek, ale je cas zacit delat s chuti i jine veci 😉

  3. Lenka

    Opravdu dobré , opravdově napsané ….a má to i hlavu i patu!!!
    Krásný a rovnovážný rok
    Lenka

  4. Dajana

    Skvělý článek, moje aktuální téma už dost dlouhou dobu, to plánování mi moc nejde a je hodně vysilující.. Díky Marcelko a přeji nový rok plný krásných zážitků..

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Děkuji za přání i pochvalu. Já vím, ne vždycky se nám chce plánovat. Po čase zjišťuji, že ještě více vysilující je vůbec neplánovat a nechat se “zasypat pískem”.

  5. Tereza

    Krásný blog, a krásně napsáno.
    Váš blog mě inspiroval k cílenému vyklízení šuplíku. Než jsem našla Váš blog, tak jsem se párkrát koukla na blog TerepieDomova. Ten je o uklízení domácnosti, rutinách atd. Když jsem si přečetla pár článků – opravdu jenom pár- pak jsem už neměla chuť dále číst, tak jsem se zhrozila. Paní tam má na každý den něco naplánovávno. Pondělí se věnuje úklidu typu – vysát celý být, umýt podlahu, převlékat každý týden ložní prádlo atd. Pro pracující ženu s dvěma dětmi nereálný úkol. Pak mají každý týden určité oblasti úklidu. Což nechápu. Já raději uklídím pravidelně každý den něco podle toho jak stíhám a né podle předem daného maluálu. Prostě naplánovat si úklid na celý týden dopředu je nereálné. Uklízení skříní je metodou všechno ven a vytřídit. Vaše metoda po šuplíkách se mi děsně líbí. Nemám čas abych vyházela celou skříň. Systém každý den něco je daleko lepší.
    No a co se týče času, tak raději ho trávím více z dětmi než úklidem. Jsou ještě malé a já si je úžívám. Za pár let mě nebudou chtít a kdybych teď ten čas dětem nevěnovala, tak vím, že pak bych si to vyčítala.
    Začínám se snažit o minimalismu. Jen mi to jde pomalu. Nedokážu se tak lehce rozloučit s věcmi, ale učím se.
    Krásný zasněžený den Tereza.

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Díky, Terezo, za názor i pochvalu článku. Terapii Domova znám málo, je to opravdu zaměřeno trochu jinak. Asi jako vás mě vyděsil plán na pondělí a nikdy jsem jej nezrealizovala. Vyhovuje to těm, kteří chtějí někým promyšlený systém, jak mít stále uklizený byt nebo dům. Vím, že takových lidí (bez ironie) je dost a tento návod ocení. Já osobně tuto ambici ve smyslu vycíděno a vyluxováno nemám. Minimalizuji např. také proto, aby by mi mnou neoblíbené luxování zabralo málo času a nemusela jsem nejprve odklízet vše z podlah.

      Vůbec nevadí, že postupujete v minimalismu pomalu. Každý krůček se počítá a sčítá.