Chtěla bych víc cvičit, pestřeji vařit, nosit sukně, tvořit s dětmi ALE neděje se to
Věci spojené s našimi touhami, přáními a ambicemi. Znáte? Tohle budu nosit, podle toho budu vařit a cvičit, s tímhle se budu líčit…
Jak přistoupit k takovým věcem?
Ve videu sdílím svůj pohled.
Když nechcete sledovat celé video (12:10), zde je to řečeno stručně
🔜 Nefunguje mi tu přísné pravidlo „když jsi to rok nepoužila, zbav se toho“. To bych musela dát pryč skoro všechno. Má touha dělat tyto hezké činnosti by ovšem zůstala nenaplněná.
🔜 Funguje mi u těchto věcí poodstoupit. Jako u mnoha dalšího :-). Hmm, mám tolik snů, přání a touh, ale nedělám k nim žádné reálné kroky. Proč čekám na až jednou?
Sice jde o věci, ale zkoumejte váš sen a touhu s nimi spojenou
🔜 Zkoumejte místo věci spíše možnosti a okolnosti kolem tohoto vašeho snu.
Z pozice stesku, odkládání, výčitek se pokuste posunout do pozice smíření (ne, nestihnu to, teď to nezvládnu, je to v pořádku).
🔜 Následně hledejte radost z procesu, z dané činnosti, z hotových mikrokroků. Postupně přestanete v mysli aspirovat na to, že budete dělat 20 krásných činností a použijete k nim všechny pořízené pomůcky a materiál.
🔜 Budete dělat možná jen část jedné a mít z toho radost. Zeptám se: Mohla bych to nějak dělat? Co je pro mě teď zvládnutelné? V jakém rozsahu? Jaký první krok mohu udělat velmi snadno?
🔜 Po čase zjistíte, že už mentálně neřešíte, proč to neděláte, ale máte radost, že jste si všimli, jak se část vašeho snu už děje. Poté je i třídění věcí na tyto sny mentálně mnohem snazší.
Pozor, nemám tím na mysli třídění ve stylu „s tímhle udělám tohle, tohle tu mám na tohle“. Takovéto kdy ke všemu máte zdůvodnění, plán či přání, ale zůstáváte při starém, u výčitek a odkládání činnosti.
Jak třídit věci ke snům? Co pomáhá vám?
Jak přistupujete k věcem, které máte spojené s nějakou ambicí a touhou být lepší?
Napište mi to do komentáře, ráda si to přečtu.
