Kdy to mám stihnout, když naše dny jsou už tak dost plné? O říkání NE a říkání ANO

Kurzy, knížky, seriály, výlety, návštěvy, festivaly. Co všecko bychom chtěli stihnout, dělat, účastnit se? Ale kdy, když jsou naše dny už tak dost plné?

Říkat NE aktivitám a zážitkům je další úrovní po říkání NE fyzickým věcem

Říkat NE u fyzických věcí patří mezi základní dovednosti na minimalistické cestě. To bychom tedy plus mínus měli :-).

Ale co náš čas? Co naše aktivity, možnosti zážitků a setkání? Tady cítím, že říkání NE je další úroveň.

Ve videu mé postřehy k tomu, jak s touhle rovinou pracuji. Čemu všemu chci říct ANO a co to znamená.

Ve stručnosti. 5 hlavních bodů z videa. O mém říkání NE

1. Potřebuji energetickou kapacitu, abych mohla dělat činnosti rutinní i mimořádné. Když jedu na doraz, tuhle kapacitu ztrácím.
2. Když něčemu říkání NE, nemusím hned vědět, čemu řeknu ANO místo toho.
3. Nenaplánovaný čas během týdne mi dává velkou vnitřní spokojenost, dává mi svobodu a pocit, že mám na výběr.
4. Když něčemu neběžnému řeknu ANO, vím, že na danou dobu musím upozadit něco jiného. Co mohu dočasně omezit?
5. Stále mám pocit, že lidé by chtěli mít doma prázdněji a útulněji, ale nikdy svému domovu nedají prioritu.

Vaše pocity při práci s časem?

Jak tohle dilema s nabídkou kurzů a akcí řešíte vy? Co se vám osvědčilo? Nasdílejte to v komentáři, ráda si to přečtu.