třídění fotek, úklid, fotografie, minimalismus, Marcela Sobotová, jak se zbavit fotek, fotoalba

Podobné příspěvky

Leave a Reply

12 Komentářů

  1. Lepím si fotky do osobního deníku a protože z něj nechci mít tlustý fotoalbum, tak mě to nutí vybírat k jednomu zápisu opravdu maximálně 2 až 3 fotky. Překvapivě to docela funguje. Co je teda pravda, je, že to na prasáka tisknu černobíle na tiskárně na tenkej papír, s kvalitníma fotkama na fotopapíře by to asi bylo technicky neúnosný. Až si ale deníky budu někdy prolistovávat, stejně mě bude zajímat obsah víc, než kvalita…

  2. Ještě dlouho nebudu v třídění fotek minimalista, ale stále mám před sebou jako vzor mojí tetu, která při stěhování do menšího bytu, dovedla vytřídit a uspořádat své nejmilejší fotografie do dvou krásných rámů.( velikosti A3) Vlastně byla první minimalistkou se kterou jsem se potkala.

  3. Dnes jsem narazila na tenhle článek a hned jsem se pustila do probírání fotek. Vlastním 3 alba, to první je ještě na lepicí fotorožky a vždy mi vadilo, že ho mamka nedodělala do konce (ehm, je mi 22 😀 ). Takže jsem vytáhla fotorožky a z druhého, již “ foliového“ alba, přendávala fotky, tak aby na sebe nějak navazovaly a ještě jsem do toho prvního alba doplnila několik dalších náhradních listů. Problém nastal, když mi došly fotorožky 😀 . Alespoň jsem si na příště nachystala, jaké fotky kam nalepím. A také ještě musím to teď skoro prázdné druhé album zaplnit fotkami, které jsme před pár lety vyvolaly a stále jsou v oné obálce z fotolabu. Fotek jsem vyhodila jen pomálu. Zabere to opravdu hodně času, ale už teď cítím úlevu, že to budu mít konečně lépe uspořádané 🙂

    1. Super, to jsem ráda, že jste na článek narazila v pravý čas. Jo, zabere to dost času, ale výsledek mi udělal radost. S puštěným pěkným poslechem to jde líp :-).

  4. Tak u starých fotek tenhle problém absolutně nemám, naopak mám pocit, že se tenkrát na ten film skoro nic nenafotilo (stačil nám 1! film na dovolenou, dneska mám 36 fotek jen z půldenního výletu) a do alba jsem si dávala jen ty povedené, ty rozmazané jsem buď vyhodila hned nebo jsou u negativu pokud tam je něco, co nemám jinde).
    Jo u digitálu to je něco jiného, tam jsem přešla na fotoknihy jednak na rychlé prohlížení druhak jako svým způsobem záloha, kdyby selhala elektronika.

  5. Třídění fotek mi taky dalo dost zabrat. Jak fotek vytištěných tak digitálních. Jsem ráda, že je tahle „velká akce“ za mnou. Vyhodila jsem jich opravdu hodně, ale stejně pořád mi připadá, že jich vlastním moc. Své celé dětství jsem si dala do jednoho alba, ale album našeho syna, to je už složitější. Dát ho do jednoho alba? Nelze:(. Snažím se fotit míň a míň. Stejně se to jednou vyhodí. Raději se budu kochat očima, než přes objektiv. V tomhle je minimalismus perfektní, učí nás nelpět na věcech.

    1. Myslím, že se to nedá srovnávat. Fotky z našeho dětství a dnes. Taky jsem si myslela, jak si hodně u mých dětí pamatuji, ale ty fotky mě dostávají. Denně to tak není vidět, ale pak na fotkách jdou ty momenty tak rychle, že jsem ráda za nafocení.

  6. Paráda. Je mi velmi sympatické, že máte také vyvolané fotky. V dnešním digitálním věku s tisíci fotografií na disku se 1-2x ročně vybičuji a vyvolám ty nejhezčí do alb. Stojí to za to. Soubory nikdo neprohlíží. Alba u nás tak často, že budu muset koupit nová a vše přeskládat (je to potrhané). Popisky rozhodně dělat hned…po letech je to šílenství 🙂