Jsem ve skluzu se čtením uložených článků. Jde to změnit?
Stává se mi, že se mi nahromadí tolik článků, videí a textů, které si chci projít, že to na mě začne padat. Přitom čtení je můj koníček už dlouho…
Tohle bych si chtěla pročíst, dočíst, podívat se. Ale je toho tolik. A to i přesto, že sleduji jen vymezený výsek blogů, tvůrců a videí. Myslím, že obsahu říkám dost často NE.
Jsem ve skluzu
Přesně tohle se mi nedávno stalo s časopisem o minimalismu. Paradox, že. Čtvrtletník Simplify magazine mám předplacený, chodí mi online verze a dá se stáhnout i PDF verze. Mám 3 měsíce na to jej pročíst. Obvykle má tak 80 stran.
Když přišlo březnové číslo a já ještě ani pořádně neotevřela to prosincové, řekla jsem si AHA. Nebo spíš, ach jo, co s tím? Tak buď předplatné zruším nebo si to dám jako prioritu a dočtu to. Vybrala jsem si druhou možnost.
První proškrtání
První, co vždycky dělám, když cítím toto „padání a zahlcení“, je škrtání.
Projdu si záložky v Pocketu (kam si ukládám URL odkazy všeho, k čemu se chci vrátit nebo přečíst) a v YouTubu a mažu. Vše, co už trochu vyprchalo a už mohu pustit. Obvykle objem snížím tak o 20%. Zbytek je pořád to, co chci přečíst a nechci rovnou umáznout.
Simplify magazine škrtnout nechci, takže jak tedy?
Hm, asi tomu budu muset dát větší pozornost
Nejste tady u mě na blogu, abyste poslouchali zázračné a nereálné minimalistické příběhy :-).
Realita je taková, že jsem tomu musela dát víc pozornosti, než dřív. Tohle mě funguje snad vždycky. I když to „bolí“. Je to nepohodlné. Na něco jsem zvyklá a najednou to musím měnit.
Jak odkrojit nedočtenou frontu „článků“ rychleji než se zase vytvoří další?
Mám tendenci se v tom někdy myšlenkově babrat víc než je zdrávo. Přitom nejlepší je vymyslet jednu dvě věci a ty dělat. Alespoň mě to tak funguje.
Takže, co jsem začala dělat jinak?
Jak jsem dala větší pozornost čtení?
Detaily, řekli bychom. Ale důležité, protože skládají celek.
- Stáhla jsem si konečně PDF verze obou čísel časopisu do mobilu. Na to se potřebuji přihlásit do účtu, heslo si nepamatuju, takže jen z počítače. Drobnost, ale prostě v mobilu jsem je do té doby neměla.
- Otevřela jsem číslo rovnou v PDF čtečce v mobilu. Zase detail, ale když to mám takto připravené, je mnohem větší šance, že to hned otevřu a nezaskroluju nejdřív na běžné zprávy, mail nebo Telegram.
- Místo obvyklého poslechu podcastů v MHD jsem na celý týden prioritizovala čtení ve čtečce. Něco za něco. Něco muselo mé pozornosti na čas ustoupit.
- Místo obvyklého čtení zpravodajství jsem nejprve denně naladila čtečku a přečetla alespoň 1 článek (cca 5 PDF stran).
V sumě, nachystala jsem si to tak, aby bylo pro mne čtení co nejsnazší. Abych ho mohla začít hned bez mikrobariér (musím číst jen na počítači u stolu, nevím teď to heslo k online verzi atd.).
Výsledek?
Už za 5 dnů jsem měla přečtené oba časopisy, tedy cca 160 stran PDF textu, ke kterým jsem se nedostala přes 4 měsíce při běžném fungování.
Není to soutěž, jak to udělat nejrychleji
Já vím. Není to soutěž v rychločtení. Nebudu si sama sobě nic nalhávat. Nemusím to číst jako povinnou četbu, kterou mi někdo zadal.
Čtu to proto, že mi to něco dává. Dovoluji si přeskočit to, co mě nezajímá (taky pokrok).
Takže závěr, když se cítíte ve skluzu s frontou digitálního obsahu.
- Udělejte na chvíli prioritu z něčeho, co vás trápí.
- Najděte několik konkrétních, byť malých, změn, které to začnou měnit k lepšímu.
- Dělejte je a zaměřte na ně svou pozornost.
Přeju vám, ať se vám to podaří. Snad vás tenhle text nakopne to vyzkoušet u sebe.
Marcela
Díky za článek! 🙂 Ty malé krůčky k tomu, jak si připravit, co skutečně chci, jak odstranit tu mentální bariéru, uvědomění, kam chci skutečně dávat pozornost, jsou fajn. Aby pozornost nešla k jednodušším činnostem.
Mám to podobně – co se podcastů a newsletterů týče. Tím, že pro svůj kurátorský mlsný zpravodaj potřebuju mít rozhled, odebírám toho spousty + další témata (technika, web, volná noha, motivace, investice, knížky, well-being atp).
Taky na to nemám žádný zázračný všelék. Jediné co dělám je, že newslettery mi přeskakují doručenou poštu a chodí přímo do složky „newslettery“, kde si je vyzobávám.
U newsletterů to beru dle nálady – někdy chci číst něco motivačního, někdy něco kolem webu, něco mě zaujme hned dle předmětu a něco se odsouvá… a po čase mě to buď vyhecuje to přečíst, nebo smazat bez čtení. V tom vidím svůj velký pokrok – dříve bych měl FOMO a „musel“ bych si to přečíst.
Taky vyhodnocuju – pokud mi newsletter za poslední čtvrt rok nic nedal (nebo dal, ale 90 % přeskroluju), ruším odběr. Zase je nutný překonat FOMO (přece v byl v minulosti ten podcast našláplej, co když zase bude!). Pokud mám víc dílů newsletterů nepřečtených, řeším, proč se mi do toho nechce. Někdy jde o „hutnost“ newsletteru, jindy o to, že pro čtení potřebuju mít po ruce tužku s papírem a poznamenávat…
Podcasty si nechávám v playlistu, občas nějaký smáznu a ty, co jsem si neposlechl ani za rok, letí. Také jich mam několik uložených (ve Spotify apce, mám premium) a poslouchám je při cestách vlakem/autem.
U těch dlouhých (před hodinu a půl) jsem realista – vím, že takových poslechnu tak jeden za měsíc. Víc si jich teda do seznamu ani nepřidávám.
Super článek, taky mě to teď trápí, schránka přetéká nepřečtenými články. Taky obvykle nejdřív co nejvíce mažu, ale ten zbytek stejně celý nedočtu. Zkusím dát prioritu;-)
Pomáhá mi předmenstruační fáze, to to lítá, mažu a řežu, co už mi nebude tak vadit, že nepřečtu.
Pak mě ještě napadá tip od Tomáše Baránka. Nelze se věnovat všemu, doporučoval si dopředu stanovit cca 5 oblastí, kde se chceme vzdělávat do hloubky. Toho se držet při nákupech knih, kurzů, při vybírání článků. Je to celkem dobrý filtr na to „mě zajímá všechno“.