Ať to všechno někdo odveze, prodá, daruje a část peněz si nechá

Kéž by tu byla firma, která přijede až k vám domů, odveze vaše nepotřebné věci, všechno zprocesuje a ještě vám vyplatí část utržených peněz… To je přání mnoha lidí.

Ve videu vysvětluji, proč si myslím, že toto přání aktuálně není v ČR splnitelné pro širokou škálu věcí. Podle mě to není díra na trhu.

Je to zbožné přání, které se nepotkává s realitou, s poptávkou, která by takové věci chtěla kupovat.

Těším se na diskuzi a váš pohled na tento zprostředkovatelský byznys věcí z druhé ruky.

Raději čtete?

Přepis mluveného slova z videa

Mám hodně věcí, kterých se chci zbavit, a nevím, jak na to

Hezký den, dneska mám pro vás jedno z dalších povídacích videí na téma zbavování se věcí. V klidu se posaďte a naslouchejte. Nebo můžete i klidně od toho jít nebo něco dělat. Ale bude to jenom záběr takhle, takže nemusíte sledovat video.

V tohle videu chci zareagovat na diskuzi, kterou jsem zachytila na Facebooku na profilu Michelle Losekoot, což je markeťačka, autorka knížek, školí kreativitu, sociální sítě.

Na profil dala prosbu pro své přátelé, aby jí poradili, co má dělat, když má doma hodně věcí, ať už oblečení, vybavení do domácnosti nábytek, kterých si chce zbavit, darovat nebo prodat, jak to má udělat, protože tuhle oblast nezná, tak aby jí poradili.

Že si to představuje tak, že někdo přijede, ona mu to dá, n si to všechno vezme, rozveze to po neziskovkách, něco prodá, nafotí, bude komunikovat s těmi zájemci, zabalí jim to a odešle jim to. Bude ho platit buď nějakou provizí z prodeje, anebo nějakou hodinovou sazbu.

Ale proč na tuhle prosbu z léta 2023 a diskuzi pod ní chci zareagovat?

Je to díra na trhu?

Protože se rozproudila diskuze. Dostávala spousty rad, kam ty věci odvést a kam je může darovat. Načež ona řekla, ale já to nechci dělat, já bych chtěla, aby to někdo udělal za mě. A to je přesně podstatný rozdíl. Ale vlastně z té diskuze všeobecně vyplynulo, že mnoho lidí si myslí, že tohle je díra na trhu…

Chci se k tomu vyjádřit. Já se totiž myslím, že to vůbec žádná díra na trhu není. Bohužel. A proč?

Tohle přesně ukazuje na rozpor toho, co by jedna strana očekávala, ale realita je úplně jiná. Protože tam není ta druhá strana, ta nabídka a poptávka. Vysvětlím.

Jde o to, že tyhle služby opravdu toho, že vám někdo přijel domů, vzal od vás bedny, přístroje, krabice, oblečení knížky, cokoliv, ty tady byly. Když jsem psala v roce 2015 svůj první eBook o zjednodušování domácnosti, tak jsem je tam měla vypsané. Postupně, jak jsem eBook potom vždycky revidovala a kontrolovala ty odkazy a aktualizovala, tak jsem zjistila, že ty firmy musím vyškrtávat a vyškrtávat.

Co by obsahovala služba kompletního zprostředkování prodeje věcí z druhé ruky

Tuhle službu poskytovalo Aukro, byla služba Prodej to dál, Věci od Karla. Neříkám, že všichni zkrachovali, ale prostě už tu službu přestali nabízet. Řeknu vám proč.

Samozřejmě nevidím celé to jejich pozadí, ale tahle služba je prostě ekonomicky neúnosná.

Představme si příklad domácí pekárny na chleba. Řekněme, že jste ji koupili za 3000 korun, párkrát jste v ní pekli, ale už jste usoudili, že ji můžete poslat dál, a řekněme, že byste ji chtěli třeba za 1500 korun prodat. A hledáte nějakou takovouhle službu.

Ale představte si, musíte zaplatit práci toho člověka, který přijede k vám, dopravu, odvézt to do nějakého skladu, kde to musí základně zkontrolovat, naskladnit, vybalit, nafotit.

Mít nějaký web, tam dát popisek, prezentovat to, nacenit, komunikovat se zájemci, získat od nich platbu, nějakým způsobem jim to poslat, zabalit, poslat kam chtějí, to znamená mít domluvenou celou škálu nějakých dopravců. Vyřešit případné reklamace nebo stížnosti. Potom část výdělku dát tomu původnímu majiteli té věci.

Ještě každá ta věc je unikát. To znamená, že on nemůže mít e-shop, mám tady 100 pekáren použitých, on je vlastně musí mít v jednotlivých kusech.

Náklady zprostředkovatele prodeje věcí

Kdyby toto všechno zprostředkovatel měl, jen ty náklady co on s tím má, aby tam byla i nějaká provize pro něj i pro vás na ceně, tak prostě to stojí tolik peněz, že by to (a tak to dřív bylo) stálo třeba 2/3, možná 3/4 ceny nového výrobku.

Ale protože dneska ten trh funguje tak, že když se podíváte na levné pekárny na chleba, tak seženete třeba, když jsem se dívala při přípravě videa teď v létě 2024, tak ano, nebude to možná super čupr kvalita, ale budete jí mít hned a bude nová, tak ji seženete třeba za 1200 korun. Nebo řekněme za dva tisíce.

Tato služba, kdyby tady existovala, tak by ji za stejnou cenu pravděpodobně prodávala též. A v tom je ten problém, protože za tuhle cenu je to neprodejné z druhé ruky. Aby si do ceny použité věci profík započítal cenu své práce.

Vystavené věci z druhé ruky soupeří s obří nabídkou levných nových věcí

Nacházíme se v situaci, kdy je konzum a tlak tak velký, že tady máme obří nabídku s elektronikou, s věcmi do domácnosti. Jsou tady obří čínský e-shopy, který prostě mají úplně jiné zdroje možností financování. Do toho tady nechci zacházet. Ale jednoduše drobné věci do domácnosti tam seženete za pár korun.

Existuje tady Pepco, Kik, Action, Ikea, všechno toto. A tam to jsou obří vlastně projekty, kde se jede ve velkých objemech. Jsou to firmy, které mají obrovsky silné kapitálové zázemí a nejedou na nějakou jednu možnou položku.

Lidé, kteří by chtěli ušetřit, to znamená, že by chtěli třeba i věc z druhé ruky, když by byla funkční, tak bohužel ale dneska to chtějí rychle a chtějí to bez problémů.

Chtějí si to naklikat v mobilu, a proto dají přednost někomu, od koho si to mohou objednat hned v 10 večer, když se rozhodnou. Nejlépe věc chtějí mít za dva dny doma. Neříkám že vy to nemůžete jako firma, která bude tohle od lidí vykupovat a zase někomu nabízet, dělat rychle, ale chápete, co se snažím říci.

Kdo by mohl mít zájem o tyto věci z druhé ruky?

Kdo by mohl mít zájem o tyhle věci z druhé ruky? Lidé uvědomělí, kteří vnímají, že nechtějí plýtvat, chtějí podpořit to, aby se věci znovu používaly. Těch je bohužel menšina. Chodí do ReUse center, chodí na swapy. Našli si svojí síť a nejsou až tak velká skupina, aby dokázali takovouhle službu reuse eshopu celou utáhnout.

Nechci říct, že tady díra na trhu nikdy nebude zaplněna. Chci tím říct, že to přání je vlastně v současné době nereálné, aby tady takový hráč byl.

Takoví hráči se tady objevují, ale objevují se tady vždycky jenom v definované úzké kategorii věcí. To znamená ano, začaly se tu objevovat silní hráči, ale jen např. na na knížky. Mají velkou kapitálovou investici na to, aby to celé rozjeli procesně a aby získali tak velký objem věcí, že už to bude výdělečné. To znamená, že to třeba dělají i pro více zemí. Ano, objevují se. Začínají se objevovat i na oblečení. Ale zatím já nevím o nikom, kdo by zvládl jak oblečení, tak knížky, tak židle, tak mísy, věci do domácnosti, hračky a lampičky.

Co k tomu říct dál? To neznamená, že bychom tohle přání nemohli mít. Myslím si, že je super. Pořád budu trh sledovat, jestli se někdo takový objeví. Budu mu fandit, ale vidím tady tyto hrozby a problémy.

Řešením může být znalý pomocník, kterého zaplatíte

Pokud vy nechcete řešit jednotlivý prodej a máte hodně věcí, je opravdu řešením najít si někoho, koho tohle baví, kdo tohle dobře umí, dobře se v tom vyzná. Tomu zaplatit individuálně na hodinu a provizí a uvidíte.

My jako ti, co se zbavují věcí, máme často, a třeba to děláme poprvé ve velkém, máme opravdu zkreslené představy o tom, kolik to zabere času, kolik se na tom dá vydělat a jaký je o to zájem. Tím že si někoho na to najmete, ať už je to nějaký teenager, který si tím chce přivydělat, nebo kamarádka, tak on vám pomůže zmapovat situaci. Když potom uvidíte, že to zabírá tolik času, tak si třeba nastavíte nějakou hranici, kdy to ještě pro vás má smysl a kdy už ne.

Já doporučuji si určitě nastavit hranici finanční. To znamená: budu prodávat jenom všechno, co je nad 300 Kč, například. Ještě si tam doporučuji dát i hranici nějakého času. Když se to neprodá do třech měsíců. Samozřejmě musí být ta správná sezóna, pokud je to sezónní věc, když budete prodávat běžky v květnu, tak třeba neuspějete, ale pokud je to přiměřeně sezóně, tak i nějaké časové ohraničení, kdy už prostě ten trh ukáže, že o to za tu cenu zájem není. Můžete to potom zlevnit nebo někomu darovat.

Možnosti v České republice a na Slovensku jsou

Tímto vůbec nechci říct, že tady v České republice a na Slovensku nemáme možnosti, jak se věcí zbavit smysluplně. Máme, je jich tu mnoho, ale obvykle jsou to možnosti, které vyžadují naší energii a iniciativu. Je to práce a někdo ji musí udělat. Buď ji uděláte vy nebo si na to najmete někoho jiného nebo vám s tím někdo pomůže.

To všechno jsou možnosti, ale samo se to nestane. Když se koukám na videa, jak fungují charitativní obchody ve Spojených státech amerických, kdy jsou to opravdu obří haly a jedou na veliké objemy. Tam jsou ceny malé i pro nás. Vidím, že tam je situace úplně někde jinde.

Třeba se dostaneme také do takovéhle situace za pár let. Budeme tu mít také obří hypermarkety, obchodní domy, kde bude všechno z druhé ruky, hezky vystavené a za příjemné ceny. Bude se tam opravdu ten objem věcí točit. Bude to natolik silná společnost, že bude schopna vám věci odvézt přímo od prahu vašeho domova. Zatím to tady nevidím. Vidím to, že to je zatím fragmentované, roztříštěné. Vyžaduje to vaši iniciativu, když chcete, aby věci sloužily dál.

Ať to někdo odveze. Jak to vidíte vy?

Na závěr, co k tomu říct, klidně se k tomu tady vyjádřete v komentářích, jak to vidíte vy. Nechci, aby to znělo úplně pesimisticky. Tohle točím proto, abych vás uvedla do reality. Budu ráda, když tady budu moci představit nebo třeba udělat rozhovor s někým, kdo takovouhle službu opravdu poskytuje. Komu to funguje. To bude skvělé, ale zatím tyhle služby existují pouze pro vybranou kategorii věcí za určitých podmínek, ale všeobecně zatím ne.

Možná jednou berme to, jak to je. I tak si myslím že to má smysl se věcí zbavovat. Těch, které už jsou pro nás zbytečné, nepřináší nám žádnou hodnotu.

Naopak možná to, že právě to není tak snadné, abychom lusknutím prstů je objednali a lusknutím prstů se jich zase zbavili, nás vede k přemýšlení, jestli je opravdu potřebujeme.

Také k přemýšlení nad tím že ten průtok stojí energii. Suroviny, zdroje vody a elektřiny, to teď vynechejme, ale tu naši energii. Poučením je, abychom si hlídali to, co do naší domácnosti vstupuje.

Jasně má to nějaký cyklus, je dobře, že zase něco odchází Ale když si to budeme hlídat, tak to, co bude odcházet, bude v mnohem menších objemech a bude se nám to dělat snáz.