Co jsem si pořídila za celý rok 2020

Co všechno jsem si koupila nebo jinak opatřila za 1 rok? Zajímavá otázka. Zvlášť za ten minulý, 2020, který byl dost jiný a sváděl nás k procházení e-shopů.

Neholduji extrémnímu minimalismu a nepočítám každé tričko nebo krém. I tak jsem si řekla, že bych mohla takový seznam sem na blog sepsat. Poohlédnout se a zhodnotit, jestli to byly užitečné nákupy. Inspirovala mě k tomu milá Aneta Habartová (píše minimalistický blog Za málem), která takovou revizi dělá už několikátý rok.

Je pravdou, že v minulých letech jsem sepisovala seznam nových přírůstků oblečení za celý rok. Tentokrát jej tedy rozšířím na všechny hmotné věci, ne jen oblečení.

Sama jsem docela zvědavá, co zjistím :-).

Vše hmotné, co jsem koupila, vyměnila nebo dostala v roce 2020

Během roku jsem si nedělala žádné poznámky nebo přípravné seznamy. Takže vycházím z bankovních výpisů, proškrtaných wishlistů (seznamů přání), účtenek, uložených faktur v mailu a z toho, co si pamatuji a co vidím doma kolem sebe.

Do seznamu zařazuji vše hmotné, co jsem si opatřila (koupila, vyměnila, dostala) pro svou vlastní dlouhodobější potřebu nebo pro potřebu naší domácnosti (z mé iniciativy). Tedy, ne jídlo, permanentky, vstupenky nebo kurzy.

Oblečení, obuv, doplňky

Šaty. Jedny jednoduché starorůžové bambusové z Reparády. Viděli jste je na fotkách v článcích o naší svatbě. Pohodlné, slušivé, v ČR šité. Koupila jsem si je jako svatební s tím, že je mohu nosit i později. Plním, nosím. Pro mě skvělá alternativa k půjčení svatebních šatů. Ty, co by se mi teoreticky líbily, se půjčují za 12 až 15 tisíc na den. Tyhle stály 2 tisíce a mám je napořád.

Druhé hnědé viskózové šaty na míru od táborské značky Indiva. Také moc pěkné, nosím. Tím, že jsou na míru šité, padnou mi jako ulité. Díky Indivě jsem se naučila, že některé střihy šatů se mi sice líbí, ale mému typu postavy nelichotí. Já potřebuji takové, co umně zvýrazní prsa a nezdůrazní boky.

Legíny. Dvoje černé, koupené ještě před jarní karanténou v sekáči. Jak ty jsem unosila! Dávám pozor na materiál. Jedny z modalu, druhé bavlna-viskóza. Oboje příjemný a dlouho dobře vypadající materiál.

Svetřík. Bílý volný, takový ten s rozhalenkou, co si pod něj musíte něco vzít. Ze sekáče, dobrý materiál. Brala jsem jej v Lku, že bude volnější. Je volnější až moc, manželovi se na mě vůbec nelíbí. No, nic, zatím je nosím, ale podzimní probírka šatníku mi ukázala, že svetrů už mám dost.

Oblečení ze swapu. Odhadem 2 tílka, 2 trička, 1 noční košile, 1 manžestrová sukně, 1 plavky. Jedu stylem jeden kus dovnitř, jeden ven. Jeden nový kousek ze swapu znamená, že vyřazuji jiný, obnošený nebo méně oblíbený ze šatníku. Vím, že to takhle bude, takže se swapu beru jen věci, které mi za tuhle výměnu stojí. Vše nosím, v pohodě.

Bundy. 4 nové bundy/parky/sáčka oproti třem vyřazeným. Jedna sekáčová podzimní bunda z charitativního obchodu, jeden trenčkot, jedna lehká bunda jakoby džínová ze swapu. A dlooouho promýšlená softshellová parka od beskydských Šijemesrdcem, kterou jsem dostala k Vánocům. Neměla jsem doposud žádnou softshellku, jen letitou promokavou šusťákovku.

Vše nosím, ale potenciál k budoucímu redukování tu je. Hlavně proto, aby se mi vešly do šatní skříně. Vyřadila jsem mé úplně poslední formální sako do kanceláře, letitou šusťákovku posunula mezi pracovní oděvy na natírání a na zahradní práce. Zatím jsem nevyřadila zimní bundu na lyže, kterou mám snad 15 let. Prostě nemám jinou stejně teplou sportovní alternativu a na boby a na hory je skvělá.

Ponožky. 6 párů stejných černých bambusových české výroby. Mám obecně málo ponožek. Loni jsem prodřela snad 4 páry rychle po sobě, takže náhrada byla potřeba. Beru luxusní „manažerské“.

Spodní prádlo. 5x kalhotky z biobavlny z Tchiba. Ozkoušený dobrý poměr kvalita, materiál a cena. Chápu, že není lokální značka. Výměna za staré obnošené. Ještě jsem loni využila svatební dar a dopřála si jednu sadu prádla na míru od Anna Janská (ano, jsme příbuzné, Anička je širší část rodiny :-)). Opět jsem poslala míry, domluvily jsme střih a barvu.

Polobotky. Jedny od zlínských OKBarefoot. Výborné, koupila jsem si někdy v červnu, když už je šlo konečně vyzkoušet v obchodě. V létě jsem je nenosila (nosím sandály), na podzim ano v kombinaci se staršími polobotkami (nyní spíš tak pracovními na zahradu). Investice na několik let.

Hodinky. Nové Gshocky od Casia. Klasické, nejsou smart, ale mají budík, časový odpočet a stopky, což čím dál víc využívám. Dárek k Vánocům, náhrada za mé staré, které jsem měla snad od základky. Staré se začaly zpožďovat a občas i na pár minut zastavovat. Staré jsem darovala přes inzerát dál.

No, tohle bude dlouhý článek. Udělejte si radši něco k pití…

Volný čas, knihy

Anglické knížky na rozšíření obzorů v minimalismu. O letních prázdninách jsem dostala chuť konečně si nějaké dlouho zapsané tipy objednat. Ty, co se u nás nedají sehnat v knihovně ani česky, ani anglicky. Byly to: Stuff: Compulsive Hoarding and the Meaning of Things, Decluttering at the Speed of Life (ta je úplně boží, chci o ní určitě napsat samostatně), Cluttefree with kids a The Clutter Connection: How Your Personality Type Determines Why You Organize the Way You Do.

Vybírám podle recenzí a snažím se volit unikátnější témata. Protože knížek s tématy kolem minimalismu vychází stovky ročně. Dvě už jsem přečetla (můj souhrn knížky Stuff o chorobném hromadění věcí), dvě mě čekají. Dávkuji si je postupně.

Přeci jen, ani já, nechci číst 4 non-fiction knížky o vyklízení a minimalizování po sobě. Ty, co mě hodně zaujmou, si nechám, ty ostatní posílám dál přes knihobudku. V nouzovém stavu je zavřené muzeum i bazén, kam obvykle do knihobudek dávám, tak používám regál na vyřazené knihy a soukromé dary v městské knihovně.

Kniha Matthew Walker, Proč spíme, Melvil. Nejsem si jistá, spíš jsem jí kupovala už dřív než v roce 2020. Každopádně, jestli jsem vůči nějaké promo akci bezbranná, tak je to kapitola zdarma z knihy :-). Chci si to prostě dočíst. Navíc téma spánku je pro mě zásadní, řeším jej dlouho. Knížka je skvělá, už jsem ji půjčila dál kamarádce.

Papírový diář. Bez papíru nenaplánuji nic. Ve 2020 jsem dospěla k úplně volnému bloku s tečkovanými linkami a dobrou vazbou. Týdny v diáři si nadepisuji podle sebe. Mezi týdny potřebuji stránku na zhodnocení a zachytávání úkolů na týden. Vycházím z diáře Pilot od Clever Minds, kterých jsem popsala už tak pět.

Krasopsaní. V únoru 2020 jsem byla na kurzu krasopsaní od Báry z Nikolajky. Bára mě podpořila v tom, abych si sama krasopisně vyrobila cedulky na svatbu a jmenovky. Podle jejích rad a podle toho, s čím jsme na kurzu pracovali, jsem si dokoupila další fixy, čtvrtky a přihodila Ditipo písanku na krasopsaní. Vše jsem využila a používám i dál. Jen ta písanka mě nakonec neoslovila. Zjistila jsem, že mě nebaví obtahovat písmo, které vymyslel někdo jiný. Raději si čmárám své na prázdný list. Prakticky prázdnou písanku jsem před Vánoci vytřídila a donesu na nejbližší swap. Ať už je brzy!

Drogerie

Esenciální oleje. Dost jsem jich ve 2020 dopotřebovala, takže jsem zase nějaké dokoupila. Používám je denně a kapu na neglazovanou destičku. Kupuji už jen od mých oblíbených značek, hlavně od Nobilis Tilia. Od Nobilisu jsem poprvé vyzkoušela i směsi EO. Úžasně mi voní Imunita a Uvolnění. Dřív jsem si více EO míchala sama, což je fajn. Ve 2020 jsem se hýčkala i vůněmi od profíků a pokračuji v tom dál.

Krémy. Denní krém Krásná zahradnice od Havlíkovy přírodní apotéky. Nalákal mě název, složení i účinky. Je dobrý, dost rychle jsem ho spotřebovala. Nepřesvědčil mě úplně k opětovné koupi. Vyhovoval mi víc Český krém od stejné značky. Nedávno jsem si koupila Růžový krém od Nobilisu, který chci vyzkoušet.

Suroviny na DIY kosmetiku. Hroznový olej, šípkový olej, bambucké máslo. Obvykle kupuji u Ekokozy nebo Econey. Vyrábím si vlastní sérum na obličej, hutný krém na celé tělo z bambuckého másla nebo balzám na rty. Suroviny zužitkovávám postupně, dokupuji tak jednou za rok.

Vlasové sérum. Hedvábné vlasy. Přihodila jsem k objednávce z Ekokozy. Dopoužívala celkem rychle, neviděla jsem výrazný rozdíl. Spíš mi funguje nechodit spát s mokrou hlavou :-(.

Pudr. Transparentní od přírodní DM značky Alverde. Vybrala jsem dle recenzí z ranku přírodní kosmetiky. Na šminky fakt nejsem, ale tento přírůstek využívám dost, abych se neleskla, a tak lehce sjednotila pleť. Nevím, jestli je to na těch webinářích poznat.

Domácnost, zahrada

Loni jsme bydleli první celý rok v zrekonstruovaném bytě. Postupně v něm střídmě doplňujeme drobnější kusy vybavení. Lehce domácnost zútulňuji. Například máme už tři polštářky na gauči, do té doby byl gauč holý.

Pokojové rostliny. Hezká radost na období, kdy nic moc neroste venku v hlíně. Přiznávám, že v létě a na podzim pokojovky moc neřeším, venku je práce dost nebo jsme pryč. Ve 2020 jsem si koupila 3 nové pokojovky v Gardners, jednu na květinovém blešáku a odhadem dalších 5-7 vyměnila na swapu. Několik vyměněných se mi nepodařilo uchytit a chcíply, zbytek mám.

Doplňky k pokojovkám. Pořídila jsem několik obalů na květináče a bavlněnou šňůru na výrobu závěsů na květináče. Závěs a jeden dvojzávěs jsem si umotala sama. Je to hezká práce. Uklidňovala mě.

Semena a rostliny za zahradu. Opatřila jsem odhadem 10 pytlíků semínek, co jsme neměli doma. Velké jarní poučení, protože shánění bylo komplikované a musela jsem to řešit přes supermarkety. I tak to službu udělalo. Zahradničení na lodžii a na záhonech mi přineslo hodně radosti na celý rok. Ven jsme koupili a zasadili měsíční jahody, dvě kamčatské borůvky, jabloň a slivoň. Opět investice na léta dopředu.

Bytový textil. Lněná a bavlněná látka v metráži. Z bavlněné jsem ušila povlaky na polštářky do obýváku. Lněnou mám vypranou a nastříhanou a budou z ní dvě povlečení.

Lampičky. Dvě do ložnice k posteli. Nadčasové bílé, kovové, doposud jsme neměly žádné. Jelikož se nám nevejdou vedle postele žádné noční stolky, tak jsme potřebovali ty připínací na pelest. Užívám si, že si můžu večer číst v posteli a nemusím pracně mířit lampičkou z pracovního stolu vedle.

Úložné boxy. 3 plastové košíky Curver do špajzky na dětské a společné laskominy, které jsem potřebovala oddělit a rozdělit. Ve špajzce zdaleka nemám vše v úložných koších. Stačí mi volné police a sklenice, ale na tyto drobnosti jsou boxy skvělé. Byl to upgrade z kartónových krabic různých velikostí. Záměrně plast, protože se mi dobře omývá, nepromastí se, je pro děti lehký. Vzala jsem univerzální bílé a kvalitní.

Tak, tímto končím svůj seznam pořízených věcí v roce 2020. Těch, na které jsem si vzpomněla.

Aby byl seznam úplný, musím doplnit i druhou stranu. Tedy to, co jsem si v roce 2020 nepořídila :-).

Co jsem si v roce 2020 nepořídila

Vezmu to souhrnněji, ale i tak to bude zajímavá rubrika. V mém pojetí laskavého minimalismu si stále hlídám, co pořídím domů sobě, do domácnosti nebo dětem. Beru to jako prevenci toho, abychom se nezahlcovali věcmi a neutráceli za něco, co nás za chvíli omrzí nebo to nebudeme ani používat.

Následující položky jsem si rozmyslela a vyhodnotila je jako ne tolik potřebné. Případně čekám, až donosím nebo spotřebuji něco jiného.

Prostorný batoh. Současný větší batoh se mi rozpadl. Na balení věcí na cesty zatím používám manželův prehistorický, který nám doma leží. Sice je větší, než je potřeba, ale na převoz autem k babičce dostačuje.

Legíny. Proč bych měla mít další? Abych měla do zásoby, protože kvalitních dobře padnoucích legín není nikdy dost. Je tedy fakt, že legíny jsou pro mě nyní kusem oblečení č. 1. Mám asi patery a nosím je denně. Na doma, na práci doma, na cvičení. Na ven pod sukni, na ven s vlněnými návleky, když je zima, na ven, když nechci ukazovat neoholené nohy.

Šaty, sukně, trička. Asi jako mnohá jiná žena mám pocit, že bych potřebovala ještě toto nebo támhleto. Vidím pěkný nový model. Mám pocit, že chci obměnit na len nebo konopí apod. Většinou, když si nechám časový odstup, přejde mě to a utvrdím se v tom, že mám oblečení dost. Pak mě zase nadchne něco jiného, dám si časový odstup, a tak pořád dokola :-).

Občas je to méně praktické (musím balit dva kusy místo jednoho, který by zastal víc funkcí nebo který by se hodil ke všemu). Nemám třeba žádnou neošoupanou univerzální mikinu, beru tedy na stanování obvykle košili a lehkou bundu.

Svetr. Vyčkávám a hledám nějaký teplý rolák. Ještě jsem nenašla žádný optimální, potřebuji obměnit svůj stávající dost žmolkovatý.

Nákrčník a čelenku. Mám dost šál, ale merino nákrčník by byl někdy praktičtější. Podobně u čelenky na běhání. Poťapkávám 1x týdně a zatím mi na to stačí zavázaný bavlněný šátek nebo čepice.

Knížky. Podobně jako u oblečení, nechávám si časový odstup. U beletrie se snažím sehnat ji v knihovně. Momentálně mám na wishlistu Atomové návyky z Melvilu, v knihovně se na ně čeká 9 měsíců, což asi nevydržím.

Pokojovky. Musím se hlídat, místo na ně máme, ale úplnou džungli mít doma nechci. Nehledě na to, že spousta z nich vyžaduje péči jak miminka. Nesnesou sucho od radiátoru, musí se přesouvat v zimně do chladné místnosti, musí se denně rosit, a i tak mají málo vlhkosti. Snažím se nekupovat nové, jen swapuji mé nařízkované za jiné. Držím se taky u různých keramických květináčů, obalů na květináče nebo závěsných květináčů.

LED lucernu. V létě 2020 jsem chtěla hezčí osvětlení na naši lodžii, aby se mi tam večer hezky sedělo a nemusela jsem zapínat studené stropní světlo. Brousila si zuby na hezkou lucerničku. Dnes se dělají hezké LEDkové se solárním panelem (asi děsně eko). Ještě že jsem si včas uvědomila, že k hezkému sezení mi prozatím postačí zapálit svíčku v normální lucerničce, co už doma máme. Že hlavní je si na večerní relax udělat čas. Ten koupí další lucerny nezískám.

Subjektivní zhodnocení

Tak především, pokud jste dočetli až jsem, moc děkuji. Tohle je asi můj nejdelší článek na blogu. Snad vám předal vhled do mých nákupů a uvažování o nich.

Co jsem zjistila já? Upřímně, seznam je dlouhý, ale nepovažuji jej za nějak nadměrný.

Nejsem ve fázi, kdy bych potřebovala dát si úplný stop stav v nákupech. Zaměřuji se hlavně na hledání dobrých dlouhodobých náhrad za dosluhující kusy.

Obecně mi funguje dávat si časový odstup mezi prvním nadšením a samotným nákupem. Neunáhlovat se, ale když časový odstup uplyne, rozhodnout se. Nevyhovuje mi moc půl roku přemítat, jestli toto tričko ano nebo ne. To mi zahlcuje hlavu ještě víc než šatní polici :-).

Vědomě řeším celý proces. Ne jen nakupování, ale taky následné třídění a zbavování se toho, co už pro mě přestalo mít hodnotu. Zároveň to, že nyní si užívám a používám to, co vlastním. Tak mi to dává smysl.

Myslím, že každý tušíme, kde jsou naše slabší místa a kde si snáz něco koupíme jen proto, abychom si udělali radost. U mě jsou to oblečení, knížky, esenciální oleje nebo pokojovky. Už jen to, že o nich víme, je mnoho.

Tak ať se vám daří směřovat své nakupovací a nenakupovací tendence letos tím správným směrem.

P. S. Napište mi do komentářů, jak řešíte nakupování hmotných zbytných věcí vy. Dáváte si časový odstup? Funguje vám? Co dalšího vám pomáhá?

Odkaz do obchodu Econea je sponzorovaný.