Co mám vařit? Mám jeden tip a recept to není

Stojíte v kuchyni před ledničkou a nevíte, co vařit. Ve spíži i v lednici nějaké suroviny jsou, ale nic extra zvláštního. Rozhodně nic inspirativního. Nemáte žádný nápad. Těstoviny byly včera, brambory předevčírem… Jediné, co víte, je, že nechcete nic vymýšlet. Jen se jednoduše najíst. Pokud možnost rychle.

Je to něco, co jste zažili nebo zažíváte často?

Já občas jo. Nedávno mě napadla jedna zdánlivá drobnost. Ne při přemítání, čím nakrmit hladové krky doma. Ani ve frontě u pokladny. Napadla mě při pohledu na knihovnu, kde mám i kuchařky. Napadlo mě napsat si seznam přání.

V následujících týdnech jsem zjistila, jak dobrá a zjednodušující technika tohle je. A proto ji popíšu i vám.

Zdroje nápadů mám, jen je použít

Ve stručnosti jsem udělala jediné. Zastavila se a uvědomila si, že to potřebné už doma mám. Zdroje nápadů mám, jen nemám zrovna energii je využít. Takže to chce lepší přípravu?

Večer jsem si v klidu sedla a popustila uzdu své kulinářské fantazii. Vznikl můj první seznam přání. Seznam jídel, na které mám teď chuť. Jídel, které by se mi líbilo uvařit. Jídel, které jsem NĚKDY chtěla zkusit. Jídel, na nichž jsme někdy dřív „ujížděli“.

Jako inspiraci jsem při přemýšlení nakukovala do:

• posbíraných receptů, které si zapisuji do sešitu (ano, jako má maminka i babička :-)),
• několika vlastněných kuchařek,
• výstřižků a vytrhaných stránek z časopisů,
• nascanovaných receptů z kuchařek, které jsem vrátila,
• záložek v prohlížeči, kam si občas nějaký inspirativní recept uložím,
• mrazáku a spíže a zásob v nich.

Jestli máte rádi minimalismus při vaření, můžete nakouknout i na 3 recepty, které jsem na blog před časem sepsala.

Nevymýšlet v „last minute“

Abyste mě pochopili, nevymýšlela jsem nové neotřelé receptury, ani nepsala týdenní jídelníček (à la Pelíšky a rajská).

Jen jsem posunula útrpné „last minute“ přemítání o tom, co vařit, na dobu „first minute“. Na dobu, kdy je tohle přemýšlení příjemné a snesitelné.

Zatím „jen“ píšete svá přání, nemusíte se tak omezovat tím, že ZROVNA:

• nemáte suroviny,
• nemáte čas jídlo uvařit,
• nemáte připravenou nutnou ingredienci,
• nechcete vařit nic, po čem musíte uklízet rozsypanou mouku po celé kuchyni.

Já zůstávám nohama na zemi. Zapisuji jídla v našich finančních možnostech a taková, která skutečně chci v nejbližších týdnech vařit.

V čem je seznam přání skvělý?

Seznam přání uleví naší hlavě. Je mentálně podstatně jednodušší vybrat nějaké jídlo ze seznamu přání než vymýšlet něco ze „vzduchu“.

Seznamem jistě oprášíte i vaše oblíbené pokrmy, které z běžného repertoáru „vypadly“.

Je radost si připomenout, co všechno DOBRÉHO si můžeme uvařit a připravit. Je radost zjistit, že není třeba nic zvláštního vymýšlet. Použijeme to, co máme nebo umíme.

Za půlhodinku (tedy nesmíte se zálibně začíst do nějaké kuchařky) máte hotovo. Dilema „co vařit“ je na několik týdnů vyřešeno.

Seznam mám, co potom?

Samozřejmě, seznam je jen seznam. Na ledničce, na digestoři nebo vyfocený v mobilu ho máte na očích.

Až se budete chystat na nákup, mrkněte na něj. Jestli dostanete chuť na něco ze seznamu, kupte si chybějící suroviny a hurá na to.

Můžete si seznam přání vytvořit třeba i na svačiny pro děti nebo na „krabičková“ jídla do práce.

Jo, a jestli se nebojíte, můžete se zeptat i spolu-strávníků. Trochu jako se nás ptala naše babička, když jsme byli na prázdninách. Jako děti jsme byli dost monotématičtí: „Omelety, babiii!“

P. S. Vyhlížím první kopřivy, abych se nabila čerstvou várkou vitamínů. Mám to na seznamu přání…