Co byste měli vědět, než začnete vyměňovat pokojovky

S jarem přichází chuť pěstovat. Na záhoně, v truhlíku na balkóně nebo pokojovky v květináči za oknem. Úplně to chápu, mám to taky tak. Když se vám pěstování daří, může se vše začít jaksi rozrůstat :-). Proto jsem pro vás dala dohromady pár rad, jak můžete přebytečné pokojové rostlinky, a nejen je, začít vyměňovat a posílat dál.

Fenomén pokojovek mě nechával dlouho chladnou. Léta letoucí jsem pokojové kytky sice pěstovala, ale to bylo tak všechno. Nevěnovala jsem jim zvláštní pozornost. Z dětství si pamatuju obří monsteru v našem dětském pokojíku, kterou jsem považovala za jakousi kulisu. Dneska bych jí prodala za tisíce.

Loni na jaře se to začalo obracet. Začal první nouzový stav. Trávili jsme první jaro v novém bydlení. Měla jsem najednou dost vhodného místa na pokojové kytky. Nemusela jsem řešit jejich počet, který budu zase brzo stěhovat.

Začala jsem našim pokojovkám věnovat pozornost. Zjistila jsem, že některé mám na nevhodných stanovištích (moc slunce, málo slunce). Dávala jsem je tam, kam se vešly, a neřešila jejich potřeby. Poprvé jsem je pohnojila a bylo to znát :-). A protože, kam jde pozornost, tam jsou výsledky, začalo se mým kytkám lépe dařit a mě to začalo bavit.

Na loňských swapech s oblečením jsem vyměnila pár řízků rostlinek a počet mých pokojovek narůstal. Čeho mám moc, posílám dál. Raději přímo na těchto akcích, ale když to nejde jinak, i přes Facebookové skupiny.

Tady je několik mých rad k výměnám pokojovek. Píšu je se svými ročními zkušenostmi, takže jsem ještě dost zelenáč :-). Vy pokročilejší mi můžete do komentářů napsat, co jsem nezmínila.

Naučte se pár názvů latinsky

Vstoupíte-li do nějaké internetové swapovací skupinky, může to být šok. Latinské názvy tam lítají jeden za druhým. Peperomia, sansevieria, philodendron…

Vy znáte možná aloi a fíkus. Alespoň tak nějak jsem to měla já, znala jsem rýmovník, aloe vera a africkou fialku. Zbylých pár kytek doma jsem neuměla pojmenovat.

Naštěstí je tu Google, takže postupně jsem se chytala. Po roce uznávám, že ta latina mi v tomhle vůbec nevadí. Je praktická, jednoznačná a dobře se hledá i v angličtině. Dneska to do skupiny valím latinsky taky :-).

Jo, ještě něco. Většina pokojovek má vedle latinského názvu ještě nějaký lidový nebo obecný. Epipremnum je to samé co potos. A to je to samé co šplhavník. A to je ta popínavá kytka, kterou máte nejspíš na skříni.

Nanabízejte rýmovník

Ne, nenabízejte, jen budete za úplné zelenáče. Rýmovník má úplně každý. Tedy skoro každý. Rozhodně každý, kdo swapuje pokojovky přes internet.

Co myslíte, že jsem nabídla jako první na výměnu já? Přesně, rýmovník a aloi :-). Nikdo se neozval.

Do jaké rodiny patří?

Biologové se teď asi budou smát. Ale já to sem napíšu. Laicky řečeno můžeme pokojové rostliny rozdělit do základních, řekněme, rodin. Rostliny v rámci jedné rodiny mají podobné nároky na péči nebo na stanoviště.

Takže, když jsou diffenbachie z deštných pralesů Střední a Jižní Ameriky, budou všechny z této rodiny vyžadovat vlhkost jako z pralesa. Všechny jsou také jedovaté s dráždivou šťávou.

Líbí se mi, jak má základní dělení pokojovek udělaný gardners-eshop, ale určitě jej najdete i jinde. Dost mi pomohlo vidět, že ty stovky kytek můžeme zařadit do jedné z cca 20 latinsky označovaných rodin s podobnými požadavky na zálivku nebo světlo.

Není pokojovka jako pokojovka

Jasně, Marcelo, tak to víme. Teď mám ale na mysli, že ne každá má stejnou hodnotu. Taky byste nenabízeli výměnu Škodovky za Porsche.

Zase Googlete, třeba v několika větších eshopech. Když někdo nabízí kytku běžně se prodávající za čtyři stovky, asi neuspějete s nabídkou výměny za zelenec (to je ta zelená střapatá kytka, kterou máte asi taky doma).

Když nemáte na výměnu vzácnější nebo hodnotnější pokojovky, můžete to zkusit dohnat vzrůstem a bohatostí listů. O vzrostlejší a bohatě olistěné kytky bývá zájem, i když jsou to ty nejběžnější druhy. Přeci jen nějakou dobu trvá, než narostou. Dnes chce spousta pokojovkářů všechno rychle…

Sama jsem zvolila ještě další strategii. Koupila jsem si 3 žádanější pokojovky, které se mi líbí (Peperomia raindrop, Monstera adansonii, Senecio rowleyanus), vypiplala je a nyní mohu měnit jejich řízky.

Měnit se dá také vše to, co k pokojovkám potřebujete. Tedy terakotové květináče po babičce, nevyužité substráty, závěsy na květináče apod.

Jak si vyrobit stojan na kytky do stovky (DIY návod)

Zvládnu o ni pečovat?

Když se u vyměněného svetru ptáte „budu to nosit?“, stejné je to u kytek. Zvládnu se o to postarat?

Než jsem trochu pronikla do pokojovkového světa, netušila jsem, že existují kytky, které vyžadují péči jako miminko. Zvlhčovat vzduch několikrát denně, ob dva týdny hnojit, nesázet do běžné hlíny ze zahrádky, pravidelně hlídat vlhkost substrátu, otáčet, aby se moc nenahýbaly na jednu stranu, na zimu je přesunovat…

Možná se smějete, ale já jsem na toto u pokojovek nebyla zvyklá. Péče o kytky se u mě rovnala zalévání každých cca 5-7 dní a přesazení, když přerostly květináč. Cokoliv nad to? Nadstandard.

Když jsem na swapovací poličce získala hezkou calatheu, moc jsem netušila, že je z těch náročnějších. Osychaly jí listy, i když jsem se snažila rosit jednou denně. Pak mě napadlo dát jí do koupelny (protože rodina clatheí je z deštného pralesa), vlhčeji už doma není nikde. Pomohlo to. Ale když jsme týden pryč, zas trpí a nové listy nenávratně oschnou. No, náročnější.

Obecně se smiřte s tím, že ne všechno vyměněné se uchytí. Důvodů může být spousta, nemusí to být vaše chyba. Beru to jako hru a pěstuji to, co se mi líbí a daří se mi to.

Nejsou jen online swapy

Na výměny pokojovek jsou Facebookové skupiny a jiná fóra dobrým řešením. Ale ne jediným.

Jak říkám na svých přednáškách a webinářích, nezapomínejme na lidi kolem nás. Potěšme pokojovkou i naše kamarády nebo blízké. Nebo je poprosme o řízek rostlinky, kterou s úspěchem pěstují.

Až to zase půjde, dojděte si taky na fyzickou výměnu pokojových rostlin. Asi nejznámější jsou „rostlinné štafety“ před Zahradou na niti (Praha 1). Hledejte akce s názvy „rostlinný swap“, „kytkový swap“, „swap rostlin“, „green swap“, „plant swap“.

Čím dál tím častěji jsou pokojovky součástí také klasičtějších swapů s oblečením nebo různých trhů a pouličních akcí.

U nás v Plzni máme dokonce veřejnou rostlinnou poličku před obchodem s pokojovkami Zahrada v misce (tedy snad tam ještě je, naposled jsem tam byla někdy v září 2020). Už jsem ji využila několikrát, i když nikdy dopředu nevím, co tam objevím. Používám ji také k čistému darování přebývajících rostlinek.

Co můžete vyměňovat?

Láká vás tento způsob sdílení rostlin? K výměně se hodí:

• kytky, které se vám nevejdou domů, jsou moc velké, máte jich moc, stěhujete se,
• kytky, které jste namnožili a máte víc exemplářů,
• kytky, kterým nezvládáte dávat potřebnou péči, třeba vlhkost vzduchu,
• kytky, které se vám nelíbí vzhledem,
• kytky, které vám jinak nevyhovují, jsou třeba jedovaté nebo pichlavé (máte děti nebo kočku),
• vše kolem pokojovek, co vám přebývá, květináče, substráty, drenáže, podmisky, hnojiva, konvičky na zalévání.

Samozřejmostí je to, že měníte rostlinky bez škůdců nebo nemocí, které si domů zavléct nechceme.

Přemýšlela jsem, co mě na pokojovkách baví. Tedy kromě toho, že mě baví pěstování obecně. U pokojovek se mi líbí ta jejich různorodost. Rozmanité tvary listů. Vypadají v čase jakoby stejně, ale přitom se neustále a pomalinku mění. Jako lidé…

Tak vám přeju hodně radosti ze zeleně kolem. I kdyby byla jen na parapetu.

Měnili jste už někdy pokojovky? Budu ráda za vaše komentáře na tohle téma.

Tento článek není sponzorovaný.