Fotografie. Jak je řeším já?
Prosím, jak řešíte skladování fotek? Jak se jimi nenechat zahltit? Poradíte mi, fotografie jsou mým kostlivcem ve skříni…
Fotky. To je asi druhá nejčastější otázka, kterou od vás dostávám. Ta první jsou hračky (těm se částečně věnuji tady). Jak s nimi nakládat, jak je třídit. Prostě, jak si je nenechat přerůst přes hlavu a mít v nich pořádek.
Čtenářka Inka mi úděl nakládání s digitálními fotkami popsala takhle:
Mám 2 malé děti, nevím, kam dřív skočit, a prohrabovat se soubory v počítači, to je to poslední, co by se mi chtělo dělat, když děti spí (když jsou vzhůru, tak je práce na PC vyloučena úplně). A hlavně – není to vidět.
Když např. uklidím spíž, zálibně se na to dívám a mám prima pocit. Když se dvě hodiny hrabu v počítači, na konci nevidím žádnou změnu a ještě jsem psychicky úplně vyřízená…
Chápu. Popíši vám svůj systém, jak nakládám s fotkami.
Prozatím mi stačí, ač byste možná čekali něco minimalističtějšího :-). Fotografie mi nepřerůstají přes hlavu, a to je hlavní.
Fotografie u nás doma
Máme malé děti. Nejčastěji zachytáváme společné momenty, které se zrovna dějí. Myslím, že to nijak nepřeháníme a fotek nemáme tuny. Děti fotí hlavně partner. Já fotím jen občas. Rozhodně méně, než dřív, kdy jsem chodila s zrcadlovkou fotit přírodu.
Fotky si prohlížíme většinou brzy poté, co je pořídíme. Jednou až dvakrát do roka pak vybíráme asi 20 až 30 těch nejlepších. Ty necháme vyvolat a dáváme je v příbuzenstvu jako dárek.
Digitální fotky, ve kterých se neztrácím
Osobně k digitálním fotografiím přistupuji nějak takhle:
vyfotit → stáhnout do počítače → uložit do samostatné složky s datem a popisem → rychle protřídit → vymazat špatné → občas zálohovat.
Aby mi vše nepřerůstalo přes hlavu, důležité je pro mě:
- logicky fotky uspořádat,
- neschovávat blbosti.
Fotky si ukládám do oddělených složek v počítači. Na každou událost vytvořím samostatnou složku začínající datem a až pak popisem, např. „2017-07-15 Výlet na Krkavec“. Tím se složky řadí pěkně podle data a relativně dobře se v nich vyhledává.
Preventivní probírka hned v zárodku
Ještě, než začnu fotky skladovat, preventivně je projdu. Opravdu na to stačí vidět je v malých náhledech a projít je za pár minut. Všechny „blbé“ hned mažu. Pokud se mi chce, všechny „horší“ dávám ještě do podsložky „horší“. Ve složce k fotografované události mi zbudou jen ty „slušné“ fotky.
Jednotlivé fotky ve složce už nijak speciálně nepřejmenovávám. Nechávám standardní název souboru z foťáku.
Někdo úplně nepovedené fotky maže rovnou ve foťáku. Mně to přijde nepraktické a většinou na to hned po zmáčknutí spouště nemám čas. Jednou za 3 až 6 měsíců fotky z počítače zálohuji na externí disk.
Vyvolané fotografie a negativy
Mimo digitální fotky v počítači mám ještě několik alb vyvolaných fotek z doby kinofilmové. K nim přibližně jednu krabici negativů. Přiznávám, že toto zatím neřeším a nechávám tak, jak je. Jen doufám, že negativy mi vydrží ještě dlouho v použitelném stavu. Až jednou budu chtít vyrobit nějakou tu fotoknihu…
Digitalizovat vše nechci. Přijde mi to jako hodně práce na to, abych je pak stejně skladovala na počítači a neprohlížela si je. Nelákají mě ani takové ty digitální prohlížecí tabulky, ve kterých vám na polici cyklují vaše fotky a vy se údajně kocháte vším tím, co jste zachytili.
Úklid není vidět?
Jak popisuje Inka, zdá se, že úklid digitálních fotografií není vidět.
Myslím, že zdání klame. Úklid bude vidět hned při prvním hledání jedné konkrétní fotky. Nebo až budete chtít blízkým promítnout pár záběrů z dovolené a nebudete je chtít unudit záběry ve stylu 8x skoro stejná fotka „my u horské chaty“.
Co bych tedy dělala v případě, že máte tuny foto souborů v počítači?
Začala bych s čistým štítem. Od teď bych aplikovala dva preventivní kroky: neschovávat blbosti a fotky logicky uspořádat.
Se starými fotkami bych se probírala postupně a snažila se je jen logicky uspořádat do složek. Každou složku bych prošla a omezila duplicitní obrázky. Tedy, když máte 5 fotek s nepatrným rozdílem, z jiného úhlu, s jiným výrazem v obličeji, nechala bych si jednu až dvě nejlepší.
Jestli potřebujete trochu motivace i s dalším úklidem, stáhněte si zdarma můj eBook 6 jednoduchých kroků, jak si uklidit ve skříni a pořádek udržet.
Proč jsme tohle všechno fotili?
To důležité nakonec. Až se těmi fotkami budete probírat, můžete zpytovat své svědomí.
Proč jsme vlastně všechno tohle fotili?
Kdo se tím chce probírat?
Chci si prohlížet 1000 fotek z týdenní dovolené?
Když už nám naše digitální doba nedává žádná omezení (co do množství fotek), držme se na uzdě sami. Ono i to organizování fotek bude pak o hodně snazší.
Pro mě jsou důležité dva kroky – fotky zpracovat co nejdříve to jde a pak opravdu nechávat jen ty dobré. Přijde mi, že lidé často přijedou z dovolené a celý obsah foťáku nahrají na Facebook, ale upřímně, opravdu se chce někdo probírat stovkou fotek z týdenní dovolené? Já osobně se spíš znovu podívám na 10 hezkých, velký počet mne odrazuje. Někdy je výběr těžký, ale toto se mi opravdu osvědčilo.
Díky, Aleno, za doplnění. To jsem zapomněla. Rychlost hraje roli. Jinak má člověk pocit stále „vyhnilejšího“ úkolu a nechce se mu do toho. Ano, výběr bývá těžký, ale výsledek je o mnoho lepší. Méně je tu rozhodně více :-).
Ahojky, taky se mi osvědčilo co nejrychlejší zpracování. Ale vůbec nemám ráda fotky v počítači. Do počítače si je ztáhnu, proberu a ty suprové výtisknu / vždy tak 15 max. 30/ a uložím s popiskem do alba. Dělala jsem to už v době, kdy se fotilo jen na film, nepovedené fotky jsem vyházela a ty pěkný do alba. Pravda, těch alb mám za svůj život už hodně a asi se to úplně neslučuje s minimalismem, ale focení je i můj koníček a mohlo by to být daleko horší. Negativy jsem neskladovala a totéž teď dělám s fotkami v počítači vymažu je. Iva
Díky, Ivo. Taky možnost. Dokud to nepřerůstá přes hlavu, je to dobré :-).
Až bude čas (hádám, že v zimě, teď je stále co dělat na zahrádce), chtěla bych si udělat pořádek ve fotkách. Fotky naskenuji a zkusím bez milosti vyhodit (možná nějaké uchovám nebo pošlu dál v rodině, mezi kamarády) a vytvořím si alba podle rady, díky Marcelko. A myslím, že zakročím k novému trendu a sice, nechám si udělat fotoknihu. Do té se vejde spousta foteček pokud nebudou velkého formátu.
Zhruba 2x za 3 roky jezdíme s partou na 3-týdenní baťůžkářskou dovolenou za exotikou. Po dovolené tak probírám klidně i 15.000 fotek. Musím to udělat hned po návratu, dokud mám ještě ten správný „švuňk“. Většinou si vytvořím kostru cca 100 fotek svých, které doplňuji/nahrazuji fotkami od ostatních (hezčí záběry, nebo ty, kde jsem já). Výsledných zhruba 200-300 fotek putuje do fotoknihy. Zbytek je ve složce označené rokem (podsložky dle autorů) uložen a zálohován. Stejně nakládám s rodinnými fotkami – zhruba 1x za rok dělám fotoknihu, digitální podobu zálohuji. Studovala jsem archivnictví a proto vím, že papír lze uchovat i po dobu 2.000 let, kdežto jakékoliv digitální médium maximálně 10 let…… Ale přesto nic nemažu, občas se fotka v digitální podobě hodí. Na druhou stranu nikdo nikdy nechtěl sedět před PC a prohlížet fotky, kdežto knihu si každý rád prohlédne……
Díky, Katko, za doplnění od archivářky. Úplně souhlasím s dvěma body a vypichuji je pro sebe i ostatní:
1) udělat to třídění fotek z dovolené hned po návratu,
2) když je pár fotek vytištěných, každý si je rád prohlédne, když jsou jich stovky a tisíce v počítači, není to na prohlížení, ale jen jako záloha.