Když už starý účel neplní. 10 nápadů na využití věcí jinak
Ošatka na chleba jako nádoba na čepice a rukavice na botníku. Použitý kartáček na zuby jako kartáček na struhadla. Čelenka z pruhů ze starého trička.
Místo tipů na vánoční dárky vám dnes chci dát tipy na jiné způsoby využití věcí. Těch, co máte doma, nepoužíváte je, ale zatím je vám líto je vyhodit. Máte nějaké takové?
Jak jsem teď trávila čas u šicího stroje, uvědomila jsem si, že článek o používání věcí jinak ještě na blogu nemám (jen ten specificky zaměřený na přešívání – upcycling – oblečení). Přitom je to jeden z obvyklých kroků, který se mi hodí při vyklízení a redukování věcí v domácnosti.
Tímto, řekněme recyklačním, způsobem uvažuji už dlouho. Když se rozhlédnu, najdu doma docela dost praktických příkladů. V druhé části článku vám jich 10 ukážu :-). Tak pojďme na to.
Zužitkujete to, co už máte a nepoužíváte
Využívání jinak vyžaduje nápad. Či špetku kreativity a zručnosti. Tak proč to vůbec dělat?
- Zužitkujete to, co už doma máte a nepoužíváte. Ležáci v kumbále a vzadu ve skříních, těšte se! Tohle je pro mě nejdůležitější důvod.
- Zužitkujete to, co vám doma překáží, ale nemáte sílu to vyhodit.
- Zužitkujete to, co byste jinak už hodili do popelnice jako odpad.
- Využíváte už jednou vyrobené věci, což je obvykle šetrné ke zdrojům naší planety.
- Získáte tím něco originálního, co se nedá běžně sehnat.
Rozumějme si správně. Nepředělávám něco pro něco jen tak z nudy. Dělám to proto, že nám nové využití momentálně slouží lépe.
Někdy se tomu říká „upcycling“, protože hodnotu věci pozvednete výše než byla předtím.
2 základní cesty na využití věcí jinak
K využití věcí jinak vedou obvykle dvě základní cesty (a jejich kombinace):
Využití něčeho jiného namísto nové koupě „obvyklého“
Něco mi doma chybí. ⇒ To něco používám. ⇒ Potřebuji náhradu. ⇒ Chci si ji jít koupit. ⇒ Je to nutné? ⇒ Nemám něco jiného, co bych mohla využít místo toho?
Zbytné věci, které našly nové uplatnění
Mám věc, kterou nepoužívám k původnímu účelu. ⇒ Co s ní? ⇒ Nemohu ji využít na něco jiného? ⇒ Nemohu použít alespoň její část nebo její materiál?
U obou cest jsem se musela naučit „vyjet z mantinelů“ daných výrobcem. Taky z představ, co se s věcí většinou dělá a na co se používá. Jakási přirozená multifukčnost věcí dnes nefrčí a není podporovaná. Na vše si můžeme koupit specifický produkt, a tak není důvod hledat už doma dostupnou náhradu, že? A tak se nám to doma kupí a kupí…
10 fotonápadů na využití věcí jinak
Pojďme k tomu praktickému. Sepsala jsem tu deset konkrétních nápadů, jak se dají věci využít jinak. Nápady jsem seřadila podle obtížnosti, od nejsnazších po složitější.
Starý kartáček na zuby jako kartáček na struhadlo
Obtížnost: malá
Nic nového pod sluncem, ale na rozjezd stačí :-). Neznám praktičtějšího pomocníka u dřezu v kuchyni. Zubní kartáček je dostatečně malý, ale hustý. Používáme ho při mytí struhadla, strouhacích kotoučů z mixéru a dalšího kuchyňského náčiní s drobnými nebo ostrými záhyby.
Takže už víte, proč nemáte hned vyhazovat zubní kartáček…
Ošatka na chleba jako nádoba na čepice a rukavice na botníku
Obtížnost: malá
Máme doma dvě ošatky na chleba. Ani jednu nepoužíváme k původnímu účelu. Jednu máme jako mísu na ovoce a druhou jako mísu na čepice :-). Malá vychytávka, která nám pomáhá zkrotit chaos s čepicemi, rukavicemi, nákrčníky a šálami na botníku. Dřív jsme měli na botníku menší kartónovou krabici, ale tohle je stylovější a nápaditější.
Nepoužívaný hrneček jako nádoba na kartáčky na zuby
Obtížnost: malá
Když nám praskl klasický plastový kelímek na kartáčky u umyvadla, potřebovala jsem rychle najít nějakou náhradu. Jiný vhodný plastový kelímek jsme doma neměli. Leda tak od jogurtu, ten je ale málo bytelný.
Sáhla jsem po málo používaném porcelánovém hrnku. Drží už asi 4 roky a zatím se nerozbil. Vedle toho máme v koupelně ještě kovový nerozbitný plecháček, kterým si děti vyplachují pusu při čištění zubů.
Papírové tašky z online nákupu jídla jako dárkový balicí papír
Obtížnost: malá
Už loni jsem tenhle nápad sdílela na Facebooku. Hodí se ho připomenout i letos, zvlášť když někteří z nás zrovna teď balicí papír půjdou kupovat.
Jednoduše tašku rozstřihnu a použiji papír potiskem dovnitř. Papír je velmi pevný, mnohem odolnější než běžně prodávaný ozdobně potištěný balicí papír. Dle libosti balíček dozdobím větvičkou, stužkou, hezkým provázkem, washi páskou nebo obrázkem vystřiženým z barevného papíru.
Pro začátek používejte na dárky pro ty, co tuhle recyklaci při vybalování zkousnou a nebudou se cítit „odfláknutí baličákem“ z vašeho posledního nákupu.
Čelenka do vlasů z pruhů ze starého trička
Obtížnost: střední
Jeden z mnoha způsobů využití starého bavlněného trička. Z něj si nastříhám 5 podélných proužků o síle cca 5 cm. Proužky natáhnutím sroluji. Svážu je na začátku uzlem a pletu „pomlázku“ z pěti provázků (jako zde).
Pletu tak dlouho, až mám čelenku akorát dlouhou na svoji hlavu. Nakonec uvolním původní uzel a svážu dohromady začátek a konec každého provázku. Provázky můžete i sešít.
Podobně se dá z delších provázků uplést i celý ozdobný pásek k šatům nebo kalhotám.
Noční stolek jako dětská kuchyňka
Obtížnost: střední
Já vím, že po internetu najdete stovky namáklejších dětských kuchyněk z různého retro nábytku. Neměla jsem ale chuť natírat, brousit a montovat. Tedy pouštět se se zděděným nočním stolkem do něčeho většího. Tak jsem to DIY zjednodušila na jeden večer u vína ve dvou, kdy jsme pro ty naše robátka vyrobili tohle . Použili jsme jen barevné papíry, nůžky, lepidlo, kružítko, lepenku a fix.
Po přestěhování máme zase jednou kuchyň, kam se dětská kuchyňka vejde. Byla by škoda to nevyužít.
Kartónová bedýnka od zeleniny jako skladovací krabice na trička
Obtížnost: střední
V první fázi jsem na skladování triček podle Marie Kondo používala ve velkých policích nijak neupravovanou kartónovou bedýnku. Tu, kterou běžně seženete v supermarketu. Po čase jsem to chtěla trochu pozvednout. Z bedýnky jsem odřízla zvýšené rohy. Natřela jsem ji třemi vrstvami vodou ředitelné bílé barvy na kovy a dřevo, která nám doma zbyla z renovace dětské postýlky. Vypadá to hned o stupeň lépe.
Barva kartón docela zpevní. To je i trochu nevýhoda, protože okraje bedýnky jsou teď ostřejší a dá se o ně škrábnout. Lehké obroušení smirkovým papírem by to snad spravilo, ale zase by to asi poškodilo i nátěr.
Dovedu si představit různé jiné využití takových bedýnek, od spíže po komoru. Navíc barevnost je na vás. Malý bonus navíc: při stěhování vezmete bedýnku a převezete ji jinam, nic nemusíte přendavat nebo balit jinam.
Krabička od mýdla jako mini postýlka
Obtížnost: střední až velká
Tuhle krabičku s malou filcovou myškou jsme dostali jako dárek od kamarádky. Ta využila prázdnou papírovou krabičku od olivového mýdla, do které dala výplň a ze starého trička ušitou peřinku a polštářek. Do postýlky pak uložila ručně šitou myšku z filcu. Momentálně je to jedna z nejoblíbenějších hraček dvouleté dcerky.
Džínová sukně z nepadnoucích džín
Obtížnost: velká
Na vyrábění věcí z džínoviny najdete na YouTube tisíce videí. Tady jsem se nasmála u videí indických Youtuberek, které běžně přešijí džíny na sukni nebo šaty za 10-15 minut, včetně párání a špendlení…
Základní trik je v tom, že na džíny je potřeba mnohem víc materiálu než na sukni. Tedy, pokud vlastníte nevyužité staré džíny, máte dost džínoviny na sukni, kratší šaty, tašku či polštář. Obvykle se rozpárají nohavice a ze vzniklých dílů se vyrobí něco jiného.
U této sukně jsem využila na přední a zadní díl spodní části nohavic. Boky sukně jsou z horní části nohavic a zadku (na bocích budou ještě chvilku vidět tmavší části od odpáraných zadních kapes). V pase je klasická široká guma a dole jsem lem začistila šikmým proužkem.
Velké pytle od rýže jako multifunkční tašky
Obtížnost: velká
Na co využít pevné pytle od rýže, což je naše aktuální forma „bezobalového“ nakupování této komodity? Dlouho jsem si nad tím lámala hlavu. Obal přes květináč? Koš na prádlo? Ne, vyhrály to tašky. Momentálně na autíčka a dřevěné koleje.
Jen pozor. Jsou krásné, ale bez pořádného šicího stroje se do toho ani nepouštějte! I ten můj robustní šlapací už je šil na hraně svých možností (a mé trpělivosti). Tedy, velká obtížnost tu není kvůli složitému postupu, ale kvůli stroji, který potřebujete.
Trochu tedy vyšší dívčí. Dělala jsem pro samotnou možnost to zkusit vyrobit. A relaxovat při šití. Bez ohledu na to, že podobnou tašku má každý hypermarket za pár korun…
Odpíchněte se od toho, co máte doma vy
Uf, jsme na konci. Myslím, že inspirace máte dost.
Pamatujte, že používání věcí jinak má smysl, pokud je nové využití lepší než to původní. Proč měnit něco, co slouží a funguje a používáte to? Jen kvůli tomu, že se vám to líbilo na Pinterestu?
Ano, inspirovat se můžete leckde na internetu, ale neutopte se v tom. Přijde mi důležité se odpíchnout od toho, co máte doma zrovna vy.
Přeju vám čas od času pěknou kreativní vlnu na využití věcí jinak.
P. S. Klidně můj seznam rozšiřte i vašimi prověřenými a uskutečněnými nápady v komentářích. Může z toho vzniknout takový inspiračně-recyklační katalog :-).
Tak já používám starý kartáček na čistění spár dlaždiček, odpadů a čistění kolem mycího dřezu. Stará trička využívám na hadry. Kyblíky (velké) od křupek, müsli či jiného takto baleného produktu používáme jako kýble na bioodpad či na zahradě k plevelení. Když se rozpadnou využijeme jiný.
Přešít kalhoty na sukni jsem už také dělala. Občas přešívám i stará pánská trička na kraťasy.
Krabice od bot jsem polepila a využíváme je na uskladnění hraček. Letos už to nestihnu, ale na příští rok bych ráda krabice polepila krásným papírem a využila na dárky pro Ježíška. Stačí stuha a krabička může sloužit i příští rok – jen bude malinký problém se skladováním. To lze ale vyřešit 1 až 2 krabice na člena rodiny – jsem 4 takže 8 krabic bych nějak schovala. Ostatním balím dárky do dárkových tašek, které u nás v rodině neustále kolují – dokud jsou OK, tak je využíváme. Když nejsou OK, tak je použiji na starý papír a pak vyhodím tam, kam patří.
L.
Díky, Lucie, za doplnění. Na polepené krabice od bot jsem úplně zapomněla, a přitom je mám také. Papírové dárkové tašky také používáme a kolují neustále :-).
Další tip, na kterém pracuji doma, sklenice od rozpustné kávy používám jako dózu na potraviny, od Jacobs mají sklenice moc hezký tvar, tak jim chci nabarvit víčka a ozdobit barvami na sklo. A úzké a vysoké skleničky od oliv budou kořenky, i skladování bude úspornější. Jinak celkově, když se někdo zbavuje starších hrnků, skleniček apod.ráda si je vezmu, líbí se mi, že máme každý hrníček jiný, je to pestré. My totiž, nevím jak to děĺáme, ale stále něco rozbíjíme, což není zrovna minimalistické, ale což se dá dělat.
Tak na vás chci kontakt 🙂 Nevím totiž co s hrnky, až se budeme stěhovat a je mi je líto vyhodit 😁
Díky, Jitko, za doplnění. Podobně využívám i velké sklenice od oliv na skladování suchých potravin. Myslím, že když ve svém okolí rozšíříte informaci, že sháníte hrnečky a skleničky, jen se vám pohrnou :-).
Tak to si nedovedu představit, v jak velkém balení ty olivy kupujete. Já bych je asi nezvládla tak rychle konzumovat :-). Nicméně malé skleničky od oliv mám ráda (ty úzké vysoké), používám je jako kořenky.
Je to balení 690g (z toho je něco přes 300 g oliv) a věřte, že nám stačí na pár dní :-).
Myslím, že to paní myslela opačně, že jich má hodně a chce se jich zbavit… (nebo se pletu?)
Díky za článek, hezké nápady, i když zrovna od šití tašky z pytlů jste mě odradila, zkusím vymyslet nějaký jiný způsob, třeba přibití uší průchodkami.
Jinak z toho, co doma používáme:
Do koupelny jsme na drobnosti chtěli pořídit kapsář, ale prozatímně jsem tam umístila větší čistý plechový IKEA květináč. Sluší mu to tam už tři roky. Plechovky používám jako malé odpadkové koše tam, kde odpad vzniká (na pracovním stole, například, nebo ve vstupní chodbě, na účtenky a nalezeniny z kapes). Plechovky také používám na zakořenění rostlin. A taky jako stojan na tužky. A na chatě jako stojan na příbory a velkou plechovku na vařečky a další náčiní. Singl porcelánové misky používám pod květináče ve funkci něčeho mezi podmiskou a ozdobným květináčem. Ještě takové blbinky: „filmovky“ používám na léky nebo koření na cesty a obaly od kindrvajec na psí mlsky a psí pytlíky na výkaly, do kapsy nebo kabelky hezky skladné. Samozřejmě další klasický prostor pro re-purpose je skladování potravin, jak koukám po kuchyni, tak zavařovačky, plechovky od čajů, skleničky od jogurtů (víčka jsem koupila nová nebo přestříkala, vypadá to dobře). Plastový kýbl.od barev jako kýbl na pleny.
Jo a ještě lahvičku od leave-on kondicionéru místo originální lahvičky na „medvídka“, tj. stříkací emulzi na dětský zadeček. Ale to je už dost specifický, co :-))
Kamilo, děkuji, za doplnění. Ještě že vás, čtenáře, mám, spoustu těchto věcí dělám také, ale nenapadly mě při psaní článku. Jak v tomto fungování žiju dlouho, už si toho ani nevšímám.
Velmi inspirativní. Děkuji! 🙂
Když, už děti odrostou a odletí hnízdit do svého. Je to těžší. Krabice na hračky najednou nevyužijete. Ty ve skříní…..už máte. Starý zubní kartáček bych v kuchyni ani umytý Savem nezkousla. Maximálně mytí koupelny, ale tam už je. Starý hrnek na zubní kartáčky nám kdysi upadl a rozbil umyvadlo. Od té doby vždy jen a na vše plast. Ušít muži zimní čelenku z trička, tak…… A tak dále…. Tím vůbec nesnižuji nápady. Naopak! Ale moc postrádám pomoc s nápady i pro starší a již ustálenou domácnost. My staroši taky máme odpad a opravdu se recyklovat snažím. Ale už je to těžší. -(-(-(
Díky, Evo, snad někdo nějaké vhodné tipy i pro vás doplní. Vidím, že ty mé vás nenadchly.
Ano, ten zubní kartáček na kuchyňské lince mne taky třískl do očí, za mě tohle je už fakt eklhaft. V koupelně jím jednorázově vycídím spáry, to jo, a potom vyhodím. Nenapadlo by mě ho používat opakovaně a ještě v kuchyni (!). Myška i kuchyňka dobrý. Krabice v šatníku nene, nevypadá to dobře, možná do komory,do garáže. Moje s láskou vybrané oblečení si zaslouží lepší obal. Hrnek v koupelně by u nás neprošel, jednou jsme si napraskli dlaždici. Čelenka i sukně, no dejme tomu, není to můj styl, nenosila bych, ale pokud z nich máte radost… Tak nevím, vyznívá to dost pesimisticky. ten můj příspěvek. Marcelo, fandím vám a té práce, co to muselo dát…
Mě vždycky baví, když něco využiju na hračky pro děti. Protože jak už to dneska chodí, za chvíli je to omrzí a mě nevadí, že to vyhodím. Tuhle jsme našli u popelnic dlouhé tubusy, tak jsem jim z toho udělala kuličkodráhu (přilepila jsem je pod sebe různě nakolněné na skříňm oni nahoře pustili kuličku a ta proskákala až na zem), nebo veliké krabice jsou super domečky (uděláme okno, dveře, světýlko z Ikea světýlka a magnetu, narvou si to polštářema… tuhle jsme zrecyklovali vnitřek adevtního kalendáře na tzv. letterbox, kdo zná montessori…v každém fochu věc, která začíná na jedno písmenko z abecedy…z ruličky od tolaeťáku jsem nalepila vedle sebe na víko od jiné krabice a máme pastelkovník, přehledně a rychle dostupné pastelky bez přehrabování, který až doslouží, půjde do papíru…
Díky vám jsem si vzpomněla – jako malá jsem si takhle vyrobila u babičky domeček pro panenky z velké krabice, děda mi pomohl vyřezat okna, pomalovala jsem ho vodovkama… Vypadalo to strašně, ale zase jsem se u toho pobavila. Takže radím, spíš než dětem vyrábět, nechat je, ať si s tím pohrají samy 😀
Díky, Vendulko, za moc pěkné tipy. Kuličkodráhu jsme také měli.
Ad balení dárků: už mnoho let je nás kolem stromečku více než deset (není to široké příbuzenstvo, ale čtyři generace a máme šest dětí) a balení dárků byla moje velká vánoční oběť. Myslím časová. Neumím to odbýt, papír musel být nezmačkaný, balení perfektní a stuhy nebo provázky přírodní, mašličky pravidelné a jmenovka do barvy …
Končívala jsem nad ránem a do Štědrého dne vstupovala s mlhou v hlavě. Bylo to kolem třiceti, čtyřiceti kousků.
No a vloni … jsem si vypůjčila od svého floristy dvanáct velkých papírových tašek z recyklovaného papíru, na každou dala jmenovku, rozestavěla jsem je pod stromeček a každý do nich něčím přispěl.
Zabralo mi to pár minut. Odpadl vánoční papír. Odpadl binec. Asi to nelze uplatnit, když máte malé děti, ale mě to neuvěřitelně uspokojilo.
Tašky jsem po svátcích netknuté vrátila.
Letos postup povyšuji na tradici a současně použiju vlastní tašky nasyslené během roku při nákupech.
Moc se mi líbí, jak se ten život vyvíjí.
Opravdu velmi zajímavý nápad. Balení dárků taky úplně nemusím. Já nevím, nechci děti učit, že je normální trhat a házet kolem sebe balicí papír. Zatím máme určitý kompromis. Něco je baleno v dárkových taškách a pytlíkách, něco klasicky v papíru.
Ještě jako teenager jsem se doma pokoušela zavést ekologické balení vánočních dárků tím, že jsem koupila látku s vánočním motivem a našila jsem z ní asi 20 pytlíků různých velikostí – jmenovky se přidělávaly spínacím špendlíkem. Rodina byla děsně proti – prý to není „ono“, když se netrhá vánoční papír… :-(. Co jsem se vdala, manžel to dovedl do minimalismu – kdyby bylo po jeho, tak vánoční dárky zruší úplně. Takže máme tak dva na osobu a tohle množství balícího papíru tak nějak snesu (a něco je v dárkových taškách, které točíme pořád dokolečka).
🙂
Problém u toho je, že to málokdy vypadá dobře, většinou je to taková znouzecnost.
Z toho, co jsem viděla tak se mi opravdu líbila jen čelenka, kuchyňka a myší postýlka. Kartáček , hrníček a krabice od ovoce jsou přesně ty znouzecnosti, kdy to sice nějak slouží, ale není to nijak hezké. Jinak hrníček v koupelně jsme měli doma pravidelně (obvykle po tom, co mu někdo urazil ouško) a různé krabice jsem používala taky (protože mně bylo líto peněz za kupované), ale v poslední době od toho ustupuju, protože se mi to prostě nelíbí a já chci koukat na hezký věci.
A bez urážky, ta sukně je děsná a moc vám nesluší, divně trčí do prostoru a vůbec je taková amatérská. Nevím, co bylo špatné na těch riflích, na fotce mi přišly ok, ale je fakt, že z fotky nepoznám, že někde škrtí 🙂 . A baličáky se mi nelíbí taky a nezachrání to ani barevný stromeček, ale tam jsem zaujatá, protože tu barvu, co mají ty tašky nesnáším. Je hnusná a jediné, na co se hodí je ještě tak papírový odpad.
Ošatka neutrální.
Marcelo, moc děkuju za nápady s čelenkou a myškou!
Ta myška v krabičce od mýdla mě dostala a připomnělo mi to, jak mi mamka, když jsem byla malá, ušila z kusů molitanu a zbytků látek nábytek pro panenky barbie. Bylo to super, měkké, lehké, skladné, dalo se to prát a ušetřily se peníze za drahé doplňky pro panenky z obchodu.
Pro krabice od bot vždycky najdu využití – na oblečení, na tříděný odpad, na dokumenty, je prima využívat, co máme 🙂
Celkom fajn napady, pridam nase:
Syn znicil podlozku na pisanie (mozno poznate taky priesvitny plast z Ikey), ale este z nej zostal dost velky kus neposkodeny, len nie dost velky na to, aby sa dala pouzivat dalej. Tak som z nej vystrihla podlozku pod smetny kos aby nam spodok smetiaku neskrabal skrinku, a este dalsiu podlozku pod misky so zradlom pre psa.
Pri rekonstrukcii domu nam zostal kus hrubeho optickeho kabla, je dost pevny a dobre drzi tvar, tak som ho pouzila ako vystuz do detskeho stanu na hranie. Samotny stan som usila zo starych obliecok.
Na zabradlie na balkone si stale sadali holuby, tak som im spravila zabranu – nastrihala som plastove krabicky od rajcin cik-cak a prilepila obojstrannou lepiacou paskou. Prekvapivo to drzi uz druhy rok navzdory pocasiu a navyse velmi dobre funguje.
Díky, Lucia, za další nápady.
Tak trochu jsem doufala v nějaký „Aha“ efekt, ale ten se bohužel nedostavil. Starý kartáček bych si do kuchyně nedala a na čištění spár jej používáme už léta.
Balení do tašek z e-shopů se mi líbí, viděla jsem to v kombinaci s přírodním lýkem a sušeným ovocem nebo větvičkou ze stromku a černobílou fotografií místo jmenovky (aby mohly rozdávat děti) a vypadalo to super a taktéž takto občas použiju staré tašky – jen mi trochu pokulhává ekologická stopa online nákupu.
Krabice takhle mám a tapetuju a používám na dětské hračky, protože děti jsou jak známo demoliční četa a čas od času nějakou tu krabici zdemolují a nová hezká by mi byla líto. Souhlasím s paní, co říkala, že si na uložení věcí ve skříni ráda koupí něco nového – udělala bych to stejně, ale problém je, že obvykle nenarazím na tu správnou velikost, takže většinou když narazím na tu akorátní, snažím se ji vylepšit do použitelné podoby.
Vámi vyrobená sukně se mi fakt nelíbí a podle mého Vám ani nesluší.
Tašky z obalů od rýže jsou pěkné, jen tašek mám doma tolik, že je spíše musím třídit.
No a recyklace starého nábytku u nás běží ve velkém – jeden noční stolek takto doputoval ke kamarádce právě na dětskou kuchyňku, k nám naopak doputovaly staré bytelné regály, které vyřazovali na místním úřadě a měli skončit jako topení – nejdřív jsem nadávala, ale takhle bytelný kus nábytku člověk jen těžko pohledá a mám jistotu, že ho na sebe dítě jen tak nepřevrhne.
Hmm, můj komentář vyznívá pesimisticky – to jsem nechtěla. Určitě díky za příspěvek, je fajn donutit se zamyslet nad tím, jestli se nedá dát starým věcem nový život. Díky za připomenutí a nakopnutí správným směrem.
Díky, Lucie. Ano, ne každý by znovu-použil to stejné jako já, ale pochopila jste to správně. Hlavní smysl je v tom podívat se na svou domácnost a využívat to, co mně přebývá na něco, co já využiju.
Našla jsem moc hezké využití starého balícího papíru tak, aby to nevypadalo jako „z nouze ctnost“. Moc se mi to líbilo, a tak sdílím – https://blog.aukro.cz/diy-zabalte-darky-balicaku-8-napadu-jak-na/
Dobrý den, chtěla bych přidat své nápady na čištění mixéru a struhadla. Mixér čistím zásadně tak, že po práci „mixují“ teplou vodu. Většinou to úplně postačuje. Na struhadlo zabírá odmáčení. Dnes každý používá celkem agresivní chemické čističe, ale věci někdy stačí nechat přes noc namočené.
Díky, Evo, to s tím mixérem zkusím. Jsem zvědavá, jak to bude fungovat na mastnotu.
Jestli se bavíme o takovém tom klasickém stolním mixeru, tak ten čistím také tak, že mixuji teplou vodu – ovšem přiznám se, že do vody přidám i jar, takže mastnota je fuč. Teda nejdřív mixuju jen vodu naprázdno, tím se zbavím největšího bince, pak to vyleju, no a pak mixuju teplou vodu s trošičkou jaru (fakt minimum – pění to jak blbec) a tu teplou vodu naleju do dřezu a v ní umývám nádobí …
Přesně tak jsem to myslela.
Super inšpiratívny článok:-) postieľka pre myšku je najlepšia. Už dlho sa zaujímam o minimalizmus, no tým, že idem študovať predškolskú pedagogiku, bála som sa, že pri deťoch v škôlke bude potrebné mať množstvo vecí na tvorbu, no vidím, že mi bude stačiť aj krabička od mydla:)
No, občas se hodí ledacos. Když se podíváte na internetu na různé nápady, co lze tvořit s věcí, co bychom jinak vyhodili, je to velmi inspirativní. Většinou to dělám, když se mi doma nějaký takový materiál hromadí, např. papírové nákupní tašky.
Plechovky používáme na pastelky a fixy, vylepšujeme je obrázky a nálepkami. Krabice polepuji pěkným balícím papírem a pouzivam na oblečení, ty velké od banánů na uskladnění bund a zimních věcí. Starý pogumovaný ubrus používám na obalení polic ve špajzu a menší díl stříhání dceři do školy do výtvarný. Pes míval pelíšek že starého šuplíku s polštářkem. Z láhve od aviváže jsem vystřihla lopatičku na psí hovínka. Vánoční papíry se snažím používat znovu jako za socialismu 😄. A raritka – manželovi jsem koupila zubní kartáček se silikonovými štětinkami z Tiande, odmítl ho, že je tvrdý, já ho zkusila, je fakt tvrdý, ale dá se vyvařit. Co s ním, byl drahý jen ho tak vyhodit, nakonec jsem zjistila je perfektní na vyčesání semišové kožené kabelky!👜
Díky, Pavlo, za dobré tipy na používání věcí jinak.
Dobrý den, ta předělávka nočního stolku mne zaujala. Ale asi bych mu nějaký ten ochranný nátěr dala. My jsme odjakživa kupovali pouze nábytek z pravého dřeva, žádné překližky nebo sololity a podobné. Takže je potřeba jednou za čas nábytku hodit nový kabátek v podobě ochranného nátěru a tím se vlastně splňují i potřeby minimalismu, protože nabytek potom vydrží věčnost. Poslední kousek co jsme kupovali je právě ten noční stolek tady https://www.aminabytek.cz/nocni-stolky-do-loznice tak uvidíme jestli to bude také takový držák 🙂
Díky, Deniso, za radu. Později jsme tento noční stolek dali opět do původního stavu (ne kuchyňky). Moje mamka jej nechala profesionálně zrestaurovat a má jej společně s druhým a s dalším delším jako krásný prvek v obýváku. Připomíná ji mé prarodiče.