Kolik oblečení stačí pro mé dítě?
Marcelo, kolik kusů oblečení stačí pro malé dítě? Máte nějaký seznam toho, kolik doma máte dětského oblečení od každé velikosti? Mám 3 děti, budeme se stěhovat a potřebovala bych radu, kolik kusů z nahromaděných triček, tepláků a mikin mám schovávat?
Dostávám od vás mnoho otázek. Jestli se nějaká otázka neustále opakuje, je to tahle: Kolik oblečení vám stačí pro jedno dítě?
Proto si to tentokrát ulehčím a odpovím na tuto otázku podrobněji vám všem. A těm, co se ještě nezeptali, pak pošlu odkaz :-).
Díky za tuhle otázku. Vidím za ní, že se zajímáte a jste „načuchlí minimalismem„. Že se díváte doma kolem sebe a chcete něco změnit.
Vy už vnitřně VÍTE, že těch oblečků máte doma moc.
Doma v šuplících je to nepřehledné. Blbě se v tom vyznáte. Děti se v tom přehrabují. Vy to musíte zase skládat. Pojďme se na to podívat blíž.
Univerzální seznam nemám
Kde je magický univerzální seznam oblečení à la „co si vzít na tábor“?
Nevím, žádný nemám :-(. Podle mě na tuhle otázku neexistuje univerzální odpověď, která by vás uspokojila.
Stručná odpověď mámy dvou dětí (5 a 2 roky): Nejdřív potřebujete docela dost oblečení a zhruba od jednoho roku čím dál tím méně.
Vážně?
Jo. Záleží na tom, jak položená je vaše rovnováha. Což je u každého trochu někde jinde. Mění se to v místě i v čase.
Mým cílem u dětského oblečení je v zásadě jedno: aby nám v tom bylo dobře. Nemusíme tomu věnovat přehnanou pozornost a stresovat se tím. Děti jsou oblečené a mohou dělat něco dalšího, než řešit, co si vezmou na sebe. Já taky.
Kolik oblečení potřebujete pro vaše děti?
K hledání optimálního počtu kusů vás může dovést následujících 5 činností.
Pozorujte vaše šuplíky a skřínky s oblečením
Co tam věčně přetéká? Co skoro nenosí? Čeho by naopak snesli o pár kusů víc? Jeden až dva postřehy k tomu pro začátek mít určitě budete. Aplikujte je.
Jaké máte doma teplo? Má ještě plenky? Chodí do školky? Rochní se často venku v bahně?
Je to malé ladění, které dobře zvládne ten, kdo pozoruje SVÉ vlastní děti.
Pozorujte nejen šuplíky s dětským oblečením, ale i vaši rodičovskou přizpůsobivost. Nebo-li schopnost improvizace, citlivost na fleky a schopnost ustát to vůči očekávání ostatních.
Došly čisté softshellové kalhoty, dokážete vyjít v mezičase se šusťáky? Když je oblečení trochu našpiněné, obléknete ho dítěti nebo ho hned měníte za čisté? Jak vás rozhodí, když se něco zapomene u babičky nebo ve školce? Dáte holčičce modré poděděné oblečení nebo koupíte růžové?
To poslední občas špatně rozdýchávám, protože základ šatníku mé dcery je klučičí. Mávnu nad tím rukou a většinou už ani dotyčné na hřišti nebo jinde neopravuji…
Slaďte se s frekvencí praní prádla
Méně oblečení znamená častější praní. Vyhovuje vám to?
Nemusíte jít hned do extrému. Když máte za kus náhradu a mezitím to stihnete vyprat a usušit, stačí to. Majitelé sušiček (což nejsem) mají výhodu. Nemusí započítávat žádný mezičas na sušení prádla.
Peru teď 2-3 pračky týdně (věci pro 4 osoby). Nejčastěji hned po sobě, jednou až dvakrát týdně. Děti mají oblečení bez problémů na dobu od jednoho praní do druhého.
U malých miminek jsem prala oblečení (ne plenky) každé 3 dny. Potřebovala jsem hrubým odhadem tolik oblečků, aby mi vydržely na 2 prací cykly, tedy 6 dní. Tedy v základu přibližně 6x komplet body a dupačky.
Mnoho tipů na oblečení pro miminka jsem už sepsala v mých předchozích článcích. Mrkněte se, jestli vás to zajímá:
Výbava pro miminko v duchu minimalismu
Oblečení pro miminka, 5 tipů pro rodiče fandící minimalismu
Třiďte často
Dětské oblečení třídím alespoň 4x ročně. Pozor, nejen to aktuální nošené, ale i to skladované v krabici.
Kolikrát se vám už stalo, že jste vyndali nějaké oblečení z krabic a zjistili, že už je dítěti malé? Že jste ho měli vyndat o půl roku dřív?
Tříděním věcí v krabici si vždycky osvěžím, co tam vlastně mám, jak velké to je a jestli už to není aktuální. V krabici (dříve krabicích) mám věci jednak ještě moc velké pro jedno z dětí nebo věci sezónní, které nepotřebujeme mít k dispozici po zbytek roku.
Hlavně maminky prvorodičky, hlídejte si věci po taškách a krabicích. Ať případně víte, kdy máte stop stav a kdy už žádné další oblečky od kamarádek nebo příbuzných nepotřebujete.
Omezte se velikostí přiměřeného úložného prostoru
Tenký led, to slovo přiměřený. Znáte to, jak velkou skříň máte, tak velkou naplníte.
Mně to ale pomáhá. Komodu pro dětské oblečení beru jako základní rámec toho, do čeho se chci vejít. Navíc pohodlně. Ne tak, že tam všechno musím štosovat a rvát silou. Asi už víte, že tady mi pomáhá skládání podle Marie Kondo.
Tohle skříňové omezení může být docela radikální, což smyslem není. Radikální si zkuste být nejdřív u svého vlastního oblečení. Až pak to aplikujte na to dětské…
Nakupujte uvážlivě a ne moc dopředu
Dokupuji jen to, co chybí. Nekupuji a nepořizuji moc dopředu, do zásoby. Ani v akci, ani na swapu, protože do 2+1 se nám to prostě nevejde.
Pokud nakupuji bez dětí (nezkouším), nosím si vždy z domu vzorový kus oblečení. Potřebuji kalhoty, které jsou minimálně takhle široké v pase a takhle dlouhé. Je to praktičtější než samotný krejčovský metr. Nespoléhám se na svůj odhad „v oku“. Podle toho bych koupila to první „plus mínus dobré“, abych mohla z obchodu vypadnout.
Moc se nakupováním nestresuji. I tak to občas nevyjde. Něco nesedí nebo tlačí. Počasí je nakonec jiné a kus se neunosí. Tak to užije jiné dítě 🙂.
Co nejčastěji přebývá?
5 činností bychom měli. Nyní už lépe tušíte, kde konkrétněji můžete něco vyladit.
Teď vám doporučuji projít dětské oblečení s následující optikou.
Místo napasování se do počtů doporučených kusů oblečení vám doporučuji to obrátit. Zredukujte to nevhodné a uvidíte, kolik toho zůstane.
Zapínání. Jakékoli oblečení s nepraktickým zapínáním nebo jinou otravnou vlastností. Třeba bunda se zipem, který se blbě zapíná a vždycky u ní v předsíni trpíte. Nebo klasické dupačky bez zapínání mezi nožičkami. Snesete to při přebalování?
Odplenkování. Kalhoty s kšandami, když se učíte být bez plen. S kšandami sice netáhne na záda, ale to samé zvládne široký náplet v pase. Oteplovačky jsou výjimkou.
Pokrývky hlavy. Čepice, co padají, lezou do očí nebo nekryjí dobře uši a čelo. Z mé zkušenosti slušná část čepiček a kloboučků.
Zimní výbava. Bydlíme ve městě. Nejsme každý týden na horách. Mým dětem stačí 1 – 2 zimní čepice, 1 – 2 padnoucí rukavice a 1 oteplovačky. Mokré uschne do druhého dne. Vše navíc je zbytečné.
Velké svršky. Na zimu má každé dítě jen jednu hlavní bundu. Navíc má jednu další náhradní, která se dá použít, když se první pere. Sice třeba nebude stejně teplá, ale s trikem navíc fungovat bude. V reálu zimní prošívaná bunda a softshellová bunda jako univerzální věc na celý rok. Čtyři zimní bundy stejné velikosti vážně skladovat nebudu.
Oblečení à la dospělí. Miminkovské džíny pro ležící a lezoucí miminka. To se hodí maximálně na focení. Většinou je to miminku nepohodlné a stejně se to špatně obléká. To samé čelenky a přezdobené šatičky. Jeden takhle reprezentativní kus vám bohatě stačí.
Stačí to nebo ne?
Co teď? Dál už to nechám na vás.
Pokud cítíte, že to ještě nestačí, můžete pokračovat v redukování základní kusů dál (body, trička, mikiny, tepláky, legíny, kalhoty, ponožky). Podle mě už to ale většinou není nutné.
Když jsem zredukovala blbosti, nenositelnosti, duplicity a všechno složila podle Marie Kondo, dostala jsem přiměřeně plnou skříň, kde nic zásadního nechybí.
Pravidelně dětské oblečení reviduji. Hlídám si vstupy. Nemám potřebu jít do většího extrému. Takhle to stačí. I bez seznamu.
Video inspirace
Na závěr mám pro vás video. Ukázku toho, jak to reálně vypadá v komodách mých dětí:
Pomohly vám mé tipy? Co se osvědčilo vám a myslíte, že by to pomohlo i dalším maminkám? Nebojte se to sdílet v komentáři tady pod článkem.
Pekny! Jen jsem teda uz dlouho nevidela holcicku co by nosila teplaky 😀
U nas frci leginky, puncosky a silony… a se 4 saty taky uz nevystacime 😉 sukynky a princeznovske saticky u nas proste musi byt hlavne tedy pro navstevy.
Myslím, že u nás je to dost inspirací u staršího bráchy. I když jí nabízíme růžová trička a holčičí věci, vybere si tričko s fotbalovým míčem nebo s kostmi a pavoukem (jako dneska).
Hmmm, moc pěkně srovnané. Napadla mě ještě jedna věc, na jednu stranu výhoda a na druhou nevýhoda – využitelnost jednoho kusu oblečení pro více dětí zároveň – jak mi slečny (věkově celkem blízko) táhnou od baculatých mimin do hubených holčiček, užijou i tři najednou jedny legínky, akorát jednou jsou to kraťasy, pak tříčtvrťáky a nejmenší využije jako dlouhé legínky 😀 Někdy je v tom trochu chaos, do čí komody pak zrovna danou věc uklidit 😀 ale co se týče nahraditelnosti oblečení je to zase velká výhoda 😀
Bezva sepsane, my toho teda mame mnohem min, kazdy kluk tři šuplíky a to docela male. Castecne to bude tim, ze mame susicku. A nektere veci nemusi byt dvakrat (softshelky vecer vyperu a rano jsou suche na snure). Dale treba pri cestovani apod. si veci i navzajem mohou pujcit, jeden ma 5 a druhy dva a uz to je celkem v pohode. U nas napr. nemuze byt jen jedna bunda, protoze sadu nahradniho obleceni musi mit syn i ve skolce… Za me se vyplati poridit nektere veci kvalitní (rostouci softshelky, protoze vydrzi dlouho prvnimu a pak jeste druhemu). Kazdy ma ma je sadu pradla z merino vlny, unosi v zime jako spodni vrstvu, v lete jen tak, syn ma prvni sadu koupenou, kdyz mel velikost 68 a porad mu ve dvou letech je…Tricka apod staci ze sekace…Jeste tedy jsem detem obleceni seradila tak, jak se oblekaji, tedy co je nahoru v hornich suplicich a co je dolu v dolnich, aby vse vse nasli. V mamiee jsou i hezke nalepky, ty ale nepouzivame. Sezonni mam v jednom supliku bokem, v zime nepotrebuji kratasy, v lete zimni overal. Hodne se nam osvedcily teplaky buggy, sedi pres nekolik velikosti,netahne na zada, jak dite odroste, jsou z toho trictvrtaky na leto 😉 Plus nektere veci nosili neradi, tak jsem je poslala dal… Rolaky se jim spatne oblikali, misto saly je lepsi tunel, softshelky s merino spodkami staci jako nahradni obleceni na zimu. … Hodne se mi libi i seznam od B. Johson, tak nejak nejak nam to vychazi…. Jeste treba do divadla jsem komplet klukum kupovaka mansestraky a kosile v sekaci, cca 30Kc za kus, to staci jednou, jinak by to ani neunosili a to chodime celkem casto.
Díky, Jano, za vaši zkušenost. Souhlasím, u vybraných věcí se vyplatí investovat, aby to vydrželo dost a ještě i pro další dítě. U nás softshellky jedou hodně a pro druhé dítě jsou upřímně už dost jeté, ale stále funkční. Naše školka požaduje náhradní oblečení, ale ne bundu. Obecně v té školce je to taková záloha pro případ, takže tam nedávám ty nejoblíbenější kusy.
Marcelo, softshelky mame dupeto a super,vypadaji porad dobre. Jak syn povyroste, zkusim unuo, to je cenove fajn.
Jo, Káťo, to je případ dětí blízko u sebe. U nás tohle přichází v úvahu jen občas. Kdy Adámek nosí v 5ti letech své nejoblíbenější kraťasy (určené pro 1,5-2leté dítě). U dětí vzrůstově blízkých je super to, že mizí mezistanice krabice. Z čeho starší vyroste a je ještě použitelné, bere rovnou mladší.
Asi mám komplex z dětství na oblečení pro děti, u nás toho nikdy nebylo moc a tak si to asi vynahrazuji u dětí. Ale v poslední době se snažím krotit a tak se všechno oblečení pro děti (syn 9 let, dcera 4 roky) vejde do jedné Pax skříně z Ikea (2x1x0,6m). Mají v ní teda i oblečení větších velikostí, sestra vyklízela po synovi, takže to někde musím skladovat. Ale v současnosti nošené oblečení mají syn poskládané ve 2 šuplících v zmíněné skříni, dcera v 1 šuplíku. Plus jedna tyč na věšení, tu mají společnou, mají na ní bundy, mikiny, syn košile a dcera šaty. A myslím, že by to šlo snížit ještě i na polovinu. Třídit dětem oblečení mě moc baví, takže to dělám podle nálady tak 3xročně, hlavně kvůli kontrole toho většího, abych pak zbytečně nekupovala to, co už mají.
Nenechávám dceři oblečení po synovi, jsou od sebe 5 let, ale co se týče velikostí oblečení, tak víc, dcera je celkově útlejší, než byl syn. A tak dávám malé/nevhodné oblečení do pytle, lepší kusy zkouším prodat na místní burze, ostatní dávám kamarádkam pro děti. Jsou za to rády a já taky, že to ještě někdo užije a vynosí.
Díky, Matildo, za vaši zkušenost. Zajímavá je ta poznámka o tom, že máme tendenci „dopřát“ dětem to, co jsme neměli my a z čeho jsme mohli mít špatné vzpomínky. Souhlasím s tím, že tohle musí mít své hranice. Snadno se můžeme překlopit do druhého extrému, velkého zahlcení, obtížného uklízení a pocitu, že stejně nemáme dost.
Vďaka za zaujímavé nápady. Tiež sa snažím triediť, ale aj tak je toho synovho oblečenia dosť. To väčšie množstvo však pomáha, keď nestíham prať či žehliť, respektíve, keď sa prádlo nestačí sušiť.
Väčší problém máme s hračkami, stále si k nám nachádzajú cestu ďalšie a ďalšie a najhoršie je, že syn sa nechce žiadnej vzdať, som zvedavá, či bude vytrieďovaniu viac naklonený, keď bude starší.
Ivanka, u hraček doporučuji netlačit, jít příkladem a opakovat třídění klidně každý měsíc. Jestli jste ještě neviděla, podívejte se na mou sérii videí o hračkách na toto téma:
https://zijememinimalismem.cz/videoserie-jak-se-doma-nezblaznit-z-detskych-hracek/
Pěkné. Mam jednoho 9leteho. Kalhoty jedny oteplovacky, druhé soft s podvlecenyma leginama nebo puncochacemam staci na zimu v Brne. Tady je malo snehu. Bundy stejne jak vy, a ma je tak na 2-3 roky. Koupim o kapku vetsi. Mikiny 2. Nosi porad jednu a tu samou, obcas vymenim, abych ji vyprala. Hodne veci mam z daru znamych nebo swap, sekac, bazar. Jen co chybi. Nove kupuju malokdy a jen kdyz nema. Je mu uplne jedno, co ma na sobe. Pokud je to neco, co nesmese – material s vlasem, naznak holciciho elementu, nepohodlne, tak to nechce, ale to je minimalne. Jinak si nikdy nevymýšlí. Horší je, kdyz jde k tatinkovi, jsme rozvedeni, a ten tasku s vecmi nevrati. Tak musim mit dostatek veci.
Díky, Petro, za sdílení. Rozumím, občas se nějaká náhrada hodí. Podle počtů, co uvádíte, vám stačí malá komoda :-).