vztah k minimalismu, minimalismus, Marcela Sobotová, postoj, léto

Podobné příspěvky

Leave a Reply

16 Komentářů

  1. Katka napsal:

    Přeji krásnou neděli, Marcelo. Zdraví Vás meganadšenec, který se snaží myšlenku šířit k těm, kteří se pokaždé diví, proč jsme si postavili malý dům a nemáme v obýváku obývákovou stěnu ani poličky 🙂 Pomalu střízlivým časem… Díky za Váš blog!

  2. Kája napsal:

    Zdravím Vás, Marcelo, já se minimalismem nechávám zatím jen tak pomalu inspirovat, po kouskách. Měla jsem teď pár volných dní a skutečně se mi podařilo protřídit nějaké skříně. Přiznám se, že se mi ulevilo a líp se mi doma dýchá. Ráda bych pokračovala, ale dovolená končí, zítra už zase začíná pracovní proces. V běhu všedních dní se do takových akcí nepouštím, nějak na to nemám energii. O víkendu zase stíhám v rámci rodiny to, co se nestihlo přes týden. Nicméně řídím se spíše heslem – Je mi ta která věc užitečná a dělá mi radost? Servis po babičce, pokud mám k němu citový vztah, bych nevyhodila. Staré pravidlo Zlatá střední cesta se mi osvědčilo i v rámci minimalismu.
    Takže pokračování příště. Už se těším! Hezké léto !
    P.S.: Vztah k minimalismu? Možná konzervativec 🙂

    1. Díky, Kájo, za sdílení i zmínění vaší „škatulky“ konzervativec. Přeji vám, ať se úleva z vyklízení přelije do energie pokračovat dál. Možná pak na podzim svoji domácnost ani nepoznáte.

  3. Miri napsal:

    Dobrý večer, vespolek 🙂 Přidala bych ještě „věčný kritik/parodietvořič“ – na internetu jsou desítky zapřisáhlých kritiků tohoto směru, „vysvětlujících“, proč je to celé „děsná kravina, sobectví, blbost, výmysl a utopie“. Myslím, že hlavně nepochopili, že M je především velká svoboda, žádné dogma nebo nutné respektování a následování jasných pravidel. M je flexibilní, variabilní a individuální. Rozhodně neznamená, že se sbalíme a s lístečkem mezi nohama odjedeme na pustý ostrov, kde se budeme hřát u plamínku…. Znamená ale, že nepoletím do obchodu za každou slevou a doma nebudu mít 12 řasenek, když používám jen dvě a když půjdu do obchodu pro sáčky do odpadu, nevrátím se se sáčky, rtěnkou, dvěma krémy na ruce, svíčkou, čisticími ubrousky a dvojími očními stíny. Teda tak to chápu zrovna já, vztahuji si na sebe jako snad bývalou maniačkou do kosmetiky a miliony serepetiček, stresu se zbavující mezi regály….no v rámci svého minimalismu se taky snažím chodit dřív spát, ale to se mi, jak vidíte, stále nedaří, čtyři minuty po půlnoci, no ale zase mám na čem pracovat …:-D

      1. Miri napsal:

        pardon kdo je skeptik? nyní nerozumím?

        1. Miri napsal:

          jinak mně se nejvíc zamlouvá „Přicházím na to, co mám rád a co vlastně chci“ to se ve mně děje ale je to dřina, cesta a proces…

        2. Miri, vy ne. Jen jsem se pokusila shrnout charakteristiku člověka, kterého jste popsala jako „věčný kritik“.

  4. Lucie napsal:

    Také se snažím o minimalistickou domácnost, ale některé věci prostě vyhodit nedokážu. Pod postelý v šuplíku mám od babičky výbavu ručníků, kterou zatím nepoužívám a asi ještě dlouho používat nebudu,ale… Přece ji nepošlu dál, ručníky se mi pomalu začínají rozpadat a tak časem vyhodím ty co teď používám a ty schované se budou hodit. Minimalizuji některé věci, ale také některé schovávám – např. trika co už nenosím do práce, tak schovám a tahám na doma, postupně nahrazuji staré ještě staršími.
    Je pravda, že jsem nikdy moc nechodila nakupovat ve slevách, ale vždy jsem přemýšlela zda to opravdu potřebuji koupit či nikoliv. Teď o tom přemýšlím ještě více.
    Nenakupuji ale také v secenhandech neb mám špatné zkušenosti – vždy se mi to za chvilku rozpadlo, nebo jsem si nevšimla fleku či malé dirky.
    Raději koupím nové, ale v menším počtu než mít šatník plný hadrů a nenosit je.
    Je ale pravda, že po redukci šatníku už nestojím každé ráno před skříní a nečumím tam, abych si něco vybrala. Prostě tam mám jen to co nosím a během minuty mám outfit vybraný.
    Zredukovala jsem i kosmetiku. Dětské věci posílám dále.
    Nekupuji zbytečnosti. Také nemám doma moc poliček se serepetičkama. Mám jen svoji sbírku náprsků, která se mi úspěšně rozrůstá – z každé cesty si jeden přinesu, ale jen ten. Jsou to moje vzpomínky na místa, kde jsem byla.
    Lucie

    1. Díky, Lucie. Jasně, také si nechávám oblečení na domácí donošení. Debatu o second handech jsme částečně vedli pod tímto článkem:
      https://zijememinimalismem.cz/4-dulezite-duvody-proc-nakupuji-z-druhe-ruky/
      Ano, ta kvalita nemusí být vždy 100% a člověk to zjistí až doma. Hlavně je to vše poměrně levné, tak je těžší odolat, abych si to nekoupila „jen tak, protože je to pěkný a levný“.

      I mě se občas nějaký kus vytříděného oblečení hodí. Nechávám si ale jen to, u čeho vím, co s tím udělám (naposled jsem vyrobila z pánských košil takové látkové košíky na hračky nebo jiné věci).

  5. Alica napsal:

    … konečne ma niekto nakopol, aby som sa zamyslela sama nad sebou a začala sa zbavovať naškrečkovaných vecí… vedela niekoho obdarovať a urobiť mu radosť z vecí, ktoré mu poslúžia lepšie ako mne, len aby nezačal škrečkovať dotyčný – obdarovaný :)… už dlhodobo ignorujem reklamy a nechodím do veľkých nákupných centier, lebo mi z nich naskakuje husia koža, resp. ma vytáča pohľad na množstvo zbytočného tovaru… radšej idem na záhradu, tam mám dosť možností príjemnejšie a hlavne zmysluplnejšie stráviť svoj čas… rada veci recyklujem, takže nakupujem naozaj len minimum, vzhľadom aj na príjem… som taký konečne začínajúci nadšenec minimalizmu… držte mi palce, aby som úspešne pokračovala, poteším tým najviac moje dve deti, ale časom určite aj seba… ináč Marcelka to roztancované foto je inšpiráciou samo o sebe… bez krpcom, bez partnera, bez muzikantov… len tak sama v lone prírody… však sme všetci deťmi matky Zeme, ktorej sa najviac odvďačíme keď zmeníme niečo v našich hlavách v našom myslení a nebudeme len drancovať, ale hlavne dávať to, čo sme jej dlžný… čo by na to povedala napr. Dáša H. V. bola by som zvedavá na jej názor?… niekedy za socializmu som sledovala nejakú reláciu, kde varila „šunkofleky“ a nazvala to vtedy “ co dúm dal“… dnes má asi iné starosti aj radosti, ale to je v podstate jej problém… každý ideme svojou cestou… vzhľadom na vek a životné prostredie častejšie sa zamýšľam aj napr. nad tým, že časom zlikvidujeme spolu s deťmi miesto uloženie zostatkov mojich rodičov a manžela v Krematóriu a zvolíme niečo ako návrat k prírode..https://www.zahradaspomienok.sk/… držím palce nám všetkým, aby sme sa konečne začali zbavovať tých zlých nánosov v našich mysliach, aby sme sa nedali zaslepene manipulovať v záujme iných, aby sme sa vedeli pozrieť na veci aj z tej druhej strany, aby sme nevychovávali z budúcich generácii sebcov, materialistov, ľudí, ktorí nepoznajú význam slova empatia a láska… dovolím si zdielať, lebo dobré a zdravé myšlienky by sa mali šíriť ďalej do sveta, nech sa dotknú čo najviac sŕdc, aby sa nám v hlavách už konečne rozsvietilo… 🙂

    1. Díky, Alica, za komentář, sdílení i za to, že nám všem držíte palce. Držím vám je také. V těch nákupních „chrámech“ si také připadám dost nepatřičně, ale chodím tam opravdu velmi málo. Jak píšete, je to celé otázka změny v naší hlavě. Naštěstí mám pocit, že se tahle změna děje u více a více lidí.

  6. Marketa napsal:

    Workoholik snilek fanatik – vas popis jednotlivych v tomto poradi, to jsem ja 😁 Diky za super blog, Marcelko, bavi me!