Adventní sobota v bezpeněžní zóně
„Bezpeněžní zóna: nekupuj – sdílej“. Nápis na letáčku, který jsem letmo zahlédla při východu z místní kavárny. To bych nebyla já, abych se nezastavila a nečetla dál. „Je spousta nepotřebných, nevyužitých věcí, které mohou být jinými lidmi smysluplně využity. Přineste je a nebo se jen přijďte podívat, jak bezpeněžní zóna funguje“.
Sice jsem si nedovedla moc dobře představit, jak to prakticky bude probíhat, ale myšlenku jsem pochopila hned. Každý dobrý způsob, jak zužitkovat vytříděné věci, stojí za vyzkoušení.
Zapsala jsem si datum do diáře a bylo rozhodnuto. A protože vím, že vás tohle zajímá, pojďte se podívat, jak jsem strávila adventní sobotu v neobvyklém nákupním „bezpeněžním“ centru.
Jak funguje bezpeněžní zóna?
Pár dní před začátkem akce zveřejnili organizátoři pro nás „neznalé“ trochu více podrobností. Dle motta „dej, co nepotřebuješ, vezmi, co se hodí“ jsme měli donést užitečné věci z našich domácností, které mohou jiní ještě plnohodnotně užívat.
Výměna těchto věcí s ostatními probíhá zdarma, bez peněz a nemusí být oboustranná. Tedy ne primárně věc za věc. Organizátoři výměnu kus za kus povolovali jen po řádném označení předmětu cedulkou. Akce se může zúčastnit kdokoliv a nemusí se předem nikde registrovat. Po ukončení akce jsme si museli vzít vlastní nerozebrané věci zpět domů.
Přípravy
„No, to není moc minimalistické, když toho zpátky přineseš stejně, jako jsi tam odnesla, ne?“, vyslechla jsem si doma. Snažila jsem se vysvětlit, že zpět přinesu jen to, co bude pro nás hodnotné.
Večer před akcí jsem začala snášet do tašky všechno užitečné, co bych mohla donést. Nechtěla jsem totiž přijít s prázdnou. Nešlo mi to úplně snadno. Naše domácnost je přeci jen už „osekaná“, ale když se hledá, najde se.
Zabalila jsem prakticky vše z čekací krabice. Znovu prošla skříně a šuplíky a z poloviny naplnila sportovní tašku.
Našla jsem třeba tyhle skvosty: sbírku básní, plech na koláč, náušnice a brože, hvězdičky svítící ve tmě, funkční triko, časopisy v angličtině a francouzštině, dlaždici, misku na příkrmy, sluchátka, dětské plavky.
Má bilance: mínus patnáct, plus tři
Jak jsem pořídila? Odhaduji, že jsem darovala asi 15 věcí (necelou polovinu z přinesených). Na oplátku jsem přijala tři věci: rozbalené nepoužité mýdlo, svetr a dětskou stolní hru s krtečkem.
Nejčastěji lidé směňovali oblečení, boty, knížky, drogerii nebo doplňky do bytu. Akce působila neformálně. Za zvuků kytary a didgeridoo se korzovalo, povídalo. Vyměňovaly se věci. Sdílely zkušenosti s tím, jak na nás věci působí. Lidé měli v očích radost, když objevili něco, co využijí. A jiní měli zase radost, že to upotřebí někdo další.
Nikde se nevyloupla parta vychytralců, kteří by vše donesené jen shrábli do pytlů a zmizeli (jak se možná naše okolí někdy obávalo). Neviděla jsem ani jednou cedulku, že by dotyčný požadoval za svůj předmět nějakou proti-výměnu.
Když se vše chýlilo ke konci, položila jsem několik otázek Ignácovi z pořádající iniciativy Food not Bombs Plzeň (Jídlo místo zbraní):
Byla dnešní akce první bezpeněžní zónou, kterou jste pořádali?
Ne, tohle je asi šestá bezpeněžní zóna. V Plzni byla letos na jaře a nyní před Vánoci. V Česku běží i v dalších městech (Praha, Most, …). Je to poměrně populární akce, nabalená kolem anarchistického hnutí. Zohledňuje myšlenky, které tito lidé chtějí žít – sdílení věcí, recyklace, využití věcí, které někdo další nepoužívá.
Splnila se dnes vaše očekávání?
Z dnešní akcí jsem spokojen, proběhla normálně. Spousta lidí se tu zná, ale objeví se i nové tváře.
Možná bych byl radši, kdybychom měli trochu větší prostor. Ten je tady v domě vedle kavárny Inkognito, ale zrovna teď nebyl k dispozici. Další bezpeněžní zónu plánujeme tak za půl roku.
Jaké pozitivní i negativní ohlasy máte?
Negativní ohlasy jsou občas z naší strany organizátorů. Lidé někdy přinášejí blbosti a pak si je neodnášejí, když se neudají. Pak nám tu zůstanou třeba čtyři pytle věcí, které musíme nějak zlikvidovat. Proto jsme to tentokrát zdůraznili předem.
Z těch kladných – lidé nás nějak vysloveně nechválí. Jsou rádi, že si proberou věci. Když vidíme, že si lidé věci berou, že to funguje, je to pro nás dostatečně pozitivní ohlas a pochvala. Vlastně se na tom podílí každý, kdo přijde. Dává zóně formu a tvoří ji. My jen zajistíme prostor. To, jak vše bude probíhat, závisí hlavně na lidech samotných.
Proč akci pořádáte?
Bezpeněžní zóna vznikla jako projekt, který se snaží experimentovat s možností sdílení hmotných statků mezi lidmi. Sdílením myslíme získávání věcí (z majetku zúčastněných lidí) bez obchodního jednání, tudíž nikoliv věc za peníze, ani ideálně věc za věc. Obchod a obchodní myšlení je všude kolem nás, tak proč si nezkusit od něj trochu odpočinout a společně zkoumat, jestli se statky nedají přerozdělovat i jinak.
Děkuji za tvé odpovědi.
A mé dojmy? Jsem ráda, že jsem byla na něčem tak „utopickém“, jako je bezpeněžní zóna. V předvánočním čase dvojnásob. Mám radost, že mé věci budou sloužit dál a osobně jsem viděla ty, které potěšily. Věci mizely bez jejich jednotlivého focení a bez odesílání poštou (jak to dělávám, když se jich zbavuji přes internet).
Možná i u někde kolem vás se pořádá podobná akce, která vám pomůže najít smysluplné uplatnění pro věci, které už nechcete. Porozhlédněte se kolem sebe.
Nebo se nechte inspirovat a uspořádejte podobnou výměnnou „burzu“ sami. Ať už s penězi nebo bez nich. Hlavně, že se nepotřebné věci budou točit dále.
Tak to je výborný nápad! Dost mě to oslovilo. Určitě o této možnosti budu do budoucna uvažovat jak by byla možná zrealizovat zde v našem koutku Čech. Pokud se dá najít více lidí, kteří by o to měli ten opravdový zájem, nikoli Vámi zmíněný „pobrat co se dá“. Ale i to by nemuselo být na škodu, alespoň by si pak lidé nemuseli odnášet nic domů když už se těch věcí chtěli smysluplně zbavit. 😀
Chce to napoprvé risknout a zkusit. Podle mě také dost záleží na tom, kde se akce bude konat a kdo ji bude pořádat. To ovlivňuje určitou škálu publika, které se dostaví. Také můžete, pro případ, zkusit napsat pár řádků pravidel akce, aby každý předem věděl, co je vhodné a co již ne.