Dobré a blbé přírůstky oblečení. Uzrál po roce můj šatník?

Loni touhle dobou jsem tady hrdě prohlásila, že mám co na sebe. Zveřejnila jsem případovou studii mého šatníku. Zajímá vás, co se stalo od té doby? Co jsem si pořídila nového? Proměnila se skladba mého oblečení? Posunula jsem se někam?

Pokud ano, čtěte dál. O tom totiž bude dnešní ohlédnutí za posledním rokem v mém šatníku. Je to slušná sonda do hlubin mé skříně :-).

Jestli jste na mém blogu krátce a téma oblečení a šatníku vás zajímá, doporučuji vám začít zmiňovaným loňským článkem.

Loňské hlavní potíže (rychlá kombinovatelnost, adekvátnost) mě letos netrápily. Cítila jsem se jistější v tom, jak rychle zkombinovat to, co mám na sebe.

Nevybavuji si ani žádné vyslovené faux pas, kdy bych nebyla oblečena adekvátně situaci. Nepořizuji nejnovější módní hity (jako svetr s perličkami nebo chlupatou kožešinovou vestu nebo co teď zrovna frčí), ale oblečená adekvátně doufám jsem. A hlavně, cítím se v tom dobře a přirozeně.

Když se podívám zpátky, věnovala jsem poslední rok pozornost 3 oblastem:

1. hledání lepšího materiálu a vyšší kvality u kusů, které se mi opotřebovaly,
2. mírnění nákupních impulzů u oblečení,
3. celkový jemný posun v tom, co nosím, směrem k jednoduchosti a nadčasovosti.

Hledám lepší materiál a vyšší kvalitu u kusů, které se mi opotřebovaly

„Kupujte si kvalitní oblečení.“

Tuhle radu najdete všude, kde se mluví o udržitelnosti, etické módě a šatníku na dlouhá léta. Jo, souhlasím. Ale co konkrétně znamená, že je oblečení kvalitní? Rozhoduje jen cena? Je dražší automaticky kvalitnější?  Jak poznat kvalitu u věcí v sekáči? Jak vypadá bytelně ušitý kus z vnitřní strany? Existuje méně a více kvalitní hedvábí?

Všechno tohle jsou otázky, které mě zajímají. Ráda se v nich nechám poučit.

Navíc, pokud se zajímáte o kvalitu oblečení, nevyhnete se problematice materiálů, ze kterých se oblečení šije (a to tu dnes kvůli délce článku pomíjím důležitou debatu o udržitelnosti a etické výrobě oblečení). Jaké vlastnosti, výhody a nevýhody má len, konopí, bambus, tencel, hedvábí, vlna, alpaka, modal?

Chtěla bych rychle vědět, z  jakého je to materiálu. Chci moc?

Hned po rozměrech (musí to být dlouhé, aby z toho nelezla záda a stehna :-)) je materiál druhý aspekt toho, co si hlídám.

Cíleně hledám oblečení z materiálů jiných než běžná bavlna. V zásadě kvůli lepším užitným vlastnostem, trvanlivosti, ekologii pěstování a obecně vyšší kvalitě.

Mrzí mě, že se složení materiálu v e-shopech dozvídám většinou někde malým písmem v popisku produktu. Často se ho ani nedozvím, v kamenných second handech bývají odstřižené cedulky.

Jen málokde na internetu se dá podle druhu materiálu rychle filtrovat. U věcí z druhé ruky prakticky nikde.  Nebo to jde kostrbatě. Příklad: textově vyhledávám na vinted.cz „len“. Jenže pak mi nevyjedou kusy popsané jako „lněné“, „lněná“, ale vidím zase nabídky, kde je slovenské „len“ ve významu „jen“. No, mišmaš.

Zato podle značky jde filtrovat vždycky! Je vidět, na co je kladen důraz a podle čeho se nakupující asi primárně rozhodují.

Mé tipy na zdroje informací o kvalitě oblečení a materiálů

Jako dobré zdroje informací o kvalitě oblečení a materiálů se mi osvědčily:

• série článků Evy Urbanové na NILA blogu Vše, co víme o pomalé módě. V češtině Eva podle mě v sérii suprově zpracovala témata udržitelné módy, ceny za jedno nošení (CPW), nakupování oblečení, dopracování se k funkčnímu šatníku, praní a „greenwashingu“.
• blog To Universe, With Love, který píše „ajťačka“ Archana z Kalifornie. Její články jsou velmi dlouhé, propracované a plné detailních zkušeností (z tohoto o hodnocení kvality materiálů mi spadla čelist). Věnuje se i tématům zero waste, minimalismu a cestování.
• videa na YouTube kanálu Justine Leconte officiel. Justine je Francouzka, módní návrhářka, co teď žije v Berlíně. Ve svých videích vysvětluje, jaké oblečení je vhodné pro různé typy postav, jaké jsou výhody a nevýhody přírodních a umělých materiálů, jak poznat kvalitní kabelku, jakých chyb se vyvarovat při nakupování oblečení online atd. Videa jsou návodná a akorát dlouhá.

Mírním nákupní impulzy

Jak to loni nebylo zásadní, přiznávám, že letos mě myšlenky a pocity, že TO bych na sebe potřebovala, pronásledovaly mnohem častěji.

Fakt se snažím hledat, jestli by věc nešla sehnat z druhé ruky nebo jinak mimo klasickou „fast fashion“. A když se pak objeví a je z dobrého materiálu, mám tendenci ji hned koupit.

Odhaduji, že kdybych se nehlídala a nedávala si vnitřní 30denní čekací dobu, pořídila bych si toho 3x tolik, utratila Xkrát tolik a dávala to „nevímkam“. Je to prostě vnitřní práce, protože často se ukáže, že za tím pocitem „tohle chci, abych se cítila dobře“ je něco úplně jiného.

I tak jsem celkově po roce se šatníkem na uzdě. Nijak nenabyl, naopak lehce zeštíhlil a hlavně se více propracoval.

Některé kusy jsem přešila, čímž jsem získala novou dlouhou sukni (ze dvou krátkých) nebo černou delší blůzku (z klasické košile s dlouhým rukávem). O šití a přešívání oblečení, neboli upcyclingu, jsem psala nedávno v tomto článku. V rámci šití jsem si prodloužila své jediné černé džíny. A vzápětí zjistila, že všichni kolem si teď kalhoty zkracují a nosí zvláštní 7/8 délku :-).

Během roku jsem vyřadila další obnošené věci (slaměný klobouk, dvoje tepláky, sportovní čelenku). Ty nositelné šly do charitativního kontejneru. Podařilo se mi dokonce prodat pár kusů, které mohu klidně postrádat a byly v dobrém stavu (sportovní mikinu, sportovní vestičku, sportovní top, elegantní kozačky, šaty v japonském stylu).

Co mi tedy přibylo do skříně?

Seznam kusů, které jsem si za rok pořídila

Pravidelně si zapisuji své výdaje (což se zrovna teď hodí:-)). Za celý rok (od dubna do března) jsem utratila 9 533 Kč, z toho 2 083 Kč za oblečení a 7 450 Kč za boty. Konkrétně za tohle:

Dobré přírůstky – nové nebo z druhé ruky

Světle béžový kardigan – bavlna, z druhé ruky ve výborném stavu, jen jsem odpárala malou ozdobnou nášivku křídel ze zad (na to fakt nejsem :-). Kardigan (volný rozevírací svetr bez knoflíků) jsem si kupovala loni v srpnu a od té doby jsou kardigany všude. Na rozdíl od prodlužování nohavic jsem tady zrovna trefila módní vlnu, což jsem ani netušila.

Šedo-černý rolák – vlna (část kašmír, angora), viskóza, nylon; z druhé ruky v pěkném stavu, odstranila jsem žmolky a nosila ho vážně celou zimu jako hlavní svetr. Po takto intenzivním nošení je bohužel zase dost žmolkovatý.

Bílé letní tílko se širokými ramínky – modal, len; z druhé ruky ve výborném stavu, úžasně lehký svršek, který se mi hodil po parné letní dny.

Černé termo legíny – merino, hedvábí; z druhé ruky ve výborném stavu. Super věc na zimu na ven i na doma (jsou pohodlné), vůbec na nich nejsou žmolky. Ale po pár dnech nošení se vytahají (praním zase zpevní), tak se úplně nehodí pod sukni.

Sportovní top – bavlna, elastan; z druhé ruky nové. Hledala jsem dlouho (kde mají sportovní oblečení bez umělého polyesteru?), chtěla jsem s všitou podprsenkou. Mám ho hlavně na jógu, takže nějaké super funkční umělé vlákno odvádějící pot a udržující tělo v suchu nevyužiji.

Elegantní béžová zimní čelenka – vlna, hedvábí, alpaka; ručně pletená a koupená přímo od autorky přes Fler. Poslala jsem dál svoji sportovní čelenku, protože tahle je univerzálnější a hodí se i k elegantnějšímu kabátu.

Sluneční brýle – nové, staré mi zlomily děti (neslepitelně…). Schovávám je, jak můžu :-).

Balerínky a kotníkové zimní boty – oboje typu barefoot. Jsem spokojená. Díky balerínám jsem nosila o řád častěji sukně, a tím je dostatečně unosila. Zimní boty mě konečně u prstů netlačily (jako předchozí pohorky).

Blbé přírůstky – nové nebo z druhé ruky

Ta horší, méně povedená kategorie. Nechci ji tajit, protože i tou se můj šatník vyvíjí tím správným směrem.

Béžové košilové šaty – len; z druhé ruky, několik týdnů (nebo měsíců?) jsem je hledala, až jsem objevila jedny na vinted.cz. Skoro nenošené, za 150 Kč, ze 100% lnu, od Táni Havlíčkové, prý s délkou po kolena. Přesně ono.

No, bohužel mi byly malé přes boky a hrudník a sahají jen do půli stehen. Evidentně velikost 38 je pro mě u některých značek malá. Chvíli jsem koketovala s myšlenkou je trochu přešít, ale zavrhla ji. Bylo by to moc práce, potřebovala bych další podobný materiál. Darovala jsem je mamce, která je ohodnotila slovy: „Ukaž? Tohle sis koupila? Na zahradu dobrý. Ze lnu? Hm, z prostěradla, vidím.“

Poučení pro příště: Při nákupu na dálku ber raději větší velikost. Zúžit se to dá mnohem snáz než rozšířit. Nech si potvrdit celkovou délku šatů v centimetrech. Ne jen, že jsou „po kolena“.

Černé teplejší punčocháče – bavlna, elastan, nové vyrobené v Polsku, kupované v eshopu s punčochovým zbožím. Materiál je příjemný, není to umělotina. Po dvou vypráních je ale horní elastický lem v pase už nevzhledně vytahaný (ty jemné gumičky v něm povolují). Jinak se mi zdají ušité dobře. Nosit se dají pořád, ale dlouhé roky nevydrží.

Poučení pro příště: Těžko říct. Možná nelpět na tom, že nesmí být primárně z mikrovlákna nebo jiného umělého vlákna a tím si rozšířit pole hledání.

Šedé legíny – polyester, bavlna, elastan; dva kusy z druhé ruky přes vinted.cz, privátní značka Lidlu. Chyba lávky (ač si značku mnoho lidí chválí jako kvalitní). Už po dvou vypráních jsou hodně žmolkovaté.

Navíc mi uniklo, že hlavní materiál je polyester. Na doma dobré, ale já chci něco slušivého na doma i na ven mezi lidi (k sukni). Malou útěchou mi je jen to, že jsem je koupila přímo od paní a ne v supermarketu. I tak je to chyba, které se chci příště vyvarovat.

Poučení pro příště: Marcelo, basic věci z druhé ruky z Lidlu už neber…

Posouvám se v tom, co nosím, směrem k jednoduchosti a nadčasovosti

Styl mého oblékání se vyvíjí. Není to nějaký předem daný záměr. Je to prostě fakt, který pozoruji. Samozřejmě to, že tíhnu i zde k minimalismu, má viditelné důsledky :-).

Dělá to dojem, že chci vše jen černé, bílé, šedé nebo béžové? Ani ne, jen chci dostatečně nosit ty barevnější sukně a trička, které mám z dřívějška. Jednobarevné doplňující kusy k nim potřebuji jako sůl (jakkoli to zní konzervativně). Z barev mám teď oblíbenou béžovou a hnědou, to nepopírám.

Loni na jaře jsem si posteskla, že mám moc sukní oproti kalhotám. Každopádně, v létě jsem chodila v sukních v 9ti případech z 10ti a stesky jsou pryč. Čím to?

Pořídila jsem si hezké balerínky místo dříve oblíbených trekových sandálů, takže bylo najednou s čím sukně nosit. Do teplého počasí je to pohodlnější než kalhoty (tak proč jsem nosila léta kraťasy?). Nemám ráda silonky (legíny mi nevadí a silnější punčocháče snesu). Sukně jsou tak u mě na pořadu hlavně v době, kdy se dá chodit bez nich. Poslední dobou jsem to prodloužila i o dobu, kdy se dá chodit jen v legínách bez ponožek.

Vedle stylu teď mnohem víc dbám na to, aby mi mé oblečení sedělo TEĎ a abych ho nosila OPAKOVANĚ. Tedy, abych nic podvědomě neukládala do zadní části skříně, kde bude jen netknutě ležet. Opakované nošení znamená logicky rychlejší obnošení. Čímž se zase vracíme ke kvalitě, k materiálům, k péči o oblečení, k praní, k opravování…

Jestli potřebujete inspiraci k tomu, jak začít úklid ve vaší skříni, stáhněte si můj eBook zdarma a postupujte podle šesti uvedených kroků.

Co plánuji dál?

Co bych ráda podnikala ohledně mého oblečení dál?

• Brzo mě jistě nemine obměna spodního prádla, plavek a modrých džín (to bude asi těžké, protože mám širší boky a ještě chci vysoký neodstávající střih do pasu).
• Pořád si brousím zuby na kusy z konopí nebo lnu. A na něco dalšího od českého návrháře (takových věcí mám zatím málo).
• Hodlám se držet na uzdě při nakupování dalších kousků a obměňovat kus za kus. Nejlépe z ranku etické módy. Přiznávám, že zatím nakupuji eticky hlavně tím, že nakupuji málo a z druhé ruky.
• Jo, a až bude z čeho, zase něco upcykluji.

Tak či onak, můj minimalistický šatník se stále klube a zraje. To, co v něm momentálně mám, je funkční, nosím to ráda a mohu to nejrůzněji zkombinovat. Vidím, že jsem na tomhle poli udělala už kus práce.

Příště to posunu zas o kousek dál, protože mě to prostě baví. Zároveň to nehodlám hrotit, protože v konečném důsledku jsou to jen svršky…

P. S. Jak se vyvíjí váš šatník? Co se vám osvědčilo a co ne? Podělte se vaším komentářem, ať tu máme i další názory a zkušenosti.