Dobré a blbé přírůstky oblečení. Uzrál po roce můj šatník?
Loni touhle dobou jsem tady hrdě prohlásila, že mám co na sebe. Zveřejnila jsem případovou studii mého šatníku. Zajímá vás, co se stalo od té doby? Co jsem si pořídila nového? Proměnila se skladba mého oblečení? Posunula jsem se někam?
Pokud ano, čtěte dál. O tom totiž bude dnešní ohlédnutí za posledním rokem v mém šatníku. Je to slušná sonda do hlubin mé skříně :-).
Jestli jste na mém blogu krátce a téma oblečení a šatníku vás zajímá, doporučuji vám začít zmiňovaným loňským článkem.
Loňské hlavní potíže (rychlá kombinovatelnost, adekvátnost) mě letos netrápily. Cítila jsem se jistější v tom, jak rychle zkombinovat to, co mám na sebe.
Nevybavuji si ani žádné vyslovené faux pas, kdy bych nebyla oblečena adekvátně situaci. Nepořizuji nejnovější módní hity (jako svetr s perličkami nebo chlupatou kožešinovou vestu nebo co teď zrovna frčí), ale oblečená adekvátně doufám jsem. A hlavně, cítím se v tom dobře a přirozeně.
Když se podívám zpátky, věnovala jsem poslední rok pozornost 3 oblastem:
- hledání lepšího materiálu a vyšší kvality u kusů, které se mi opotřebovaly,
- mírnění nákupních impulzů u oblečení,
- celkový jemný posun v tom, co nosím, směrem k jednoduchosti a nadčasovosti.
Hledám lepší materiál a vyšší kvalitu u kusů, které se mi opotřebovaly
„Kupujte si kvalitní oblečení.“
Tuhle radu najdete všude, kde se mluví o udržitelnosti, etické módě a šatníku na dlouhá léta. Jo, souhlasím. Ale co konkrétně znamená, že je oblečení kvalitní? Rozhoduje jen cena? Je dražší automaticky kvalitnější? Jak poznat kvalitu u věcí v sekáči? Jak vypadá bytelně ušitý kus z vnitřní strany? Existuje méně a více kvalitní hedvábí?
Všechno tohle jsou otázky, které mě zajímají. Ráda se v nich nechám poučit.
Navíc, pokud se zajímáte o kvalitu oblečení, nevyhnete se problematice materiálů, ze kterých se oblečení šije (a to tu dnes kvůli délce článku pomíjím důležitou debatu o udržitelnosti a etické výrobě oblečení). Jaké vlastnosti, výhody a nevýhody má len, konopí, bambus, tencel, hedvábí, vlna, alpaka, modal?
Chtěla bych rychle vědět, z jakého je to materiálu. Chci moc?
Hned po rozměrech (musí to být dlouhé, aby z toho nelezla záda a stehna :-)) je materiál druhý aspekt toho, co si hlídám.
Cíleně hledám oblečení z materiálů jiných než běžná bavlna. V zásadě kvůli lepším užitným vlastnostem, trvanlivosti, ekologii pěstování a obecně vyšší kvalitě.
Mrzí mě, že se složení materiálu v e-shopech dozvídám většinou někde malým písmem v popisku produktu. Často se ho ani nedozvím, v kamenných second handech bývají odstřižené cedulky.
Jen málokde na internetu se dá podle druhu materiálu rychle filtrovat. U věcí z druhé ruky prakticky nikde. Nebo to jde kostrbatě. Příklad: textově vyhledávám na vinted.cz „len“. Jenže pak mi nevyjedou kusy popsané jako „lněné“, „lněná“, ale vidím zase nabídky, kde je slovenské „len“ ve významu „jen“. No, mišmaš.
Zato podle značky jde filtrovat vždycky! Je vidět, na co je kladen důraz a podle čeho se nakupující asi primárně rozhodují.
Mé tipy na zdroje informací o kvalitě oblečení a materiálů
Jako dobré zdroje informací o kvalitě oblečení a materiálů se mi osvědčily:
- série článků Evy Urbanové na NILA blogu Vše, co víme o pomalé módě. V češtině Eva podle mě v sérii suprově zpracovala témata udržitelné módy, ceny za jedno nošení (CPW), nakupování oblečení, dopracování se k funkčnímu šatníku, praní a „greenwashingu“.
- blog To Universe, With Love, který píše „ajťačka“ Archana z Kalifornie. Její články jsou velmi dlouhé, propracované a plné detailních zkušeností (z tohoto o hodnocení kvality materiálů mi spadla čelist). Věnuje se i tématům zero waste, minimalismu a cestování.
- videa na YouTube kanálu Justine Leconte officiel. Justine je Francouzka, módní návrhářka, co teď žije v Berlíně. Ve svých videích vysvětluje, jaké oblečení je vhodné pro různé typy postav, jaké jsou výhody a nevýhody přírodních a umělých materiálů, jak poznat kvalitní kabelku, jakých chyb se vyvarovat při nakupování oblečení online atd. Videa jsou návodná a akorát dlouhá.
Mírním nákupní impulzy
Jak to loni nebylo zásadní, přiznávám, že letos mě myšlenky a pocity, že TO bych na sebe potřebovala, pronásledovaly mnohem častěji.
Fakt se snažím hledat, jestli by věc nešla sehnat z druhé ruky nebo jinak mimo klasickou „fast fashion“. A když se pak objeví a je z dobrého materiálu, mám tendenci ji hned koupit.
Odhaduji, že kdybych se nehlídala a nedávala si vnitřní 30denní čekací dobu, pořídila bych si toho 3x tolik, utratila Xkrát tolik a dávala to „nevímkam“. Je to prostě vnitřní práce, protože často se ukáže, že za tím pocitem „tohle chci, abych se cítila dobře“ je něco úplně jiného.
I tak jsem celkově po roce se šatníkem na uzdě. Nijak nenabyl, naopak lehce zeštíhlil a hlavně se více propracoval.
Některé kusy jsem přešila, čímž jsem získala novou dlouhou sukni (ze dvou krátkých) nebo černou delší blůzku (z klasické košile s dlouhým rukávem). O šití a přešívání oblečení, neboli upcyclingu, jsem psala nedávno v tomto článku. V rámci šití jsem si prodloužila své jediné černé džíny. A vzápětí zjistila, že všichni kolem si teď kalhoty zkracují a nosí zvláštní 7/8 délku :-).
Během roku jsem vyřadila další obnošené věci (slaměný klobouk, dvoje tepláky, sportovní čelenku). Ty nositelné šly do charitativního kontejneru. Podařilo se mi dokonce prodat pár kusů, které mohu klidně postrádat a byly v dobrém stavu (sportovní mikinu, sportovní vestičku, sportovní top, elegantní kozačky, šaty v japonském stylu).
Co mi tedy přibylo do skříně?
Seznam kusů, které jsem si za rok pořídila
Pravidelně si zapisuji své výdaje (což se zrovna teď hodí:-)). Za celý rok (od dubna do března) jsem utratila 9 533 Kč, z toho 2 083 Kč za oblečení a 7 450 Kč za boty. Konkrétně za tohle:
Dobré přírůstky – nové nebo z druhé ruky
Světle béžový kardigan – bavlna, z druhé ruky ve výborném stavu, jen jsem odpárala malou ozdobnou nášivku křídel ze zad (na to fakt nejsem :-). Kardigan (volný rozevírací svetr bez knoflíků) jsem si kupovala loni v srpnu a od té doby jsou kardigany všude. Na rozdíl od prodlužování nohavic jsem tady zrovna trefila módní vlnu, což jsem ani netušila.
Šedo-černý rolák – vlna (část kašmír, angora), viskóza, nylon; z druhé ruky v pěkném stavu, odstranila jsem žmolky a nosila ho vážně celou zimu jako hlavní svetr. Po takto intenzivním nošení je bohužel zase dost žmolkovatý.
Bílé letní tílko se širokými ramínky – modal, len; z druhé ruky ve výborném stavu, úžasně lehký svršek, který se mi hodil po parné letní dny.
Černé termo legíny – merino, hedvábí; z druhé ruky ve výborném stavu. Super věc na zimu na ven i na doma (jsou pohodlné), vůbec na nich nejsou žmolky. Ale po pár dnech nošení se vytahají (praním zase zpevní), tak se úplně nehodí pod sukni.
Sportovní top – bavlna, elastan; z druhé ruky nové. Hledala jsem dlouho (kde mají sportovní oblečení bez umělého polyesteru?), chtěla jsem s všitou podprsenkou. Mám ho hlavně na jógu, takže nějaké super funkční umělé vlákno odvádějící pot a udržující tělo v suchu nevyužiji.
Elegantní béžová zimní čelenka – vlna, hedvábí, alpaka; ručně pletená a koupená přímo od autorky přes Fler. Poslala jsem dál svoji sportovní čelenku, protože tahle je univerzálnější a hodí se i k elegantnějšímu kabátu.
Sluneční brýle – nové, staré mi zlomily děti (neslepitelně…). Schovávám je, jak můžu :-).
Balerínky a kotníkové zimní boty – oboje typu barefoot. Jsem spokojená. Díky balerínám jsem nosila o řád častěji sukně, a tím je dostatečně unosila. Zimní boty mě konečně u prstů netlačily (jako předchozí pohorky).
Blbé přírůstky – nové nebo z druhé ruky
Ta horší, méně povedená kategorie. Nechci ji tajit, protože i tou se můj šatník vyvíjí tím správným směrem.
Béžové košilové šaty – len; z druhé ruky, několik týdnů (nebo měsíců?) jsem je hledala, až jsem objevila jedny na vinted.cz. Skoro nenošené, za 150 Kč, ze 100% lnu, od Táni Havlíčkové, prý s délkou po kolena. Přesně ono.
No, bohužel mi byly malé přes boky a hrudník a sahají jen do půli stehen. Evidentně velikost 38 je pro mě u některých značek malá. Chvíli jsem koketovala s myšlenkou je trochu přešít, ale zavrhla ji. Bylo by to moc práce, potřebovala bych další podobný materiál. Darovala jsem je mamce, která je ohodnotila slovy: „Ukaž? Tohle sis koupila? Na zahradu dobrý. Ze lnu? Hm, z prostěradla, vidím.“
Poučení pro příště: Při nákupu na dálku ber raději větší velikost. Zúžit se to dá mnohem snáz než rozšířit. Nech si potvrdit celkovou délku šatů v centimetrech. Ne jen, že jsou „po kolena“.
Černé teplejší punčocháče – bavlna, elastan, nové vyrobené v Polsku, kupované v eshopu s punčochovým zbožím. Materiál je příjemný, není to umělotina. Po dvou vypráních je ale horní elastický lem v pase už nevzhledně vytahaný (ty jemné gumičky v něm povolují). Jinak se mi zdají ušité dobře. Nosit se dají pořád, ale dlouhé roky nevydrží.
Poučení pro příště: Těžko říct. Možná nelpět na tom, že nesmí být primárně z mikrovlákna nebo jiného umělého vlákna a tím si rozšířit pole hledání.
Šedé legíny – polyester, bavlna, elastan; dva kusy z druhé ruky přes vinted.cz, privátní značka Lidlu. Chyba lávky (ač si značku mnoho lidí chválí jako kvalitní). Už po dvou vypráních jsou hodně žmolkovaté.
Navíc mi uniklo, že hlavní materiál je polyester. Na doma dobré, ale já chci něco slušivého na doma i na ven mezi lidi (k sukni). Malou útěchou mi je jen to, že jsem je koupila přímo od paní a ne v supermarketu. I tak je to chyba, které se chci příště vyvarovat.
Poučení pro příště: Marcelo, basic věci z druhé ruky z Lidlu už neber…
Posouvám se v tom, co nosím, směrem k jednoduchosti a nadčasovosti
Styl mého oblékání se vyvíjí. Není to nějaký předem daný záměr. Je to prostě fakt, který pozoruji. Samozřejmě to, že tíhnu i zde k minimalismu, má viditelné důsledky :-).
Dělá to dojem, že chci vše jen černé, bílé, šedé nebo béžové? Ani ne, jen chci dostatečně nosit ty barevnější sukně a trička, které mám z dřívějška. Jednobarevné doplňující kusy k nim potřebuji jako sůl (jakkoli to zní konzervativně). Z barev mám teď oblíbenou béžovou a hnědou, to nepopírám.
Loni na jaře jsem si posteskla, že mám moc sukní oproti kalhotám. Každopádně, v létě jsem chodila v sukních v 9ti případech z 10ti a stesky jsou pryč. Čím to?
Pořídila jsem si hezké balerínky místo dříve oblíbených trekových sandálů, takže bylo najednou s čím sukně nosit. Do teplého počasí je to pohodlnější než kalhoty (tak proč jsem nosila léta kraťasy?). Nemám ráda silonky (legíny mi nevadí a silnější punčocháče snesu). Sukně jsou tak u mě na pořadu hlavně v době, kdy se dá chodit bez nich. Poslední dobou jsem to prodloužila i o dobu, kdy se dá chodit jen v legínách bez ponožek.
Vedle stylu teď mnohem víc dbám na to, aby mi mé oblečení sedělo TEĎ a abych ho nosila OPAKOVANĚ. Tedy, abych nic podvědomě neukládala do zadní části skříně, kde bude jen netknutě ležet. Opakované nošení znamená logicky rychlejší obnošení. Čímž se zase vracíme ke kvalitě, k materiálům, k péči o oblečení, k praní, k opravování…
Jestli potřebujete inspiraci k tomu, jak začít úklid ve vaší skříni, stáhněte si můj eBook zdarma a postupujte podle šesti uvedených kroků.
Co plánuji dál?
Co bych ráda podnikala ohledně mého oblečení dál?
- Brzo mě jistě nemine obměna spodního prádla, plavek a modrých džín (to bude asi těžké, protože mám širší boky a ještě chci vysoký neodstávající střih do pasu).
- Pořád si brousím zuby na kusy z konopí nebo lnu. A na něco dalšího od českého návrháře (takových věcí mám zatím málo).
- Hodlám se držet na uzdě při nakupování dalších kousků a obměňovat kus za kus. Nejlépe z ranku etické módy. Přiznávám, že zatím nakupuji eticky hlavně tím, že nakupuji málo a z druhé ruky.
- Jo, a až bude z čeho, zase něco upcykluji.
Tak či onak, můj minimalistický šatník se stále klube a zraje. To, co v něm momentálně mám, je funkční, nosím to ráda a mohu to nejrůzněji zkombinovat. Vidím, že jsem na tomhle poli udělala už kus práce.
Příště to posunu zas o kousek dál, protože mě to prostě baví. Zároveň to nehodlám hrotit, protože v konečném důsledku jsou to jen svršky…
P. S. Jak se vyvíjí váš šatník? Co se vám osvědčilo a co ne? Podělte se vaším komentářem, ať tu máme i další názory a zkušenosti.
Zdravim, moc hezky a inspirativni clanek 🙂 Sama se snazim minimalizovat satnik, momentalne jsem doma s detmi, takze trochu bojuji s tim, ze hodne obleceni je obnosene, se zmolky. Prijde mi, ze je hrozny problem koupit kvalitni basic tricko, ktere nebude pruhledne a nebude mit na sobe trpytky a napisy a kdovi co jeste 🙂 Jinak se snazim nenakupovat impulzivne, ale spis to co opravdu unosim, co mi v satniku chybi a co mi opravdu sedne.
Muzu se zeptat, jake baleriny jste si koupila? Nejake BF shanim a porad nemuzu najit….
Děkuji, Lenko.
Balerínky jsou Vivobarefoot Jing Jing Suede Chestnut.
Doporučuji je vyzkoušet a vzít obecně o číslo větší. Jsou šité trochu menší a obvyklá velikost tlačí.
Loni moc výběr hezkých bot s sukni nebyl, ale letos mám pocit, že je mnoho dalších výrobců a modelů, které jsou moc hezké – Pathik, Ahinsa.
Na odstávání kalhot v pase mi přijde nejlepší mezi poutky na bocích všít gumu. Ne kolem celého pasu, ale jen přes část nad zadečkem. Oblečené to potom vypadá naprosto přirozeně. Co se týče šití také to není náročné.
N.
Díky, Natálie, za radu. Možná se bude hodit.
Tak o minimalizaci šatníku se pokouším od té doby, co jsem po mateřské nastoupila do práce. A můžu říct, že se mi to docela daří. Po malých krůčkách měním svůj šatník. Dokupuji to co chybí a vyhazuji či posíám dál věci nepotřebné. Snažím se budovat minimalistický a udržeitelný šatník. Né že by můj šatník praskla ve švech, ale prostě něco tam chybělo a něco přebývalo. Poslední co jsem si koupila byly riflové šaty, na které jsem náhodou narazila při brouzdání po obchode. Chtěla jsem si koupit nové letní šaty a narazila jsem na krásné riflové – o těch jsem snila již asi 4 roky a nikdy jsem nenarazila na takové, které by se ji líbily, až včera. Takže se sice šatník rozrostl o nové šaty, ale takové, které jsou nadčasové, dají se nosti celoročně – tady v létě jen tak, jaro/podzim se svetříkem a v zimně s dlouhým rukávem. No a za nějaký ten rok si je bude půjčovat dcera – doufám, že tak dlouho vydrží.
No a co se mi stalo včera. Jak už jsem psala, snažím se nekupovat zbytečnosti. Včera jsem si šla koupit do claire’s čelenku. Moje cácork tam v pátek byla s babičkou a tam odtud si přinesla krásnou čelenku – látková, široká. Přesně takovou hledám. Tak jsem tam včera zašla a že si ji koupím. Vybrala jsem si barvičku. Cácorka si vybrala ještě silnější čelenku – jsem ráda neb má dlouhé vlasy a nechává si narůst dlouhou ofinu, kterou má neustále v očích. Tak jsem si řekla, že když ji bude nosit, tak proč bych jí to nekoupila. U pokladny na mě paní prodavačka vyrukovala, že když si vyberu ještě jednu věc, tak mám 3 další věci zadarmo. Já na to, že né. Že chci nic dalšího, jenom to co jsem si vybrala. Koukala na mě jako na vraha, že nechci zadarmo 3 další jejich krásné doplňky. Prostě jsem chtěla jenom to co jsem si vybrala a né další 3 krámy do domácnosti. Asi jsem byla jediná, která odmítla jejich lákavou nabídku. Ona zas tak lákavá není nebo asi pro někoho je. Já se snažím minimalizovat svou domácnost a tak prostě nebudu kupovat něco co nepotřebuji.
T.
Jasně, když najednou narazíte na to, co už dlouho hledáte, berte to. Když to není každý týden, tak to fakt potěší, to znám.
S těmi dárky zadarmo je to vtipné, ale vy jste se zachovala úplně jak popisuje Bea Johnson o zero waste. Hlavně odmítat (refuse), protože tímhle způsobem se domácnost plní plíživě rychle.
Někdy se mi stalo, že první reakce nebo pohledy byly jako bych byla z jiné planety. Ale stačí prohodit dvě tři věty, proč to dělám a pak se často stane, že se mnou vlastně prodavačka souhlasí.
Trosku reklamy 😉 ohledně basic triček a legin, doporucuju bambusové oblečení Duomamas, investovala jsem a jsem nadmíru spokojena. A také delší trička od Šijeme srdcem ❤️
Moje skříň se stala opravdu minimalistickou a nadcasovou ale ještě mám par kousku v plánu. 😉
Kupte si odžmolkovač,máte-li problém s žmolky.mám taly jeden.není to tak drahé a oblečení snad déle vydrží o.k.
Máte môj obdiv. Nie preto, že preferujete minimalizmus, ale preto, že sa cítite vo svojom spôsobe života spokojná a šťastná napriek tomu ako žijete.
Môj osobný postoj k starým veciam je opačný. Milujem pekné a nové veci, milujem pekné a nové kvalitné oblečenie, pekný a nový kvalitný nábytok, kvalitné a nové elektrospotrebiče, krásne obrazy. Dennodenne si obliekam inú a inú kombináciu oblečenia, topánok a kabeliek. Nezhromažďujem nepotrebné veci, nakupujem vtedy, keď veci doslúžia. Nákupom z druhej ruky sa zásadne vyhýbam a pretože nie som príliš kreatívny človek, ktorý napr. zo starej rozpadnutej komody vlastnou prácou a umom vyrobí šperk, tak sa zásadne starých, obnosených, nefunkčných, obitých alebo rozbitých, či škaredých vecí zbavujem. Robím to ekologicky, alebo legislatívne správne. Taktiež si sama robím gel, na pranie, aviváž, čistiace prostriedky, šampón, gél na sprchovanie, zubnú pastu, octujem a pod. Aj veci na seba dokážu naakumulovať energiu, prečo by človek bol taký neopatrný a dobrovoľne vpúšťal cudzie energie do svojho biopoľa ? Prečo by človek vysielal dobrovoľne do vesmíru energiu nedostatku, chudoby a nie je dosť dobrý a že si nezaslúži?
Súhlasím s tým, že nie je potrebné nakupovať, zhromažďovať zbytočné veci, no prerábať staré veci, len preto, aby mohli ešte nejakým spôsobom poslúžiť a uvedenú vec nezhodnotiť umením alebo vkusom, či tvorivosťou, len preto, aby som si novú vec nekúpil i z dôvodu minimalizácie za každú cenu a v každej oblasti už nie je životný štýl, ale posadnutosť. Ak sa človek začne sústrediť len jedným smerom porušuje jeden z vesmírnych zákonov ako hore tak aj dole ako v mikrosvete, tak v makrosvete. Nemôžete obdivovať krásy prírody bez toho aby ste ju zachovávali. Nemôžete vidieť krásu ak ju nevytvárate a neobklopujete sa ňou. Nemôžete vytvoriť niečo krásne a vkusné ak neviete ako vkus a krása vyzerá.
Akýkoľvek extrémny spôsob, či štýl života je vždy na úkor rovnováhy a neskôr si vypýta svoju daň.
Obdivujem tých, ktorí dokážu recyklovať a zo starého urobiť niečo nové, pekné a užitočné. No recyklácia starých vecí bez umeleckého a tvorivého nadania len preto, aby ešte chvíľu poslúžili je z môjho pohľadu z núdze a nie z cnosti. Úspora na úkor kvality a estetiky je skôr chudoba ako cnosť. Pretože tam, kde je zachovaná rovnováha je dostatok aj pekných nových kvalitných vecí aj peniaze. MILI
Děkuji, Mili, za komentář nejen k tomuto článku, ale i k dalším na tomto blogu. Hledání té rovnováhy je mým častým úkolem, protože i z minimalismu jako takového může být posedlost…
Dobrý den, je to již starší článek, ale nepamatujete si prodejkyni celenky na Fleru? 🙂 Děkuji.
Dobrý den, Hanko, z hlavy jsem nevěděla, ale dohledala ji. Je to mi.ui.
Děkuji za dohledání 🙂 Paní teď bohužel celenky v nabídce nemá a výrobu na přání stopla, ale počkám si a treba se časem zase objeví. Děkuju!
Dobrý den, držím palce vašim snahám. Jen chci podotknout, všimněte si na vašich fotkách, jak vám černá u obličeje vizuálně neprospívá, naopak jak vás zjemní a rozzáří světlejší barvy, třeba ty šaty uprostřed úvodní koláže. Zkuste si najít něco k barevné typologii, to vás posune určitě zase o kus dál.
Děkuji za tip. Před časem jsem si udělala několik jednoduchých testů na barvy a z nich mi jasně vyšlo, že k mé pleti se hodí teplé barvy nebo v teplém podtónu. Až na to, že já mám ve skříni hodně studené modré… Od té doby to mám v paměti.
Dobrý den, moc hezký článek. Já tedy s tříděním šatníku teprve začínám. Část šla pryč v létě a teď se chystám na to zase vlítnout, až bude čas 🙂 Co mě nejvíce zajímá je, jakou máte zkušenost se skládáním triček a ostatních věcí dle Marie Kondo? Jelikož také nemám k dispozici zásuvky, ale mám pouze police, tak řeším, zda je to opravdu efektivnější než komínky? Asi zkuším jednu krabici na zkoušku a uvidím. Zatím mám takhle přeskládané spodní prádlo a ponožky, ale u ostatního oblečení mám strach, aby nebylo hodně zmačkané. Navíc nemám tolik krabic, tak zvažuji, jestli pořídit. S udržením komínků nemám problém, nehroutí se mi, ani nic takového 🙂
Pavlo, stále experimentuji, ale hlavně využívám to, co mám. Tedy zatím hlavně vysoké police, kam se systém skládání KonMari moc nehodí. Ve vložených krabicích je to přehledné a uspořádané, ale vertikálně vám zbývá většinou dost místa nad krabicí. V současnosti mám podle Marie poskládané ponožky, tílka, trička, trika, šátky, čepice. Kalhoty, svetry, pyžama a sportovní věci mám v komínkách. Skládání KonMari si ale nemůžu vynachválit na dětské oblečení, které mám v komodách. Pro drobnější kusy oblečení je to mnohem přehlednější a efektivněji zaplníte každý šuplík.
Co se týče zmačkání, z mé zkušenosti to není horší než v komínkách, spíš naopak. Záleží na tom, jak moc máte komínek plný a zatížený. Zkusila bych to s jednou krabicí a uvidíte.
Moc hezký článek. Já mám pořád problém. Jeden rok se mi líbí toto, další rok zas tamto. V tomhle ohledu se mi hodně mění nálada. Takže oblečení mám hafo. Teď se mi zas líbí takové ty upnuté šaty, něco jako tady https://www.nerio.cz/ a horko těžko se ovládám, abych nenakoupila. Protože to bych ten náš šatník už musela fakt nafouknout. O barefoot botičkách jsem už také slyšela a hodně si je chválí nejen dospělí, ale jsou velmi vhodné i pro děti.
No, u mě je to tak, že mám jeden měsíc pocit, že potřebuji tohle a druhý, že potřebuji zase ještě něco jiného. Přeji vám, Jarko, klidnou hlavu při nakupování.
To je moc inspirativní 🙂
Dobrý den, děkuji za super článek. Moc krásně píšete. Také se snažím trošku se ve svém životě usměrnit. Narazila jsem na tuhle stránku: https://www.onlinesekac.cz/, je to eshop second hand a zároveň tržiště s oblečením. Takže se tam dají sehnat pěkné a levné kousky a zároveň můžete vyprázdnit šatník. Já si dala nové pravilo. za jeden nový kousek musím vyhodit 3 staré.
Děkuji, Bohumilo. Onlinesekáč znám, už jsem také jednou využila. Ale dávám přednost raději kamenným secondhandům, tedy když jsou otevřené. Držím palce s obměňováním šatníku.