Unavená… z rozhodování

únava z rozhodování, decision fatigue, možnosti, minimalismus, volba

Půjdete večer cvičit nebo ne? Překvapivě to ve výsledku může ovlivnit i to, jak moc přetéká vaše police s čaji v kuchyni nebo mezi kolika svršky jste se ráno rozhodovali před zrcadlem. Tedy kolik nejrůznějších rozhodnutí jste během dne udělali.

Blouzním? Snad ne. Chci dneska napsat o tzv. únavě z rozhodování. V angličtině “decision fatigue”.

Poprvé jsem o ní četla v článku od Jamese Cleara Jak funguje vůle: jak se vyhnout špatným rozhodnutím. Ten v něm zmiňuje psychologický výzkum, ve kterém byla únava z rozhodování pojmenována.

Psychologové zkoumali deset měsíců rozhodování jednoho soudce o tom, zda obviněné propustí na podmínku či nikoliv. Překvapivě se zjistilo, že případy projednávané ráno a dopoledne dopadly pro obviněné výrazně lépe (dostali nižší trest) než ty projednávané odpoledne nebo těsně před obědem! To vše prakticky bez ohledu na okolnosti případu.

Trochu děsivé, nemyslíte? Stačí, když si místo soudce dosadím úředníka na stavebním úřadě. Ale neodbočujme…

Únava z rozhodování

Přišlo se díky tomu na to, že vůle je jako sval. Stoupá, klesá. Dá se trénovat. Ale ať chceme nebo ne, během dne se unaví. Ztrácí se. Mozek je unaven a nechce “nic řešit”. Nechce nic moc rozebírat, chce vše nechat tak, aby se co nejméně namáhal.

Tedy i soudcův mozek má čím dál tím menší vůli vyslyšet všechny argumenty obviněného a pořádně promyslet své rozhodnutí. Zamítnout věc je asi o dost snazší. Soudce je “unaven z rozhodování”.

únava z rozhodování, decision fatigue, možnosti, minimalismus, volba

A co my s tím?

Osobně nepotřebuji výzkum na to, aby mi řekl, že se během dne unavím. To mi připadá dost intuitivní :-).

Jenže tohle je ještě něco jiného.

Čím více nejrůznějších rozhodnutí musím během dne udělat, tím je moje vůle k řešení náročných kroků menší.

Když nebudu muset ráno složitě přemýšlet nad tím, co si vezmu na sebe, jakou pastou si vyčistím zuby, jaké cereálie si nasypu do misky s jogurtem a jaký si k tomu připravím čaj, zbude mi více vůle a mentální kapacity třeba k napsání tohoto článku.

Špatná rozhodnutí jsou často výsledkem nedostatku vůle

Jinak řečeno, když zatížím svoji vůli a mozek relativně nedůležitými rozhodnutími, rychleji se vyčerpá. Špatná rozhodnutí jsou často výsledkem nedostatku vůle. Když se pak večer budu rozhodovat, jestli si jít zacvičit nebo lehnout na gauč, hádejte, co mi unavená vůle doporučí?

Je vtipné, že dnes obvykle velký počet možností a druhů považujeme za výhodu. V obchodě máme lepší výběr. Můžeme si zvolit jen to, co nám vyhovuje. Jenže, jenže… Jen na okraj, běžně prý uděláme za den kolem 35 000 rozhodnutí.

Jestli jste četli Konec prokrastinace od Petra Ludwiga, únavu z rozhodování tam najdete taky. Jen je pojmenována jako vyčerpávání kognitivního zdroje a rozhodovací paralýza. Princip je stejný.

únava z rozhodování, decision fatigue, možnosti, minimalismus, volba

Jak souvisí únava z rozhodování a minimalismus

Co z toho vyplývá?

Zjednodušovat. Mimo jiné.

Méně druhů, méně variant, méně možností. Méně možností znamená snazší volbu.

Jak to tak vypadá, méně možností znamená i lepší volbu. Volbu s vůlí, která vydrží déle než do snídaně. Volbu, které nebudeme dlouhodobě litovat. Volbu toho, co fakt chceme. Co si píšeme na ty naše motivační nástěnky. Co je pro nás důležité.

Zní to honosně, ale mám na mysli například jen to, že si přečteme v klidu kousek knížky místo poloautomatického brouzdání na Facebooku.

Neznamená to, že mám svůj čas plnit stále něčím velkolepým. Vůbec ne. “Obyčejný” odpočinek je fajn. Spíš jde o ty stavy apatie, kdy se vnitřně přemlouváte, že byste měli něco dělat, ale nemůžete se k tomu dokopat. A pak vlastně neděláte ani TO NĚCO, co chcete, ani odpočinkové NIC.

Minimalismus jako dobrá prevence únavy z rozhodování

Vždycky, když se nám doma nakupí moc druhů čajů (máme je rádi a pijeme je dost), vzpomenu si na “decision fatigue” a začínám počet druhů zase pěkně snižovat.

Nedělám to jen proto, abych měla lepší přehled ve skříňce. Vida, posiluji tím i svou vůli k rozhodování a neplýtvám energií na relativně banální výběr. Představte si to. Méně krabiček s čaji znamená i to, že si častěji zacvičíte :-).

Více o dopotřebovávání najdete v mém eBooku 6 jednoduchých kroků, jak si uklidit ve skříni a pořádek udržet (ke stažení zdarma).

A co děti, jsou také unavené z rozhodování?

A propos, přemýšlela jsem, jestli se “decision fatigue” objevuje i u dětí. Chceš ke svačině jogurt, banán, chleba nebo krekry se sýrem?

Snažila jsem se dát dětem výběr, ale často to dopadlo všelijak. Přijde mi, že naše děti se těžko rozhodují mezi mnoha variantami. Dneska nabízím tak dvě varianty a výsledky jsou o dost lepší (talíře prázdnější, bříška plná).

Takže za mě ano. I dětem prospěje méně možností.

únava z rozhodování, decision fatigue, možnosti, minimalismus, volba

Zjednodušování není jediný způsob, jak se s únavou z rozhodování popasovat. Ve zmiňovaném článku najdete i další dobré podněty. Jako například plánovat některá rozhodnutí dopředu (co bude k obědu) a vyhnout se tak zátěži hlavy v čase, kdy to fakt nepotřebujete :-).

Celkově je vlastně dost zajímavé vědět, jaké důsledky může mít nadměrné množství věcí kolem nás. A jak díky tomu dokáže fungovat či nefungovat naše vůle. Zkuste si to.

17 komentářů u „Unavená… z rozhodování

Napsat komentář

  1. Terka

    Máte naprostou pravdu. I když se snažím hodně věcí zjednodušovat tak, abych se nemusela později tolik rozhodovat, ne vždy to vyjde. A pak na mě čeká hromada rozhodnutí, díky kterým jsem totálně vyřízená. Jak jste se zmínila zrovna o těch čajích, ani jsem si na to nevzpomněla, ale je na tom hodně pravdy. Nakonec moje skříňka čaji přímo přetéká. Mám je ráda. Ale vždycky si donesu nějaký nový druh a pak ejhle, plno čajů a já pak nevím, který si vybrat. A to se prosím pěkně “ničím” už takhle po ránu! 🙂

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      No, je to jen jeden jednoduchý příklad – s těmi čaji. Ale o tom to je. Někdy se to kupí tak nějak nepozorovaně. Každopádně se dá takhle pěkně začít a zkoumat, co to se mnou dělá.

  2. Zdenka K.

    Souhlasím naprosto.. A v souvislosti s dětmi: u nich únava z příliš mnoha možných voleb jakou si vybrat hračku z té tuny hraček co obvykle mívají k dispozici vede k tomu, že si vlastně ani nezačnou pořádně hrát (mám tříleťáka) a když ano tak se velmi rychle rozptýlí něčím dalším, místo aby zažily krásnou hloubku a sílu dokonalého dětského soustředění… Princip toho jak pracuje jeich a dospělácký mozek je podle mě stejný.. Prostě pokud ho nezasekám milionem myšlenek které musím věnovat příliš velkému výběru čehokoli tak zůstane volný pro skutečně důležité věci.. 🙂 Tak a teď to jen zvládnout aplikovat.. :-)))

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Vidíte, Zdeňko, když jsem článek psala, ani mě ty hračky nenapadly. Souhlasím. Moc hraček znamená tendenci všechno vykrámovat. “Hra” spočívá v tom vyndavání, nikoliv v samotném zkoumání hračky. Alespoň tedy u nás.

      Už paní Montessori na toto velmi dbala. V jejím přístupu je nutné opravdu nejprve dokončit jedno, uklidit a poté vyndat jiné.

  3. Katka

    Inu, to je zajímavá myšlenka, zní to naprosto logicky. Ale osobně mám pocit. že funguji dost často přesně naopak… Čím více rozhodnutí za mnou, tím lepší pocit z překonání rozhodovacích procesů a tím větší vůle rozhodnout další věc. I když i na tu únavu občas dojde a nechce se mi rozhodovat vůbec nic. Ale jsou i dny, kdy rozhodovat nemusím a pak mi přijde, že se plácám od desíti k pěti a zabředávám do neschopnosti rozhodovat i v banalitách.. ač by měl být mozek plný sil 😀 Asi se prostě potřebuju pořádně rozcvičit a trvá mi déle, než se dostanu k rozhodovací paralýze 😀 zkusím se na to zaměřit, jestli si to jen nenamlouvám.
    Ale úplně souhlasím co se týče dětí. Jídlo, hračky, tričko do školky… lepší nemít toho moc na výběr 🙂

  4. Robert Prokes

    Prima clanek. Ano, v te jednoduchosti je opravdova sila a vetsi klid se soustredit na ty podstatnejsi veci. Caje mam aktualne 4 druhy. Citim, ze je to moje hranice. Velke obchody, pokud to jde, radeji vynechavam – snazi se pritahnout nasi pozornost a vyvolat pocit potreby 😉 Neni nad to byt co denne venku, v lese, na loukach…uzivat si pritomnost!

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Díky, Roberte. Zrovna nedávno jsem poslouchala Martina Stránského, co se zabývá neurovědou. Mluvil o tom, že už je vědecky dokázané (pro ty, co tomu nechtěli věřit), že chození do přírody zlepšuje inteligenci a rozhodování. Myslím, že už to dávno všichni tušíme. Ten pocit vyčištěné hlavy tam prostě je :-).

  5. Katka

    Ráda bych se podělila o mou odlišnou zkušenost. Žiji v zemi, kde není oproti České republice v ničem moc výběr (Norsko). Když přijedu do ČR, jsem v obyčejném Tescu fascinovaná výběrem a že si mohu koupit opravdu to, co chci. V Norsku mě naopak unavuje to, že nákup je neustálým kompromisem. Chleba si vyberu některý, který “celkem jde”. Jogurty jsem přestala jíst, protože mají jen ovocné příchutě, žádné oříšky, čokoláda apod. Nákup některých věci si musím složitě plánovat, protože se dají koupit jen v cizineckých obchodech. Takže dle mého je i nedostatek výběru vyčerpávající.

    1. Marcela Sobotová Autor příspěvku

      Zajímavé. V Norsku jsme cestovali dvakrát na kolech (vždy cca měsíc), ale upřímně si už moc nepamatuju, jaký výběr v obchodech byl. Kupovali jsme pořád to osvědčené dokola :-).

      No, jo, jiný kraj, jiný výběr.

  6. Jana H.

    Marcelo, Vas clanek, a nejen tento, mi naprosto mluvi z duse. A nejen obsahem, mate i pekne poskladana slova. Minimalismus je presne to, co posledni dobou resim a jiste ne nahodou jsem narazila na tyto stranky. Ted se k tomu vsemu jeste “dokopat”. Diky moc za uzasnou inspiraci a tesim se Vase dalsi prispevky :-).