nový člen, minimalismus, miminko, Marcela Sobotová, děti

Podobné příspěvky

Leave a Reply

15 Komentářů

  1. Inka napsal:

    Moc gratuluji! Se dvěma dětmi jde minimalismus skvěle, není žádný čas nakupovat zbytečnosti 🙂

  2. jana napsal:

    blahopřeji, vřele a o to více, že dnes, sice 5 dnů příchodu Vašeho štěstí, zato v den 33. narozenin mého prvorozeného. Miluji stále absolutní láskou a Vám přeji totéž :-).

  3. Gratuluju k miminku a přeju vám všem pohodové sžívání. Zuzana z Bag Me, mimochodem taky narozena 11.9., pokud správně počítám, kdy se narodila vaše dcerka 🙂

  4. Ľubica Bystrická napsal:

    Milá Marcela, už nejaký čas sa Vám chystám poďakovať za bosé nohy. Moje. Viackrát som sa na internete s bosochodectvom stretla, hlavne pri zadaní slova minimalizmus do vyhľadávača. Až Vy ste však dokázali, že tá informácia ku mne naozaj došla a zapustila korienky. Topánky som odhodila pred piatimi mesiacmi, bosé nohy občas obujem len do LUNA sandálov a už mi šijú (v Čechách) prvé barefootky na jeseň a zimu.

    Takže dnes Vám toto poďakovanie posielam spolu s gratuláciou k narodeniu malej Zuzanky. Krásne dni, nádherné okamihy, šťastné výzvy.

    Rada sa vraciam na Vašu stránku a Vašu e-knihu som prečítala viackrát. Myslím, že mám upratané:)

    1. Děkuji, Lubica, za komentář i gratulaci. Zrovna v posledních dnech jsem konstatovala, jaké bylo barefoot příznivé jaro i léto. Opravdu někdy od přelomu dubna-května tohoto roku jsem snad ve 100% případů chodila pouze v barefoot sandálech. Na nateklé nohy fungují dobře, nikde netlačí. Uvidím, jak vyřeším letošní zimu.

  5. Milá Marcelo, srdečně blahopřeji k narození Zuzanky! Ať jste všichni zdraví a šťastní!

  6. Daniela napsal:

    Moooc gratulujeme a zdravíme celou rodinku! Daniela že Smederova

  7. Katka napsal:

    Milá Marcelo,moc gratuluji k narození vaší Zuzanky,já mám také jednu Zuzanku doma,už jsou jí dva roky a popravdě byt se od té doby přeci jen poněkud znovu naplnil… Děkuji za vaše stránky,díky kterým jsem se o minimalismu vůbec dozvěděla a protože je Zuzanka naše už vpořadí čtvrté dítko,tak právě její narození mne vedlo k hledaní rad po internetu,kterak debordelizovat byt….(O: Občas se mi daří,někdy to jde stěží,ale věřím,že jsem na dobré cestě,tak ještě jednou díky za vaše rady a přeji krásné dny celé vaší rodince.

    1. Děkuji, Katko, za gratulaci. Minimalizovat domácnost se čtvrtým dítkem, to musí být docela výzva :-). Těší mě, že k vám dorazil minimalismus i díky mému blogu. Přeji vám hodně energie do vašeho snažení. Občas je to zbavování dva kroky dopředu a jeden zpět (jako s dětmi), ale stojí to za to.

  8. Renata Fiedlerová napsal:

    Milá Marcelo, prosím o radu jak vyřešit množství hraček v dětském pokoji. Máme jich až moc. Pokoj je přeplněný. Dceři je 5 let. Podařilo se mi kojenecké hračky dát pryč,ale dál je to těžké. Dcera se nechce ničeho vzdát. „Zabavené“ hračky hledá a pláče, ze je chce zpátky. Nemáte nějaký nápad? Děkuji Renata

    1. Milá Renato, děkuji za dotaz. Zdá se, že tohle téma zajímá hodně lidí a měla bych mu věnovat samostatný článek. Děti a hračky jsou i u nás doma stále aktuální téma. Předem říkám, že je to stálá cesta a ladění a ještě určitě nejsme na konci.

      Je skoro nemožné mít jediné řešení pro všechny děti, protože každé vyžaduje trochu něco jiného. Zkusila bych tyto čtyři body:
      1) prevence – zásadní pro dlouhodobé řešení, tj. omezit přísun hraček jako dárků, věnovala jsem se tomu v mém článku zde:
      https://zijememinimalismem.cz/deti-darky-minimalismus-muze-to-fugovat-dohromady/
      2) vysvětlit své důvody – např. máš tu moc hraček a já se tu necítím dobře, abych si tu s tebou mohla hrát, nevejde se nám sem rozestavěná vláčkodráha atd.
      3) zapojit dítě do vytřiďování – dítě (úměrně věku) se zapojí do procesu zbavování se, aby nemělo pocit, že musí bojovat s rodiči, protože to oni rozhodli, co se vytřídí a co ne. U nás doma to někdy funguje tak, že toho vytřídíme až moc a jindy zase nic („všechno ještě chci, hraju si s tím“). Vytřiďování provádět minimálně dvakrát ročně. Určitě před Vánoci, protože během nich přibudou většinou nové hračky.
      4) večerní uklízecí rituál – aby si dítě uvědomilo, že o své hračky pečuje. Důležité je, aby samo vědělo, kam hračka patří a kam ji má uklidit. Dle věku s dopomocí rodičů, u pětileté zvládne prakticky sama. Odpadne tím mnoho stresu s „vykrámovanými“ předměty.

      Zastávám názor, aby řešení nebylo zcela radikální, ale dlouhodobě pohodové pro všechny – rodiče, děti, příbuzenstvo. Chce to trpělivost, ale také práci na sobě. Ruku na srdce, nemáme my rodiče někdy „pocit“, že dítě potřebuje ještě tuhle hračku a tak mu ji koupíme? Nebo mu svým vlastním hromaděním dáváme nevědomky signál, že má dělat totéž?

      Mějte se hezky a držím vám palce.