To hlavní, co se tu celý rok dělo. Soukromé shrnutí k třetím narozeninám blogu

minimalismus, Marcela Sobotová, třetí narozeniny, blog, žijeme minimalismem, výlet, rekapitulace

Je to tady. Blog právě v těchto dnech slaví třetí narozeniny.

Teprve třetí, ale sama mám pocit, že ho píšu už dlouhá léta. Tradičně v tuhle dobu píšu shrnutí toho, co se všechno na blogu a kolem něj za poslední rok stalo. Nebudu tradici přerušovat a pustím se do toho i tentokrát.

Je to pro mě dobrá forma rekapitulace a dokončení jedné další kapitoly.

Jemně upozorňuji, že tento článek obsahuje hodně odkazů. To proto, že vám chci usnadnit případné hledání toho, o čem mluvím.

Třetí narozeniny a třetí rok ve zkratce

Třetí rok blogu byl ve zkratce o mých živých seminářích, online kurzu a o šíření myšlenky minimalismu přes články (které se většinou zvrtly v mnohem delší, než jsem chtěla), rozhovory nebo živá vystoupení.

Živé semináře

Po prvním uspořádaném semináři v Plzni (na který jsem kývla v létě) jsem zjistila, jak mě tahle forma předávání zkušeností a inspirace minimalismem baví. Následoval druhý seminář v Plzni, pak na jaře dva v Praze, teď se chystám do Prachatic.

Každý seminář je trochu jiný, přesně podle toho, jaká se sejde skupina. Baví mě to a v seminářích budu i dál pokračovat.

Online kurz

online kurz, 7 semínek k jednoduchosti, minimalismus, studium online, video

Velkým dotaženým balvanem mého třetího roku s Žijeme minimalismem bylo spuštění plnohodnotného sedmitýdenního online kurzu 7 semínek k jednoduchosti. V lednu jsem spustila jedno kolo, v květnu druhé.

Stále se snažím jeho obsah vylepšovat. Ne ale tak, aby se z něj stal teoretický předmět na celý semestr. Chci jej pořád zachovat jednoduchý, zvládnutelný pro běžného člověka, který řeší i jiné běžné povinnosti.

Šíření myšlenky minimalismu

V tomto bodě se chci pochválit. Myslím, že jsem minimalismus šířila do světa, jak to jen šlo. V rámci mých časových a energetických možností. Protože vedle šíření minimalismu jsem pyšná máma dvou dětí (4,5 a 1,5 roku), partnerka, žena i podnikatelka :-).

Psala jsem vlastní články, články pro jiné, odpovídala na rozhovory. Byla jsem v pořadu Sama doma, v pořadu Trochu inak (natáčeném v Bratislavě) nebo na ozvěnách Ekofilmu v Plzni.

Top články na blogu

Aneta z blogu zamalem.cz, rozhovor, minimalismus, vytříděné věci, výzvaŠkoda, že jsem si nevyfotila všechnu kosmetiku a bižuterii, co jsem měla. To bylo velké „psycho“

Na blogu vás za poslední rok nejvíc zaujal rozhovor s Anetou z blogu Za málem.

pytlíky na zeleninu, zkušenosti, zero waste, minimalismus,Igeliťák na zeleninu? Děkuji, mám vlastní

Vůbec nejčtenějším článkem byl ten o síťových pytlících na bezobalové nakupování. Mám fakt radost, že se o nich mluví stále víc a víc a že se stávají standardní výbavou našich domácností.

nešetřím věci na později, minimalismus, Marcela Sobotová, šetření, nešetření, tady a teďUž si nešetřím věci na později. Vy ano?

Sama za svůj nejlépe napsaný loňský článek považuji ten o nešetření si věcí na později.

 

 

Mimo tyto vypíchnuté články vás loni na blogu zajímala témata oblečení, zbavování se knížek, dárků pro děti, Marie Kondo a bosé chůze.

Jinak, chodí vás sem na blog průměrně asi 270 návštěvníků denně, 8 tisíc za měsíc a 67 tisíc za rok. Na Facebooku vás sleduje a fandí 3,9 tisíc.

Logo

logo, žijeme minimalismem, Marcela Sobotová, minimalismus

Všimli jste si? Ke třetím narozeninám jsem si nadělila i nové logo. Líbí se vám?

Krystalizovalo postupně. Můžete v něm vidět jásajícího panáčka, výběr jedné z možností nebo symbol zavírání toho, co už nepotřebujeme.

Technicky vzato se také blog během roku proměnil. Překopala jsem kategorie článků, ubrala grafiku a dodala u každého článku odhad doby čtení. Aby bylo jasno, jestli si máte dojít před čtením ještě pro pití nebo ne.

V dubnu jsem se ponořila do GDPR náležitostí a upravila všechny texty, které s osobními údaji souvisí.

Osobně

Co minimalismus u mě osobně?

Během loňska jsem se vrhla na třídění vzpomínkových věcí z mládí, výpisků z vysokých škol a sportovního vybavení na badminton, který jsem nehrála už léta. Zbavovala jsem se knížek (většinou darovala), oblečení, bot.

Párkrát jsem probrala svůj šatník a mimo klasické vytřídění si vybrala i pár kusů k přešití (upcyclingu) do nové podoby. Následně jsem trávila mnoho hodin u šicího stroje, abych svou představu převedla do reality :-).

Děti

Největší oblastí, kde u nás věci proudí sem a tam, je vše související s dětmi. Pochopitelně. Dětské oblečení, dětské boty, hračky, vybavení. To je prostě proces, který stále trvá. Jen ho nenechávám dojít do okamžiku, kdy nám doma vše přetéká.

I když toho pořizujeme na děti málo, stejně je nutné to málo posílat dál. Nemá podle mě smysl se tím moc trápit, protože ne vždycky přesně vím, co se chytne, co budou děti rádi nosit na sobě a co se ukáže být praktické na používání.

Zminimalizováním těchto dětských “vstupů” nejdu do extrému. Nechci se stresovat, že děti mají třeba jen minimum oblečení a já ho musím neustále dokola prát. Když toho mají o trochu víc, mohu prát jednou týdně a je to pro mě v klidu a v pohodě (což považuji ve finále za více minimalistické, máma je v pohodě a nemusí řešit každý flek na procházce).

Co nepotřebujeme, zkoušíme prodat dalším.

Pravidelně tedy dětské věci třídíme a nabízíme dál. Odkupuji věci od kamarádek, prodávám a daruji ty naše. Na jaře a na podzim jsme byli s Adámkem (4,5 roku) prodávat hračky na bazárku. Vždycky jsme se něčeho zbavili a zase něco úžasně nového a “nutného” přinesli domů :-).

Méně obalů

Pokračujeme ve snaze produkovat jako rodina méně odpadu. Testuji, co se dá a jak to zvládáme v našich podmínkách. Zvětšily se nám v Plzni možnosti chodit nakupovat bezobalově suché potraviny a drogerii, tak toho využívám. Snažím se tyhle projekty (bezobalovou sekci v Bioplanetě, bezobalovou sekci v Biologicu, bezobalovou drogerii Ekosvět) podporovat.

Jednoznačně největší úkol je omezovat plasty. Směsného odpadu je u nás tak málo, že je radost mít s námi společnou popelnici :-).

Možná jsem si měla koupit raději nový plastový :-(.

Vše samozřejmě není růžové. Stáčený jar na nádobí podle mě funguje blbě a musela jsem přejít zpět na ten kupovaný v plastu. Dřevěný kartáček na ruce místo plastového je hezký, ale rychle zčernal a bojím se, že brzo zplesniví. Silikonové víčko u skleněné lahve se mi vytahalo tak, že začalo protékat (a nové už má podobné tendence).

Snažila jsem se zlikvidovat plíseň v koupelně na zdi a ve spárách ve sprše ekologickým kupovaným prostředkem, ale bez valného úspěchu. S výčitkami vůči přírodě jsem ji zlikvidovala až Savem.

Na druhou stranu jsou tu věci, které se mi fakt osvědčily a jsem ráda, že jsem se k nim díky “bezobalování” odhodlala: používání tuhých mýdel a šampónu, látkových pytlíků na zeleninu, skladování jídla ve sklenicích, čištění jedlou sodou a citrónovým čističem, výroba pracího prostředku, deodorantu, odličovacího oleje nebo využívání použitých papírových tašek jako balicího papíru.

Online a offline

Balanc bytí online a offline je pro mě neustále živé téma. Různě s tím experimentuji, přihlašuji a odhlašuji si newslettery. Měřím si čas strávený na internetu. Blokuji v určitých časech určité stránky. Dva dny v týdnu jsem úplně offline. Trénuji své soustředění na počítači.

Nehodlám si pořizovat chytrý telefon, i když vím, že třeba na cestování by se mi hodil. Dopřávám si fungování bez této vymoženosti s pozitivy i negativy, které to přináší (o tom bych mohla napsat samostatný článek).

Pomalé žití

Žiju pomalu a jednoduše. Nemám zaplněný diář od pondělí do neděle.

Ke štěstí mi stačí, že jsme zdraví a spolu, že se obstojně vyspím (i se vstáváním na noční kojení), mám během dne chvilku pro sebe, uklizenou kuchyňskou linku a vypeckované třešně :-).

Značka ideál netrvá stále. Během tohoto roku několikrát nastala situace, kdy jsem se cítila vyhořele a měla pocit, že celý blog zabalím. Že už se nebudu snažit se tím, co mě baví a co pomáhá i dalším, jednou uživit.

Nějakou dobu to trvá. Pak se najednou jaksi synchronně začnou objevovat signály, že to smysl má. Většinou si dám oddech a snažím se něco u sebe změnit. Třeba to, že už nebudu psát tak dloooouhé články, které mě stojí hodně sil (píšu je 10 hodin a víc). Nebo, že zvolním své působení na Facebooku, kde teď momentálně pšenka fanouškovským stránkám moc nekvete.

Dokument o minimalismu

Uf, myslím, že to podstatné z rekapitulace zde zaznělo.

Teď už jen malé překvapení na závěr. Téma minimalismu se pomalinku šíří v ČR mezi víc a víc lidí. Všimli si toho i v České televizi a rozhodli se minimalismu věnovat v oblíbeném dokumentárním pořadu Nedej se.

dokument, minimalismus, Česká televize, Marcela Sobotová, Nedej se, Ivo Bystřičan

Pan režisér Ivo Bystřičan se snaží natočit pár pěkných záběrů do dokumentu o minimalismu pro Českou televizi

dokument, minimalismus, Česká televize, Marcela Sobotová, Nedej se, Ivo Bystřičan

Já a Ivo Bystřičan

Právě v těchto dnech a týdnech vzniká 26minutový dokument v režii Iva Bystřičana. A dneska se natáčelo i u nás :-). Výsledek bude k vidění na ČT2 někdy v listopadu nebo prosinci 2018.

Třetí narozeniny

Tak se mějte hezky. Moc děkuji za všechny vaše objednávky, komentáře i další podporu, kterou mě i tomuto blogu dáváte.

Přeji vám poklidný letní čas. Sama chci mít prázdniny hodně odpočinkové. Na podzim se uvidí, do čeho se pustím. Mám v plánu nějaká živá vystoupení, na která vás zase ráda pozvu.

Na zdraví a hurá do čtvrtého roku blogování o minimalismu!

Napsat komentář